RIM-116 Rolling Airframe Missile
RIM-116 Rolling Airframe Missile je německo-americký lehký systém blízké obrany, používaný v současnosti více než 165 plavidly námořnictev USA, Turecka, Německa, Řecka, Egypta, Japonska, Jižní Koreje, Spojených arabských emirátů a Mexika.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|---|
| Zavedení | 1992 |
Popis
Vývoj systému RIM-116 Rolling Airframe Missile (RAM) probíhal od poloviny 70. let 20. století na základě dohody mezi USA a Německem podepsané v roce 1976. Pro snížení nákladů byly použity prvky již existujících raket – infračervená naváděcí soustava převzatá z protiletadlového raketového kompletu FIM-92 Stinger a hnací motor s bojovou hlavicí z rakety AIM-9 Sidewinder. První zkušební odpal proběhl v roce 1978, sériová výroba začala v roce 1987, přičemž německé námořnictvo zavedlo verzi Block 0 v roce 1988 a americké až v roce 1993.
Konstrukčně je systém tvořen odpalovacím zařízením Mk-49, které nese 21 střel RAM o průměru 127 mm. Odpalovací rampa je odvozena od systému Phalanx CIWS, což usnadňuje instalaci na starších lodích. Střela je při letu stabilizována rotací a může být naváděna pasivní radiofrekvenční hlavicí a infračerveným senzorem. Systém umožňuje vedení střelby na několik cílů současně, avšak je závislý na elektronických systémech lodi. Vývoj pokračuje i ve verzi SeaRAM, která má vlastní senzory a nese 11 střel RAM, což umožňuje nezávislý provoz na elektronice lodi.
Bojové nasazení a služba
Systém RIM-116 RAM je v současnosti používán více než 165 plavidly námořnictev USA, Turecka, Německa, Řecka, Egypta, Japonska, Jižní Koreje, Spojených arabských emirátů a Mexika. Původně byl vyvinut speciálně k obraně proti protilodním střelám, ale novější verze umožňují použití i proti letadlům, vrtulníkům a hladinovým cílům. Do roku 2015 bylo vyrobeno přibližně 200 vypouštěcích zařízení a 3000 střel RAM ve verzích Block 0, 1A a 2.
Verze Block 2 dosáhla počátečních operačních schopností v roce 2015, přičemž první kusy byly americkým námořnictvem převzaty již v srpnu 2014. Omezená výroba této verze probíhala od roku 2012.
Varianty
První varianta, v počáteční fázi letu řízena pasivní radiofrekvenční hlavicí, která se navádí na vyhledávací radar nebo radiovýškoměr útočící protilodní střely, později infračerveným senzorem.
Umožňuje použití proti letadlům, vrtulníkům, hladinovým cílům a pasivně naváděným raketám, kdy je raketa po celou dobu letu řízena infračerveným čidlem.
Vylepšená varianta, která úspěšně prošla první fází vývojových zkoušek v červnu 2013, s omezenou výrobou od roku 2012 a dosažením počátečních operačních schopností v roce 2015.
Verze s odpalovací rampou nesoucí 11 střel RAM, vybavená vlastními senzory umožňujícími nezávislý provoz na elektronických systémech lodi.
Zajímavosti
- Název střely je odvozen od její rotace, která stabilizuje střelu během letu.
- Pro navedení v konečné fázi letu je použita infračervená naváděcí soustava převzatá z protiletadlového raketového kompletu FIM-92 Stinger.
- Hnací motor a bojová hlavice jsou převzaty z rakety AIM-9 Sidewinder.
- Odpalovací rampa Mk-49 je odvozena od systému Phalanx CIWS, což usnadňuje instalaci na starších lodích.
- Do roku 2015 bylo vyrobeno přibližně 200 vypouštěcích zařízení a 3000 střel RAM.
Časté otázky
Kdy byl zahájen vývoj systému RIM-116 RAM?
Vývoj systému probíhal od poloviny 70. let 20. století, dohoda o společném vývoji byla podepsána v roce 1976.
Jaké technologie byly použity při konstrukci střely RAM?
Střela využívá infračervenou naváděcí soustavu z FIM-92 Stinger a hnací motor s bojovou hlavicí z AIM-9 Sidewinder.
Jaké jsou hlavní varianty systému RAM?
Hlavní varianty jsou Block 0, Block 1, Block 2 a verze SeaRAM.
Pro jaké cíle je systém RAM určen?
Původně proti protilodním střelám, novější verze i proti letadlům, vrtulníkům a hladinovým cílům.