Bitva u Omdurmánu
Ukázka drtivé převahy moderní palebné síly.
Jednostranné britské vítězství díky kulometům a dělostřelectvu.
- Kdy
- 2. září 1898
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 25 000Britsko-egyptská armáda (Kitchener) ≈ 50 000Mahdistický Súdán
Britsko-egyptská armáda (Kitchener): více než 8 000 britských vojáků a 17 000 egyptských a súdánských vojáků · Mahdistický Súdán: okolo 50 000 mahdistů včetně 3 000 jezdců
- Ztráty (odhad)
- ≈ 429Britsko-egyptská armáda (Kitchener) ≈ 30 000Mahdistický Súdán
Celkem ≈ 30 429 padlých a raněných
Britsko-egyptská armáda (Kitchener): 47 mrtvých a 382 raněných · Mahdistický Súdán: asi 12 000 mrtvých, 13 000 raněných a 5 000 zajatých
Pozadí
Po vzniku Mahdistického státu v Súdánu a hrozbě pro regionální status quo a britské zájmy v Egyptě rozhodla britská vláda o vyslání expedice s cílem svrhnout chalífu Abdalláha ibn Muhammada, nástupce Mahdího. Generál Herbert Kitchener vedl britsko-egyptské síly, přičemž jeho motivací byla i pomsta za smrt generála Charlese Gordona, který byl zabit mahdisty při dobytí Chartúmu v roce 1885.
Britsko-egyptská armáda postupovala již od roku 1896, kdy dobyla Dongolu a Abu Hamed, a v dubnu 1898 zvítězila v bitvě u řeky Atbara. Kitchenerova armáda se tak připravovala na rozhodující střet s hlavní mahdistickou armádou u Omdurmánu, který měl potvrdit britskou kontrolu nad Súdánem.
Síly a velitelé
Kitchener velel asi 8 000 britským vojákům a 17 000 egyptským a súdánským jednotkám, které rozmístil v oblouku kolem vesnice Egeiga poblíž Nilu, s podporou 12 dělových člunů. Na křídlech byly rozmístěny britské a egyptské jezdecké jednotky.
Mahdistické síly pod velením chalífy Abdalláha ibn Muhammada čítaly přibližně 50 000 bojovníků včetně 3 000 jezdců, rozdělených do pěti skupin. Osm tisíc mužů pod velením Osmana Azraka bylo rozmístěno přímo proti Britům na nízkém hřbetu, další skupiny byly skryty v okolních kopcích a připraveny k útoku z různých směrů.
Průběh bitvy
Bitva začala brzy ráno 2. září 1898, kdy Osmana Azrakova skupina 8 000 mužů zaútočila na britské pozice. Britské dělostřelectvo a kulomety Maxim způsobily mahdistům těžké ztráty ještě před dosažením britských okopů, přičemž čelní útok skončil ztrátou asi 4 000 mahdistů a žádný útočník se nedostal blíže než 50 metrů.
Britská lehká jízda, 21st Lancers, provedla náročnou jízdu proti dervišům, přičemž čelila i skrytým pěším jednotkám. Boj byl tvrdý a tři vojáci získali Viktoriin kříž za záchranu raněných. Winston Churchill se bitvy zúčastnil jako poručík.
Kitchener usiloval o rychlý postup na Omdurmán, zatímco mahdisté se pokusili o protiútoky ze západu a severozápadu. Brigáda pod velením Hectora MacDonalda čelila útoku asi 15 000 mahdistů a po tvrdých bojích a příchodu posil byla schopna nepřítele zatlačit zpět. Po porážce mahdistických sil na severu a jihu byl postup na Omdurmán obnoven kolem půl dvanácté.
Výzbroj a technika v bitvě
- moderní pušky — Britsko-egyptské jednotky byly vyzbrojeny moderními puškami, které měly zásadní vliv na průběh bitvy.
- kulomety Maxim — Rychlopalné kulomety Maxim poskytovaly britským silám ničivou palebnou sílu proti mahdistickým útokům.
- dělostřelectvo — Britské dělostřelectvo, včetně 52 rychlopalných děl, zahájilo palbu na vzdálenost 2 750 metrů a způsobilo značné ztráty nepříteli.
- dělové čluny — Na Nilu podporovalo pozemní vojsko 12 dělových člunů, které přispěly k palebné síle britsko-egyptských sil.
Klíčové fáze
- Čelní útok Osmana AzrakaRáno 2. září 1898 Osmana Azrakova skupina 8 000 mužů zaútočila na britské pozice, ale byla zastavena palbou dělostřelectva a kulometů.
- Jízda 21st LancersLehký jezdecký regiment 21st Lancers provedl náročnou jízdu proti dervišům, čelil skrytým pěším jednotkám a po tvrdém boji je zatlačil zpět.
- Útok na MacDonaldovu brigáduMacDonaldova brigáda čelila útoku 15 000 mahdistů ze západu, ale po příchodu posil a využití kulometů byla schopna nepřítele zatlačit.
- Obnovení postupu na OmdurmánPo zlomení odporu mahdistů na různých frontách byl britský postup na Omdurmán obnoven kolem půl dvanácté.
Ztráty
Mahdisté utrpěli těžké ztráty, odhady uvádějí asi 12 000 mrtvých, 13 000 raněných a 5 000 zajatých. Britsko-egyptské síly měly 47 mrtvých a 382 raněných, přičemž většina ztrát byla na straně MacDonaldovy brigády. Celkové ztráty mahdistů tak byly výrazně vyšší než ztráty britsko-egyptských jednotek.
Důsledky a význam
Vítězství u Omdurmánu znamenalo dovršení britských snah o znovudobytí Súdánu a potvrzení nadvlády britsko-egyptských sil v regionu. Po bitvě pokračovalo potlačování mahdistických zbytků, které byly definitivně poraženy až v roce 1899 v bitvě u Umm Diwaykaratu.
Kitchener byl za vítězství povýšen na barona Kitchenera z Chartúmu. Bitva také demonstrovala převahu moderní výzbroje a disciplíny nad početnějším, ale méně vybaveným nepřítelem. Kontroverze vzbudilo zabíjení raněných mahdistů po bitvě, což vyvolalo debatu v britské veřejnosti i mezi účastníky.
Bitva u Omdurmánu se stala inspirací pro umělecká díla, literaturu i film a zanechala trvalý odkaz v britské vojenské historii.
Zajímavosti
- Bitva u Omdurmánu byla první významnou bitvou, kde byla použita expanzivní střela Mark IV vyrobená v Dum Dum.
- Winston Churchill se bitvy zúčastnil jako poručík a válečný zpravodaj.
- Tři vojáci 21st Lancers obdrželi Viktoriin kříž za záchranu raněných během jízdy.
- Bitva byla poslední významnou britskou jízdní jízdou a největší od Krymské války.
- Po bitvě vznikla debata o zabíjení raněných mahdistů, kterou vyvolal kritický článek novináře Ernesta Bennetta.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Omdurmánu odehrála?
Bitva se odehrála 2. září 1898 v Kerreri, 11 kilometrů severně od Omdurmánu v Súdánu.
Kdo vedl britsko-egyptské síly v bitvě?
Britsko-egyptské síly vedl generál Herbert Kitchener.
Jaký byl počet vojáků na obou stranách?
Britsko-egyptské síly měly asi 25 000 mužů, mahdisté přibližně 50 000 bojovníků.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Britsko-egyptské síly měly 47 mrtvých a 382 raněných, mahdisté asi 12 000 mrtvých, 13 000 raněných a 5 000 zajatých.