Mil Mi-24
Sovětský bitevní vrtulník s unikátní schopností přepravovat výsadek, přezdívaný „létající tank".
Specifikace
| Země původu | Sovětský svaz |
|---|---|
| Zavedení | 1972 |
| Posádka | 2–3 |
| Kapacita výsadku | až 8 vojáků |
| Výzbroj | kulomet/kanón, neřízené rakety, PTŘS |
Popis
Mil Mi-24 je unikátní bitevní vrtulník sovětské konstrukce, který vyniká nejen silnou výzbrojí, ale i schopností přepravovat až 8 osob nebo 1500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Vývoj začal v 60. letech v konstrukční kanceláři Mil, kde byly rozpracovány různé projekty pro přímou podporu pozemních vojsk. Po soutěži vyhlášené v roce 1968 vznikl prototyp V-24, který poprvé vzlétl 19. září 1969. Konstrukce Mi-24 využila zkušeností z předchozích typů Mi-8 a Mi-14, což vedlo ke spojení robustnosti, nosnosti a vysoké rychlosti.
První sériová verze Mi-24A byla zavedena v roce 1972, následovaly další varianty s různými konstrukčními a výzbrojními úpravami. Významnou změnou byla verze Mi-24D s tandemovým uspořádáním posádky a oddělenými prostory pilota a operátora. Pozdější verze Mi-24V a Mi-24P přinesly vylepšené motory a zbraňové systémy. Celkem bylo vyrobeno přibližně 2 000 kusů všech verzí a vrtulník byl exportován do desítek zemí.
Bojové nasazení a služba
Mil Mi-24 se stal známým zejména díky nasazení v sovětské válce v Afghánistánu v 80. letech, kde byl využíván k přímé podpoře pozemních jednotek a ničení tanků i obrněných cílů. Vrtulníky Mi-24 byly v Afghánistánu často odlehčovány kvůli vysokým nadmořským výškám a specializovaly se na boj proti pozemním cílům, zatímco přepravu pěchoty zajišťovaly jiné typy.
Kromě Afghánistánu byly Mi-24 nasazeny v mnoha dalších konfliktech, například v Čečensku, Sierra Leone nebo během íránsko-irácké války, kde došlo i k leteckým soubojům s íránskými vrtulníky AH-1J. Vrtulníky sloužily nebo slouží ve výzbroji 58 zemí, včetně České republiky, kde byly provozovány pod označením Mi-35 až do roku 2023.
Varianty
První verze vrtulníku, postaveno 12 prototypů.
První sériová varianta se záporným vzepětím pomocného křídla, výroba od roku 1972, cca 550 ks.
Verze vyráběná od roku 1975 s přepracovanou přídí, tandemovým uspořádáním posádky a posíleným pancéřováním.
Modernizovaná verze Mi-24D s výkonnějšími motory a možností podvěšení více typů zbraňových kontejnerů, vyráběná od roku 1978.
Verze s pevným 30mm kanónem místo otočné věže.
Verze pro radiační a chemický průzkum, použitá například při katastrofě v Černobylu.
Verze pro vyhledávání a zaměřování cílů pro dělostřelectvo s vylepšenými optickými systémy.
Exportní verze Mi-24D.
Exportní verze Mi-24V.
Zajímavosti
- Mi-24 je mezi bitevními vrtulníky unikátní schopností přepravit až 8 osob nebo 1500 kg materiálu v nákladovém prostoru.
- Sovětský svaz zavedl Mi-24 do výzbroje v roce 1972 a vrtulník byl exportován do 58 zemí.
- V Afghánistánu získaly Mi-24 od mudžáhidů přezdívku 'satanův koráb'.
- Sovětské posádky přezdívaly Mi-24 'létající tank', což je označení historicky používané i pro Il-2 Šturmovik.
- Vrtulníky Mi-24 byly použity při likvidaci následků havárie v Černobylu ve speciální průzkumné verzi.
Významné nasazení
Sovětská válka v Afghánistánu
Uživatelé
Sovětský svaz / Rusko řada států
Časté otázky
Jaká je hlavní výzbroj vrtulníku Mi-24?
Základní hlavňovou výzbrojí je otočný čtyřhlavňový rotační kulomet 9A624 ráže 12,7 mm, pozdější verze mají dvojkanón GŠ-23 ráže 23 mm.
Kolik osob může Mi-24 přepravit?
V nákladovém prostoru může přepravit až 8 osob nebo 1500 kg materiálu.
Ve kterých konfliktech byl Mi-24 nasazen?
Mi-24 byl nasazen například v sovětské válce v Afghánistánu, v Čečensku, Sierra Leone a během íránsko-irácké války.
Jaké jsou hlavní exportní verze Mi-24?
Exportní verze Mi-24D je označována jako Mi-25, exportní verze Mi-24V jako Mi-35.