🏺 Súdán

V období starověku bylo území dnešního Súdánu domovem významných vojenských mocností, jako bylo království Kuš (cca 1700 př. n. l. – 350 n. l.), které dokázalo vojensky ovládnout Egypt a jeho faraony (25. dynastie). Kušané vedli expanze až do Sinaje a pokoušeli se rozšířit říši na Blízký východ, avšak byli zastaveni asyrskými králi. Po pádu Kuše vznikla křesťanská království Nobatie, Makúrie a Alódie, která úspěšně odolávala arabským invazím v 7. století a udržovala nezávislost prostřednictvím paktu baqt s muslimskými sousedy. Tyto státy měly centralizovanou byzantskou vojenskou organizaci a vedly i vojenské výpady do Egypta.

Od 16. století začala arabizace a islamizace Súdánu, kdy vznikly islámské státy jako Sennarský sultanát a stát Darfur (Wadaj). Fundžové založili Sennarský sultanát, který vedl vojenské střety s Osmany, jež ovládli přístav Suakin. Osmanský pokus o dobytí Dongoly byl v roce 1585 odražen. V 17. století dosáhl sultanát vrcholu, ale v 18. století začal upadat a fragmentovat se pod tlakem Hamajů a arabských kmenů. V roce 1821 zahájil egyptský vládce Muhammad Alí vojenskou invazi do severního Súdánu, která vedla k egyptské nadvládě nad většinou území.

V 19. století byla oblast Súdánu pod egyptskou správou, která byla formálně podřízena Osmanské říši, ale fakticky nezávislá. V roce 1881 vypuklo mahdistické povstání vedené Muhammadem Ahmad ibn Abd Alláhem, které svrhalo egyptskou a britskou kontrolu a zavedlo islámské právo šaría. Po vítězství mahdistů v bitvě u Omdurmánu v roce 1898 britsko-egyptské síly pod velením Horatia Kitchenera obnovily kontrolu nad Súdánem, který se stal britsko-egyptským kondominiem až do získání nezávislosti v roce 1956.

Po získání nezávislosti v roce 1956 Súdán čelil dlouhotrvajícím konfliktům mezi arabským severem a černošským jihem, které vyústily v dvě občanské války (1955–1972 a 1983–2005). Vojenské síly severu, podporované islámskou vládou, bojovaly proti jiho-súdánským povstalcům, zejména Súdánské lidově osvobozenecké armádě (SPLA). V roce 1989 se vojenskou diktaturu chopil generál Umar al-Bašír, který vládl až do roku 2019 a jehož režim byl spojen s vážnými porušeními lidských práv a konfliktem v Dárfúru.

V 21. století Súdán zažil další vážné konflikty, včetně povstání v Dárfúru (2003–2020) a odtržení Jižního Súdánu v roce 2011. V roce 2019 byl svržen prezident Umar al-Bašír po masových protestech a armáda převzala moc. V roce 2023 vypukla občanská válka mezi Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) a polovojenskou skupinou Jednotky rychlé podpory (RSF), která vedla k rozsáhlým ztrátám a humanitární krizi, včetně masakrů civilistů a hrozby hladomoru.