DF-31
DongFeng 31 (DF 31, v kódu NATO označovaný CSS 9; čínsky: 东风导弹/東風飛彈) je čínská mezikontinentální balistická střela (ICBM) na tuhé pohonné hmoty (TPH).
Specifikace
| Země původu | Čína |
|---|---|
| Zavedení | 1999 |
Popis
DongFeng 31 (DF-31, v kódu NATO označovaný CSS 9) je čínská třístupňová mezikontinentální balistická střela na tuhé pohonné hmoty, jejíž vývoj začal v roce 1986 jako nástupce starší DF-5 na kapalné pohonné hmoty. Konstrukce DF-31 nápadně připomíná ruské vzory z dob jejího vzniku, zejména SS-20/RT-21M. Vývoj byl provázen řadou technologických a konstrukčních problémů, které vedly k několika neúspěšným testům a zpoždění operačního nasazení.
DF-31 představuje významný technologický skok oproti své předchůdkyni, zejména díky mobilitě a možnosti odpalu přímo z kontejneru přepravního vozidla. Použití tuhých pohonných hmot zvyšuje životnost rakety a snižuje čas potřebný k předstartovní přípravě na 15–30 minut. Raketa je vybavena inerciálním naváděcím systémem updatovaným pomocí GPS, což umožňuje kruhovou odchylku v cíli 300 m CEP (jiné zdroje uvádějí 150 nebo 100 m CEP).
Bojové nasazení a služba
Operační nasazení DF-31 proběhlo ve velmi omezeném počtu, přibližně 8–12 kusů, a to kvůli technologickým vadám, nekvalitní výrobě a maximálnímu doletu 8 000 km. Údaje o roku operačního nasazení se různí mezi lety 1999–2003. DF-31 byla oficiálně představena v roce 1999 na vojenské přehlídce v Pekingu, avšak samotná raketa nebyla veřejně ukázána, pouze přepravní vozidlo s kontejnerem.
Lokalizace raket není přesně známa a spekuluje se o jejich umístění v jeskyních, na železničních vagonech nebo dokonce na obchodních lodích. Po skončení studené války byl projekt DF-31 přepracován a vznikla modernizovaná varianta DF-31A s prodlouženým doletem a možností vícenásobné hlavice MIRV.
Varianty
Původní verze s doletem 8 000 km, třístupňová raketa na tuhé pohonné hmoty, jednotná hlavice 1–3 MT, užitečná nosnost 700–1750 kg, startovní hmotnost 42 000 kg, délka 13 m, průměr 2,25 m.
Modernizovaná varianta s doletem 10–11 000 km, možnost jednotné hlavice 1–3 MT nebo MIRV se 3–5 hlavicemi o síle 20, 90 nebo 150 kt, startovní hmotnost 47 200 kg, délka 18,4 m, průměr 2,25 m, užitečné zatížení 1050 nebo 1750 kg.
Námořní varianta SLBM odvozená z DF-31/DF-31A, určena pro ponorky Type 094, dolet 8 000 km, hlavice MIRV s 3–4 hlavicemi o síle 90 kt nebo jednotná o síle 2,5 MT.
Zajímavosti
- DF-31 je první čínskou raketou, která může být vybavena lehkou jadernou hlavicí údajně zkopírovanou podle amerického vzoru W-88 nebo W-70, avšak důkazy pro toto tvrzení chybějí.
- Použití tuhých pohonných hmot výrazně zkracuje čas předstartovní přípravy na 15–30 minut oproti starším raketám na kapalné pohonné hmoty.
- Původní verze DF-31 byla přepravována tahačem HY473 a samostatným valníkem, pozdější verze na tahači HY4301 jako návěs, avšak s minimální terénní průchodností.
- Na bázi DF-31/DF-31A vznikla námořní varianta JL-2 určená pro čínské ponorky třídy Xia.
- Do roku 2010 Čína plánovala zařadit do výzbroje 50–70 nových ICBM, včetně modernizovaných variant DF-31.
Časté otázky
Jaký je maximální dolet střely DF-31?
Maximální dolet základní verze DF-31 je 8 000 km, modernizovaná varianta DF-31A má dolet 10–11 000 km.
Jaká je přesnost střely DF-31?
Inerciální naváděcí systém updatovaný pomocí GPS umožňuje kruhovou odchylku v cíli 300 m CEP (jiné zdroje uvádějí 150 nebo 100 m CEP).
Jaké hlavice může DF-31 nést?
DF-31 může nést jednotnou jadernou hlavici o síle 1–3 MT, DF-31A pak i vícenásobné hlavice MIRV se 3–5 autonomními hlavicemi o síle 20, 90 nebo 150 kt.
Kdy byla DF-31 poprvé představena veřejnosti?
DF-31 byla oficiálně představena v roce 1999 na vojenské přehlídce v Pekingu, avšak samotná raketa nebyla veřejně ukázána.