AIM-120 AMRAAM
Americká řízená střela středního dosahu s vlastním radarem — standard NATO.
Specifikace
| Země původu | USA |
|---|---|
| Zavedení | 1991 |
| Dolet | ~75–160 km (dle verze) |
| Navádění | aktivní radar |
Popis
AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium Range Air to Air Missile) je radarem naváděná střela vzduch-vzduch středního doletu, která využívá princip "vystřel a zapomeň". Je určena k boji mimo vizuální vzdálenost a představuje nástupce střel AIM-7 Sparrow, oproti nimž je rychlejší, menší, lehčí a lépe schopná zasahovat cíle v malých výškách. Střela je vybavena datalinkem, který umožňuje navádění až do okamžiku aktivace vlastního radaru.
Vývoj střely začal v roce 1975 na základě dohody mezi USA a několika členy NATO, přičemž cílem bylo sdílet technologie a rozdělit vývoj střel středního (AMRAAM) a krátkého (ASRAAM) doletu mezi USA a Evropu. Po zdlouhavém vývoji byla první verze AIM-120A zavedena do výzbroje amerického letectva v roce 1991 a amerického námořnictva v roce 1993. Od té doby byla střela několikrát modernizována a vzniklo několik variant s různými vylepšeními v oblasti navádění, dostřelu a odolnosti vůči elektronickému rušení.
Bojové nasazení a služba
Střela AIM-120 AMRAAM byla poprvé bojově nasazena 27. prosince 1992, kdy americký F-16D sestřelil irácký MiG-25 narušující bezletovou zónu v Iráku. Další úspěšné nasazení následovalo v lednu 1993 proti iráckému MiGu-23 a v roce 1994 proti srbskému J-21 Jastreb nad Bosnou. V roce 1999 během operace Spojenecká síla v Kosovu bylo střelami AMRAAM sestřeleno šest srbských MiGů-29.
Střela byla dále použita například v roce 2014, kdy turecká F-16 sestřelila syrský MiG-23. Celkově byla střela AMRAAM odpálena v bojových situacích 17krát, z čehož 10 zásahů bylo úspěšných, což představuje pravděpodobnost zásahu 59 %. Střely jsou ve výzbroji mnoha států světa a byly nasazeny v různých konfliktech.
Varianty
První verze s naváděcím modulem WGU-16/B, hlavicí WDU-33/B s 22 kg výbušniny a 198 projektily, raketovým motorem WPU-6/B; již se nevyrábí.
Druhá verze s naváděcím modulem WGU-41/B a novým procesorem umožňujícím snadnější upgrade softwaru; vyráběna od roku 1994.
Verze s upravenými řídícími plochami pro použití ve vnitřních pumovnicích F-22 Raptor (C-3), řídící sekce WGU-44/B, od roku 1999 nové hlavice WDU-41/B s 20,5 kg účinnější trhaviny (C-4).
Verze z roku 2000 s motorem PLUS 5 (49 kg tuhých pohonných hmot, spalování dvěma rychlostmi), dolet až 105 km.
Nový systém detekce cíle se čtyřmi senzory, lepší detekce malých a pomalu letících cílů.
Vylepšení v dostřelu, odolnosti vůči elektronickému rušení a navádění; ve výzbroji USAF a US Navy od roku 2008, prodávána i zahraničním zájemcům.
Nejnovější verze s GPS navigací a obousměrným datalinkem, dolet údajně až 160 km, reálný dostřel při bojových operacích 50–90 km.
Zajímavosti
- AIM-120 AMRAAM je vybavena datalinkem, který umožňuje navádění střely až do okamžiku aktivace vlastního radaru.
- Střela byla poprvé bojově nasazena v prosinci 1992 proti iráckému MiGu-25.
- Od roku 2008 používá střely AIM-120 ve verzi AIM-120C-5 i Armáda České republiky.
- Pravděpodobnost zásahu cíle střelou AMRAAM je podle dosavadních výsledků 59 %.
- Střela AIM-120D je vybavena GPS navigací a obousměrným datalinkem.
Významné nasazení
moderní vzdušné souboje
Uživatelé
USA NATO
Časté otázky
Jaký je maximální dolet střely AIM-120 AMRAAM?
Maximální dolet závisí na variantě: AIM-120A/B 50–70 km, AIM-120C-5 až 105 km, AIM-120D až 180 km (reálný dostřel při bojových operacích je však nižší).
Které státy střelu AIM-120 AMRAAM používají?
Střela je ve výzbroji mnoha států včetně USA, Česka, Slovenska, Austrálie, Belgie, Dánska, Finska, Izraele, Japonska, Polska, Švédska a dalších.
Jaký je naváděcí systém střely AIM-120 AMRAAM?
Střela využívá aktivní dopplerovský radar, inerciální navigaci, laser a GPS (u nejnovějších verzí).
Kdo je výrobcem střely AIM-120 AMRAAM?
Výrobcem byla mezi lety 1991–1997 Hughes Aircraft, poté výrobu převzala korporace Raytheon.