Starstreak
Starstreak je protiletadlový raketový komplet velmi krátkého dosahu vyvinutý pro ničení vrtulníků a letounů.
Specifikace
| Země původu | Spojené království |
|---|---|
| Zavedení | 1997 |
Popis
Vývoj zbraňového systému Starstreak byl zahájen v 80. letech 20. století s cílem nahradit britské protiletadlové raketové komplety Javelin. Vyvinula jej britská společnost Shorts Missile Systems v Belfastu, přičemž konkurenční projekt Thunderbolt HVM od British Aerospace neuspěl. Systém byl koncipován pro různé platformy – přenosný (MANPADS), lehký pozemní komplet s trojicí střel a instalaci na vozidla. Sériová výroba byla odsouhlasena v roce 1986 a do služby britské armády byl systém přijat v roce 1997, přičemž export byl umožněn od roku 1999.
Starstreak je dvoustupňová řízená střela poháněná raketovými motory na tuhé pohonné látky. První stupeň motoru slouží ke startu a vyhoří ještě před opuštěním přepravního pouzdra, po čemž se rozevřou ocasní plochy rotací stabilizované střely. Druhý stupeň urychlí střelu na více než trojnásobek rychlosti zvuku. Místo klasické bojové hlavice má střela tři samostatně naváděné průbojné projektily ze slitiny wolframu, každý s výbušninou. Navedení je poloautomatické (SACLOS) pomocí laserového paprsku, který kolem cíle vytváří dvojrozměrnou mřížku, což zvyšuje pravděpodobnost zásahu.
Bojové nasazení a služba
V roce 2012 byl systém Starstreak nasazen při ochraně letních olympijských her v Londýně. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 Spojené království poskytlo Ukrajině dodávky zbraní, mezi nimiž bylo i 900 střel Starstreak, jak uvedl britský ministr obrany Ben Wallace 9. března 2022.
Varianty
Letecká verze střely, kterou americké letectvo úspěšně testovalo v roce 1998 na bitevních vrtulnících AH-64 Apache.
Odlehčená verze systému se čtyřmi střelami na vozidle URO VAMTAC.
Námořní verze systému.
Integrace střely Starstreak do hybridního protiletadlového systému M1097 Avenger.
Pozemní odpalovací zařízení pro tři střely, které lze umístit i na lehké vozidlo (např. Land Rover, HMMWV). Každá střela má samostatný přepravní kontejner.
Pásové obrněné vozidlo Alvis Stormer vybavené otočnou věží s osmi střelami Starstreak a čtyřmi náhradními. K zaměřování slouží optotronický systém Thales ADAD.
Vylepšená verze kompletu, modernizováno bylo odpalovací zařízení i samotná střela.
Zajímavosti
- Starstreak nemá klasickou bojovou hlavici, ale tři samostatné průbojné projektily ze slitiny wolframu, které využívají vysokou kinetickou energii k zasažení cíle.
- Raketový motor prvního stupně vyhoří ještě před opuštěním přepravního pouzdra a je ihned po startu odhozen.
- Navedení střely je poloautomatické (SACLOS) pomocí laserového paprsku, který kolem cíle vytváří dvojrozměrnou mřížku, což zvyšuje pravděpodobnost zásahu.
- Britská armáda objednala původně 156 systémů Starstreak, ale jejich počet byl později zredukován.
- V roce 2008 byla poprvé vyzkoušena vylepšená verze Starstreak II.
Časté otázky
Jaký je maximální dosah raketového kompletu Starstreak?
Maximální dosah kompletu je 7000 metrů.
Kdo vyvinul systém Starstreak?
Vyvinula jej britská společnost Shorts Missile Systems (nyní Thales Air Defence, součást Thales Group) v Belfastu.
Jakým způsobem je střela Starstreak naváděna na cíl?
Navedení je poloautomatické (SACLOS) pomocí laserového paprsku, který kolem cíle vytváří dvojrozměrnou mřížku.
Kdy byl systém Starstreak přijat do služby britskou armádou?
Do služby byl systém přijat v roce 1997.