StG 44
První masově nasazená útočná puška světa — vzor pro všechny pozdější (včetně AK-47).
Specifikace
| Země původu | Německo |
|---|---|
| Zavedení | 1944 |
| Náboj | 7,92 × 33 mm Kurz |
| Kadence | ~500–600 ran/min |
| Kapacita | 30 nábojů |
Popis
StG 44 (Sturmgewehr 44) je německá útočná puška se selektivní palbou, vyvinutá během druhé světové války Hugo Schmeisserem. Vznikla vylepšením dřívější konstrukce Maschinenkarabiner 42 (H) a představila zkrácený náboj, kontrolovatelnou samočinnou či samonabíjecí palbu, kompaktnější konstrukci oproti klasickým puškám a větší kadenci. Byla navržena především pro zasažení cílů do několika stovek metrů, což odpovídalo reálným podmínkám boje.
Konstrukčně pracuje na principu odběru spalných plynů z vývrtu hlavně a jejich působení na plynový píst, uložený nad hlavní. Závěr je plně uzamčený vykývnutím závorníku ve vertikální rovině. Výroba využívala lisování a svařování, což bylo v té době inovativní. Zbraň má masivní dřevěnou pažbu, pistolovou rukojeť a perforované předpažbí z plechu. Díky zmenšenému zpětnému rázu a nízké kadenci byla při střelbě snadno zvládnutelná.
Bojové nasazení a služba
StG 44 se začala používat v roce 1944 a do konce války bylo vyrobeno 425 977 kusů v různých variantách. Podle představ vrchního velitelství německé armády měla postupně nahradit opakovací pušky Mauser Kar 98k, samopaly MP 38 a MP 40 i další starší zbraně, ale nikdy jí nebyl vyroben dostatečný počet. Prakticky stejná zbraň, označovaná jako MP 43, byla o rok dříve zavedena pokusně u pancéřových granátníků SS.
Po skončení druhé světové války se nezanedbatelný počet kořistních StG 44 dostal do výzbroje čs. armády (ještě v roce 1950 jich bylo evidováno přes 20 000 kusů) a používala je také východoněmecká pohraniční stráž. V dalších zemích byly tyto zbraně zkoušeny a poznatky z jejich použití ovlivnily vývoj poválečných vojenských pušek.
Varianty
Prototyp útočné pušky, (W) podle firmy Carl Walther, vyrobeno 200 kusů, střílí z uzavřeného závěru, uzamčení závěru otočným závorníkem.
Prototyp útočné pušky, (H) podle firmy C. G. Haenel, z které vychází MP 43, bylo vyrobeno 10 000 ks, střílí z otevřeného závěru.
První verze, asi 100 kusů v roce 1943 byly pokusně nasazeny hlavně u Waffen-SS, poté staženy a vylepšeny nedostatky.
Prototyp odstřelovací pušky.
Sériová verze, vyráběná v letech 1944–1945, oproti MP 43 byla lehčí a měla pár vylepšení.
Zajímavosti
- StG 44 je mnohými historiky považována za první moderní útočnou pušku na světě.
- Použití zkráceného náboje 7,92 × 33 mm Kurz umožnilo kompromis mezi palebnou silou a přesností.
- Výroba StG 44 využívala lisování a svařování, což bylo v té době u vojenských zbraní neobvyklé.
- Zbraň byla náchylná k samozápalům po dlouhotrvající střelbě dávkou.
- StG 44 významně ovlivnila vývoj sovětské útočné pušky AK-47.
Významné nasazení
Východní fronta (1944–45)
Uživatelé
Německo
Časté otázky
Kdo byl hlavním konstruktérem StG 44?
Hlavním konstruktérem byl Hugo Schmeisser.
Jaký náboj StG 44 používala?
StG 44 používala zkrácený puškový náboj 7,92 × 33 mm Kurz.
V jakých armádách byla StG 44 po válce používána?
Po válce byla StG 44 používána například v Československu a východním Německu.
Jaký byl hlavní přínos StG 44 pro vývoj pěchotních zbraní?
StG 44 položila základ nové kategorie vojenských zbraní jednotlivce – útočným puškám pro náboj střední balistické výkonnosti.