Ch-22
Ch-22 Burja (v kódu NATO AS-4 Kitchen) je sovětská protilodní střela dlouhého dosahu.
Specifikace
| Země původu | Sovětský svaz |
|---|
Popis
Ch-22 Burja (v kódu NATO AS-4 Kitchen) je sovětská protilodní střela dlouhého dosahu, vyvinutá v rámci systému K-22. Práce na vývoji byly zahájeny v roce 1958 a vývojem byla pověřena konstrukční kancelář OKB-155 (později Raduga) pod vedením hlavního konstruktéra A. J. Berezniaka. Nová střela navazovala na předchozí systémy K-10P a K-14, ale představovala výrazný kvalitativní posun díky použití raketového motoru na kapalné palivo, který umožnil dosáhnout rychlosti až 3,5 Machu ve výšce 22,5 km.
Prototypy střely byly vyráběny v závodě 256 v Dubně a první zkoušky proběhly v roce 1962 na palubě speciálně upraveného Tu-16K-22. Státní zkoušky byly ukončeny v roce 1967 na palubě Tu-22K a následně byla raketa zařazena do výzbroje dálkového letectva. Sériová výroba probíhala v několika sovětských závodech, včetně strojírenského závodu v Uljanovsku.
Bojové nasazení a služba
První bojové použití střely Ch-22 bylo zaznamenáno během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy byla použita k útokům na pozemní cíle. Dne 11. května 2022 bylo zveřejněno video, na kterém strategický bombardér Tu-22M3 ruského letectva odpaluje dvě střely Ch-22 na cíle na Ukrajině.
V červnu 2022 byly střely Ch-22 použity při útoku na obchodní centrum v Kremenčuku, kde zabily nejméně 21 lidí a zranily nejméně 59. Další významný incident se odehrál 14. ledna 2023, kdy střela zasáhla obytný dům v Dnipru a způsobila smrt nejméně 44 civilistů. Střely Ch-22 jsou při použití proti pozemním cílům vysoce nepřesné a mohou způsobit značné vedlejší škody.
Varianty
Základní varianta s aktivním radarovým naváděním a konvenční bojovou hlavicí o hmotnosti 950 kg. Nosiči byly Tu-22K, Tu-95k-22 a Mjasiščev 3M.
Varianta s inerciálním systémem navádění, určená k ničení cílů s předem zadanými souřadnicemi, vybavená jadernou hlavicí o síle 0,35 až 1 megatuny. Zařazena do výzbroje v roce 1971.
Verze s novým motorem a možností letu rychlostí 2 nebo 3,4 Machu (v nadmořské výšce 12 nebo 22,5 km), s inerciálním i aktivním radarovým naváděním. Zařazena do výzbroje v roce 1974.
Verze s novým motorem a pasivním radarovým naváděním, schopná letu rychlostí 2 nebo 3,4 Machu.
Verze s inerciálním naváděním a jadernou hlavicí o síle 0,35 megatuny. Zařazena do výzbroje v roce 1974.
Verze s novým inerciálním a aktivním radarovým naváděním, umožňující zapnutí radaru až v závěrečné fázi letu. Zařazena do výzbroje v roce 1976.
Verze s novým inerciálním systémem. Zařazena do výzbroje v roce 1976.
Zajímavosti
- Střela Ch-22 byla původně určena k ničení amerických svazů letadlových lodí.
- Díky raketovému motoru na kapalné palivo dosahovala ve výšce 22,5 km rychlosti až 3,5 Machu.
- Při útoku na obchodní centrum v Kremenčuku v červnu 2022 byly použity dvě střely Ch-22, které způsobily značné civilní ztráty.
- Střely Ch-22 jsou při použití proti pozemním cílům vysoce nepřesné, pouze polovina střel dopadne do 600 metrů od záměrného bodu.
- Výroba střely probíhala v několika sovětských závodech, včetně závodu 256 v Dubně a strojírenského závodu v Uljanovsku.
Časté otázky
K jakému účelu byla střela Ch-22 původně vyvinuta?
Střela Ch-22 byla určena k ničení amerických svazů letadlových lodí.
Jaké typy hlavic mohla střela Ch-22 nést?
Střela mohla být vybavena konvenční nebo jadernou hlavicí.
Jaké letouny byly hlavními nosiči střely Ch-22?
Mezi hlavní nosiče patřily strategické bombardéry Tu-95 a Tu-22M.
Kdy byla střela Ch-22 poprvé bojově použita?
První bojové použití bylo zaznamenáno během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.