⚓ Dánsko

V období římského impéria udržovalo dánské území obchodní styky s římskými provinciemi, což dokládají nálezy římských mincí. Od 3. století byly budovány obranné valy Danevirke, které měly chránit hranice. V 8. století vzniklo první dánské město Ribe a od 9. století jsou doloženi dánští králové, například Gorm Starý a jeho syn Harald Modrozub, který christianizoval Dánsko a vybudoval kruhové pevnosti trelleborg. Vikingové z Dánska podnikali nájezdy a zakládali kolonie, zejména v Anglii (Danelaw) a Francii (Normandie).

Dánsko se stalo součástí Kalmarské unie (1397), která spojila Dánsko, Norsko a Švédsko. Po odtržení Švédska v roce 1523 pokračovalo Dánsko-Norsko ve snaze udržet regionální dominanci. V 17. století vedlo řadu válek proti Švédsku, včetně Kalmarské války (1611–1613) a Severní války (1700–1721), které však vedly k územním ztrátám. Dánsko také rozvíjelo koloniální impérium a účastnilo se třicetileté války, kde utrpělo porážku a muselo se stáhnout z Německa.

Dánsko se snažilo udržet neutralitu, ale během napoleonských válek bylo napadeno Británií, která dvakrát bombardovala Kodaň (1801, 1807) a zničila dánskou flotilu. Po bankrotu v roce 1813 ztratilo Dánsko Norsko smlouvou z Kielu (1814). V roce 1848 vypukla prusko-dánská válka, která skončila porážkou Dánska a ztrátou Šlesvicka-Holštýnska. V roce 1849 byla přijata ústava, která ukončila absolutní monarchii a zavedla parlamentní systém.

Dánsko zůstalo během první světové války neutrální. V roce 1920 bylo na základě lidového hlasování připojeno severní Šlesvicko. V roce 1939 podepsalo smlouvu o neútočení s nacistickým Německem, které však v roce 1940 Dánsko obsadilo. Během okupace vznikl odboj a v roce 1943 Dánsko vypovědělo spolupráci s Němci. Po válce se Dánsko stalo zakládajícím členem NATO (1949) a v roce 1973 vstoupilo do Evropské unie, přičemž si vyjednalo výjimky v měnové oblasti.

Dánské ozbrojené síly jsou dnes moderní a profesionální, zahrnují pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo. Dánsko je aktivním členem NATO a účastní se mezinárodních misí. Zachovává si obrannou schopnost a přispívá k mezinárodní bezpečnosti, přičemž klade důraz na spolupráci se skandinávskými sousedy a dalšími spojenci.