📍 Čína dnes 400 n. l. ⤢ Velká mapa
Táhni časem — sleduj, jak se hranice mění
Vojenská historie

Čína, jako jedna z nejstarších civilizací světa, má bohatou vojenskou tradici sahající od dynastických armád starověku až po moderní lidovou armádu. Již v období raných dynastií, jako byly Šang a Čou, se rozvíjely vojenské techniky a organizace, které umožnily sjednocení rozsáhlých území pod centrální mocí. Významným mezníkem bylo sjednocení Číny dynastií Čchin v roce 221 př. n. l., kdy byla zavedena centralizovaná armáda a vybudována Velká čínská zeď jako obranná linie proti nájezdům zvenčí.

V průběhu staletí se čínské ozbrojené síly vyvíjely v kontextu střetů s nomádskými kmeny, vnitřních povstání a expanzí, přičemž dynastie jako Chan, Tchang, Ming či Čching hrály klíčovou roli ve formování vojenské strategie a technologie, včetně využití střelného prachu. V moderní době prošla Čína dramatickými změnami, od koloniálních konfliktů a občanských válek až po vznik Čínské lidové republiky, která dnes disponuje největší stálou armádou na světě a je významnou jadernou mocností.

Současná armáda a akvizice
🪖2 035 000aktivních vojáků
🎗️510 000v záloze
💰314 mld. $roční rozpočet
⚛️600jaderných hlavic

Zdroje: Global Firepower 2025/26 · SIPRI 2024 · FAS/SIPRI 2025. ⚔️ Porovnat sílu s jinou zemí →

Celkový stav výzbroje (Global Firepower 2026)

Vzdušné síly
  • Letadla celkem 3 529
  • Stíhače 1 443
  • Bitevní letouny 371
  • Transportní 287
  • Cvičná 401
  • Vrtulníky 1 007
  • Útočné vrtulníky 281
Pozemní síly
  • Tanky 5 870
  • Obrněná vozidla 152 040
  • Samohybné houfnice 2 940
  • Tažené dělostřelectvo 1 400
  • Raketomety (MLRS) 2 770
Námořní síly
  • Plavidla celkem 841
  • Letadlové lodě 3
  • Ponorky 61
  • Torpédoborce 53
  • Fregaty 46
  • Korvety 50
  • Hlídkové lodě 150

Vojenské akvizice po letech

2024
  • J-35 (stíhač 5. gen)zavádění 🇨🇳
  • DF-17 / hypersonické střelynasazení 🇨🇳
2023
  • Type 055 (torpédoborce)sériově 🇨🇳
2022
  • Fujian (letadlová loď Type 003)spuštěna 2022 🇨🇳
  • J-20 Mighty Dragon (stíhač 5. gen)sériově 🇨🇳

Výběr hlavních veřejně oznámených programů (kontrakty · objednávky · dodávky). Zdroje: veřejné zpravodajství, SIPRI Arms Transfers. Počty orientační.

Vojenské dějiny podle epoch

Starověk a raný středověk

V období dynastií Šang a Čou se rozvíjela organizovaná armáda, která umožnila správu a obranu rozsáhlých území. V 3. století př. n. l. sjednotila dynastie Čchin Čínu pod silnou centralizovanou vládou, zavedla jednotné vojenské struktury a vybudovala Velkou čínskou zeď jako ochranu proti nájezdům nomádů. Následující dynastie Chan pokračovaly v rozvoji vojenských schopností, včetně expanzí do okolních oblastí a prvních kontaktů se Západem, což vedlo k rozvoji Hedvábné stezky.

Středověk a dynastie Ming

Po období rozdělení a válek během Tří říší a Pěti dynastií došlo k opětovnému sjednocení za dynastií Suej a Tchang, které měly silné armády schopné vojenských expedic a obrany. Dynastie Sung byla svědkem prvního využití střelného prachu v bojích. Mongolská invaze v 13. století vedla k založení dynastie Jüan, která ovládla Čínu a přinesla nové vojenské taktiky. Dynastie Ming, která vyhnala Mongoly, rozvinula námořní síly a vybudovala pevné pozemní armády, přičemž Čeng Che podnikl rozsáhlé námořní expedice.

Pozdní dynastie Čching a koloniální konflikty

Dynastie Čching rozšířila území Číny o Mandžusko, Mongolsko, Tibet a Tchaj-wan, a udržovala dlouhé období míru. Nicméně v 19. století byla Čína konfrontována s evropskými mocnostmi v opiových válkách, které vedly k územním ztrátám a oslabení armády. Konflikty s Japonskem na konci století a začátkem 20. století dále oslabily čínskou vojenskou sílu a vedly k revolučním změnám.

20. století – Čínsko-japonská válka a občanská válka

V roce 1931 Japonsko obsadilo Mandžusko a vytvořilo loutkový stát Mandžukuo, což bylo předzvěstí druhé čínsko-japonské války (1937–1945). Japonská armáda se dopouštěla válečných zločinů, včetně Nankingského masakru a biologických experimentů. Po skončení druhé světové války vypukla občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou, která skončila v roce 1949 vítězstvím komunistů a vznikem Čínské lidové republiky.

