Kuvajt

Území dnešního Kuvajtu bylo od starověku významnou oblastí díky své poloze u ústí řek Tigris a Eufrat. V době sumerů a babylónské říše byla oblast součástí obchodních a vojenských tras. Ve 4. století př. n. l. byla oblast kolonizována Alexandrem Velikým, který pojmenoval ostrov Fajlaka Ikaros a zanechal zde vojenské a námořní základy. V 1. století př. n. l. byla oblast součástí parthské říše a království Charakena. V roce 224 se stala součástí Sásánovské říše, která zde zanechala vojenské a náboženské stavby. Po roce 636 oblast ovládl rášidský chalífát, což znamenalo začátek arabizace a islamizace regionu.

V 17. a 18. století se Kuvajt etabloval jako významný námořní přístav a obchodní centrum mezi Perským zálivem a vnitrozemím. V této době se zde usadil klan Sabahů, který získal vládu nad šejkanátem. Kuvajtské lodě byly proslulé v Indickém oceánu a Kuvajt byl centrem stavby lodí a námořního obchodu. V roce 1899 se Kuvajt stal britským protektorátem, což znamenalo převzetí obrany a zahraniční politiky Británií, zatímco Sabahové si udrželi vnitřní správu.

Během první světové války podporoval kuvajtský šejk Osmanskou říši, což vedlo k britské obchodní blokádě a oslabení ekonomiky. Po válce se Kuvajt bránil expanzi Saúdské Arábie, přičemž došlo k ozbrojeným střetům, například bitvě u Hamdhu a bitvě u Jahry. V roce 1938 byla objevena ropa, která zásadně změnila ekonomiku a vojenské možnosti země. V roce 1961 získal Kuvajt nezávislost, přičemž Irák zpočátku územní nároky na Kuvajt uplatňoval, ale pod tlakem mezinárodního společenství je stáhl. V 80. letech se země potýkala s geopolitickou nestabilitou a ekonomickou krizí, a během irácko-íránské války podporovala Kuvajt Irák.

V srpnu 1990 byla Kuvajt napaden a anektován iráckou armádou pod vedením Saddáma Husajna kvůli sporům o těžbu ropy. Irácká okupace trvala do února 1991, kdy mezinárodní koalice pod vedením USA během války v Zálivu irácké jednotky vytlačila. Okupace způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, průmyslu a civilním obyvatelstvu, včetně masových vražd a deportací. Po osvobození země došlo k posílení vojenských vztahů s USA a k výraznému zvýšení bezpečnostních opatření.

Po válce v Zálivu se Kuvajt stal klíčovým spojencem USA v regionu, například jako odrazový můstek pro invazi do Iráku v roce 2003. Vojenská politika Kuvajtu se zaměřuje na obranu území a spolupráci v rámci Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC). Země čelí hrozbám ze strany extremistických skupin a financování terorismu bylo Kuvajtu v minulosti vyčítáno. Kuvajt se také stal významným regionálním hráčem v geopolitice díky svým vztahům s Čínou a dalšími mocnostmi.