🪖 CSTO (OSKB)

CSTO vychází z Kolektivní bezpečnostní smlouvy podepsané v roce 1992 šesti postsovětskými státy, která byla obnovena a rozšířena v roce 1999. V roce 2002 byla založena samotná organizace CSTO jako vojenská aliance, která měla nahradit Varšavskou smlouvu, avšak její síla je relativně omezená. V průběhu let se členství měnilo, například Uzbekistán členství pozastavil v roce 2012. Aliance prošla několika krizemi, včetně nejednotnosti při řešení konfliktů v Kyrgyzstánu a sporu mezi Běloruskem a Ruskem.

CSTO má šest stálých členů a udržuje systém rotujícího předsednictví, kdy vedení organizace se každoročně střídá mezi členskými státy. Má vlastní Parlamentní shromáždění a rozhodování o umístění vojenských základen třetích zemí na území členských států vyžaduje souhlas všech členů. Organizace také zřídila Kolektivní rychlou reakční sílu a mírové jednotky složené z vojáků členských zemí.

CSTO pravidelně pořádá společná vojenská cvičení pro zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Mírové jednotky CSTO byly nasazeny například v Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a v lednu 2022 v Kazachstánu k potlačení nepokojů. Kolektivní rychlá reakční síla je určena k odpovědi na vojenskou agresi, protiteroristickým operacím a řešení dalších bezpečnostních hrozeb.

V posledních letech CSTO čelí výzvám v podobě vnitřních neshod mezi členy, například během konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kdy aliance zaujala nejednoznačný postoj, což vyvolalo kritiku uvnitř Arménie a debaty o budoucnosti členství. Vztahy mezi některými členy, jako je Rusko a Kazachstán, se zhoršily kvůli rozdílným postojům k regionálním konfliktům. CSTO také reagovala na bezpečnostní hrozby plynoucí z Afghánistánu a nasadila mírové jednotky v Kazachstánu během nepokojů v roce 2022.