Čínská lidová republika a modernizace armády

Po vzniku ČLR byla armáda reorganizována jako Lidová osvobozenecká armáda, která se zapojila do korejské války (1950–1953). V 50. a 60. letech proběhly rozsáhlé politické kampaně a vojenské reformy, včetně vývoje jaderných zbraní v roce 1964. Kulturní revoluce přinesla chaos i v armádě. Od 70. let a zejména po roce 1978 došlo k modernizaci a profesionalizaci ozbrojených sil, které dnes představují největší stálou armádu světa s významným jaderným arzenálem.

Klíčové konflikty

Druhá čínsko-japonská válka 1937–1945

Rozsáhlý konflikt mezi Čínou a Japonskem, který vedl k masakrům civilistů a válečným zločinům, skončil vítězstvím Číny a byl součástí druhé světové války.

Čínská občanská válka 1927–1949

Válka mezi nacionalisty Kuomintangem a komunisty, která skončila vítězstvím komunistů a vznikem Čínské lidové republiky.

Korejská válka 1950–1953

Konflikt, do kterého se Čína zapojila na straně Severní Koreje, což upevnilo její postavení jako významné vojenské síly v regionu.

Opiové války 1839–1842 a další

Série konfliktů s Velkou Británií, které vedly k územním ztrátám a oslabení čínské suverenity.

Významné vojenské osobnosti
Vojenská tradice

Čínská vojenská tradice je hluboce zakořeněná v dlouhé historii centralizovaných armád a inovací, včetně vynálezu střelného prachu, který zásadně ovlivnil vojenské technologie. Tradičně byla armáda organizována hierarchicky s důrazem na disciplínu a strategii, což se odráží v klasických dílech jako Sun-c'. V moderní době se vojenská kultura zaměřuje na profesionalizaci a modernizaci, přičemž Lidová osvobozenecká armáda Číny je největší na světě a klade důraz na integraci konvenčních i jaderných sil.

Současné ozbrojené síly

Současné ozbrojené síly Číny představuje Lidová osvobozenecká armáda, která zahrnuje pozemní síly, námořnictvo, letectvo, raketové síly a strategické síly. Čína je jadernou velmocí a disponuje druhým největším rozpočtem na obranu na světě. Je aktivním členem mezinárodních organizací jako Šanghajská organizace pro spolupráci a hraje klíčovou roli v regionální i globální bezpečnosti. Armáda je klíčovým nástrojem čínské geopolitické strategie a modernizace jejích sil pokračuje s důrazem na technologický pokrok a rozvoj schopností v oblasti kybernetické a vesmírné války.

Zajímavosti
Události
9
Historické snímky
2
Technika z této země
31
Historický vývoj státu 🗺️ Na historické mapě →

🐉 Říše Chan · k roku 100

Vladař: Císař Che-ti · Hl. město: Luo-jang · Rozloha: ~6 mil. km² · Obyvatel: ~60 mil.

Ekonomika byla založena na zemědělství, státně řízeném obchodu (včetně hedvábné stezky) a rozvinutém řemeslnictví.. Říše Chan byla jednou z největších říší starověku, významná centralizovanou byrokracií, přijetím konfuciánství a kontrolou hedvábné stezky, která spojovala Čínu se Středomořím.

🐉 Říše Čching · k roku 1800

Vladař: Jia-qing, císař (od 1796) · Hl. město: Peking · Rozloha: ~14 mil. km² · Obyvatel: ~400 mil.

Ekonomika byla založena na zemědělství, státní příjmy a daně však zůstávaly nízké navzdory růstu populace.. Říše Čching byla v roce 1800 největší a nejlidnatější státní útvar světa, významná vojenskými expanzemi v centrální Asii a kulturním rozkvětem podpořeným konfuciánskou správou.

Technika z této země (31)

Zobrazit veškerou techniku z Čína (31) →

Události (9)

Časté otázky
Kdy byla Čína sjednocena pod první císařskou dynastií?

Čína byla sjednocena dynastií Čchin v roce 221 př. n. l., kdy Qin Shi Huang prohlásil sebe prvním císařem.

Jakou roli hrála Čína ve druhé světové válce?

Čína bojovala proti japonské invazi v druhé čínsko-japonské válce (1937–1945), která byla součástí druhé světové války.

Kdo vedl komunistické síly během čínské občanské války?

Komunistické síly vedl Mao Ce-tung, který po vítězství v roce 1949 založil Čínskou lidovou republiku.

Jaké jsou současné ozbrojené složky Číny?

Současné ozbrojené síly Číny zahrnují pozemní síly, námořnictvo, letectvo, raketové síly a strategické síly včetně jaderného arzenálu.

Jaký je význam Velké čínské zdi v čínské vojenské historii?

Velká čínská zeď sloužila jako obranná linie proti nájezdům nomádských kmenů a symbol vojenské síly a jednoty.

Jaký byl dopad Velkého skoku vpřed na čínskou armádu a společnost?

Velký skok vpřed vedl k rozsáhlému hladomoru a sociálním nepokojům, které negativně ovlivnily i armádu a celou společnost.

Kdy se Čína stala jadernou mocností?

Čína provedla svou první jadernou zkoušku v roce 1964 a stala se tak jadernou velmocí.

Zdroje

← Zpět na mapu