Používáme cookies pro anonymní měření návštěvnosti (Google Analytics). Analytiku spustíme jen s tvým souhlasem. Více v právních informacích.
Bertrand du Guesclin byl bretaňský rytíř a jeden z největších francouzských vojevůdců stoleté války, známý užíváním fabiánské taktiky. V roce 1370 byl jmenován konstáblem Francie a proslul vítězstvími nad Angličany.
Bertrand du Guesclin byl bretaňský rytíř a jeden z nejvýznamnějších francouzských vojevůdců během stoleté války, který se proslavil zejména svým mistrovským užíváním fabiánské taktiky, tedy vyhýbáním se přímým velkým střetům a využíváním překvapivých útoků a partyzánských metod. Jeho vojenská kariéra byla spojena s významnými událostmi francouzské a kastilské historie 14. století, kdy působil nejen jako vojevůdce, ale i jako konstábl Francie, nejvyšší vojenský velitel království.
Bertrand du Guesclin byl klíčovou postavou v obnově francouzského vojenského postavení po katastrofálních porážkách v první fázi stoleté války, kdy se mu podařilo postupně zvrátit situaci ve prospěch Francie. Jeho schopnosti a loajalita mu vynesly nejen vojenské uznání, ale i vysoké šlechtické tituly a významné postavení na francouzském dvoře. Jeho život a činy jsou dodnes studovány jako příklad vojenské strategie a rytířské cti.
Bertrand du Guesclin se narodil kolem roku 1320 na zámku La Mote-Broon poblíž města Dinan v Bretani jako prvorozený syn Roberta du Guesclina a Jeanne de Malmaines. Pocházel z menší bretaňské šlechty, která byla pány na Broons. Jeho rodina hovořila galským jazykem Gallo, což byla langue d'oïl používaná v Bretani. Mládí strávil v Bretani, kde se již jako mladík projevoval vojenskými schopnostmi a odhodláním, když se například v osmnácti letech navzdory otcovskému zákazu zúčastnil rytířského turnaje v Rennes, kde anonymně porazil dvanáct slavných rytířů.
Jeho cesta k vojenské kariéře začala vstupem do služeb Karla z Blois v roce 1341 během bretaňské války o dědictví. V roce 1354 byl pasován na rytíře, což znamenalo formální začátek jeho vojenské dráhy, během níž se proslavil nejen v Bretani, ale i na francouzském a kastilském bojišti.
Du Guesclin sloužil Karlu z Blois během bretaňské války o dědictví, kde se proslavil obranou Rennes proti anglicko-bretaňskému obléhání v letech 1356–57. V této době používal partyzánské a gerilové taktiky, které pomohly udržet morálku francouzsko-bretaňských sil po porážce u Poitiers. V roce 1364 byl zajat v bitvě u Auray, kde po porážce Karla z Blois kapituloval a byl zajat, ale později vykoupen za vysoké výkupné.
V roce 1366 vedl du Guesclin skupinu žoldnéřů do Kastilie, aby podpořil Jindřicha II. Trastámarského v občanské válce proti králi Petru I. Du Guesclin dobyl řadu pevností a po korunovaci Jindřicha byl jmenován vévodou de Molina. V roce 1367 byl zajat v bitvě u Nájery, ale opět vykoupen. V roce 1369 sehrál klíčovou roli v bitvě u Montiel, kde pomohl Jindřichovi II. zabít jeho nevlastního bratra Petra I. a zajistit tak kastilskou korunu.
V roce 1370 ho král Karel V. jmenoval konstáblem Francie, nejvyšším vojenským velitelem, což bylo neobvyklé vzhledem k jeho nižšímu šlechtickému původu. Jako konstábl vedl vítězné bitvy, například u Pontvallain v roce 1370, a organizoval námořní vítězství v bitvě u La Rochelle v roce 1372. Jeho taktika zahrnovala překvapivé útoky a vyhýbání se přímým střetům, čímž postupně obnovoval francouzskou kontrolu nad územími okupovanými Angličany. Zemřel v roce 1380 během obléhání hradu Châteauneuf-de-Randon.
Du Guesclin bojoval na straně Karla z Blois proti anglicko-bretaňským silám, byl zajat a později vykoupen.
Vedl francouzské síly k vítězství nad anglicko-navarrskou armádou, čímž zajistil Burgundsko pro francouzského prince Filipa.
Zajat anglickými silami vedenými Černým princem, později vykoupen francouzským králem Karlem V.
Pomohl Jindřichovi II. Kastilskému zabít jeho nevlastního bratra Petra I. a zajistit kastilskou korunu.
Jako konstábl Francie porazil anglická vojska a zahájil francouzskou ofenzívu.
Společná kastilsko-francouzská flotila porazila anglické loďstvo, čímž získala kontrolu nad Lamanšským průlivem.
Bertrand du Guesclin je považován za jednoho z největších francouzských vojevůdců středověku, jehož taktika založená na překvapení a vyhýbání se přímým střetům (fabiánská taktika) byla revoluční a efektivní v době, kdy francouzská armáda čelila početnějším a lépe vybaveným anglickým silám. Jeho schopnost vést vojsko a zároveň udržovat disciplínu a loajalitu byla klíčová pro obnovu francouzské moci během stoleté války. Přestože nebyl z nejvyšší šlechty, dokázal se prosadit jako konstábl Francie, což bylo výjimečné a svědčí o jeho vojenských kvalitách.
Jeho vojenský odkaz ovlivnil nejen francouzskou armádu, ale i vojenskou strategii obecně, přičemž jeho jméno je spojováno s uměním vedení války s minimálními ztrátami a maximálním využitím překvapení. V moderní době je vnímán jako symbol rytířské cti a vojenské geniality, ačkoliv v Bretani byl někdy kritizován jako zrádce kvůli své loajalitě Francii. Jeho život a dílo jsou dodnes předmětem historického zájmu a inspirací v literatuře i vojenské teorii.
Narodil se kolem roku 1320 na zámku La Mote-Broon poblíž Dinan v Bretani.
Proslavil se fabiánskou taktikou, vyhýbáním se přímým bitvám a využíváním překvapivých útoků, což pomohlo Francii postupně získat zpět území obsazená Angličany.
Od roku 1370 byl konstáblem Francie, nejvyšším vojenským velitelem krále Karla V.
Zemřel 13. července 1380 během obléhání hradu Châteauneuf-de-Randon, pravděpodobně na zápal plic nebo úplavici.
Podporoval Jindřicha II. Trastámarského v kastilské občanské válce, byl jmenován vévodou de Molina a sehrál klíčovou roli v získání kastilské koruny.