Seehund
Seehund (jinak též Type XXVIIB, nebo později Typ 127, česky Tuleň) byla miniponorka německé Kriegsmarine z období druhé světové války.
Specifikace
| Země původu | Německo |
|---|
Popis
Seehund, známý také jako Type XXVIIB nebo později Typ 127, byla německá miniponorka vyvinutá v roce 1944 na základě předchozího typu Hecht (XXVIIA). Výroba probíhala v několika loděnicích včetně Howaldtswerke, Germaniawerft v Kielu, Schichau v Elbingu, společnosti Klöckner v Ulmu a italské loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico v Monfalcone. Pro urychlení výroby byly ponorky sestavovány ze tří samostatně vyráběných sekcí. Plánovalo se vyrobit více než 1000 kusů, přičemž do konce války bylo dokončeno 285 a do služby zařazeno nejméně 137 miniponorek.
Konstrukčně měly Seehundy dvoučlennou posádku a byly vyzbrojeny dvěma 533mm torpédy G7e, která byla podvěšena pod trupem. Pohon zajišťoval jeden dieselový motor Büssing-NAG o výkonu 60 hp a elektromotor AEG o výkonu 25 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Některé ponorky měly prodloužený dosah díky přídavným nádržím. Nejvyšší rychlost dosahovala 7,7 uzlu na hladině a 6 uzlů pod hladinou, operační hloubka ponoru byla 50 metrů. Akční rádius činil 300 námořních mil na hladině při rychlosti 7 uzlů a 63 námořních mil pod hladinou při rychlosti 3 uzly.
Bojové nasazení a služba
Seehundy byly nasazeny do bojových operací od ledna 1945, především podél pobřeží okupovaného Nizozemska, v ústí řeky Šeldy a v Lamanšském průlivu. V závěru války sloužily také k zásobování obklíčených jednotek na pobřeží. Od ledna do dubna 1945 uskutečnily celkem 142 výprav, přičemž 35 miniponorek bylo ztraceno. Potopily osm lodí o celkové tonáži 17 301 BRT a poškodily tři lodě o celkové tonáži 18 384 BRT.
První mise na Silvestra 1944 skončila neúspěchem, když se z osmnácti ponorek vrátily pouze dvě. Po konstrukčních úpravách a novém výcviku se v lednu 1945 vydala desetičlenná výprava, která sice nepotopila žádnou loď, ale všechny ponorky se bezpečně vrátily, což potvrdilo schopnost plavidla k plavbě. I přes nepříznivé počasí a omezený počet operací potopily Seehundy od ledna do konce války celkem 90 000 tun spojeneckého loďstva.
Zajímavosti
- Seehund představuje nejúspěšnější německé druhoválečné miniponorky.
- Pro urychlení výroby byly miniponorky sestavovány ze tří odděleně vyráběných sekcí.
- Po válce provozovala čtyři Seehundy Francie v letech 1945–1954.
- Miniponorka S622 (ex U5090) byla po vyřazení zachována jako muzejní exponát.
- První mise Seehundů na Silvestra 1944 skončila fiaskem, když se vrátily pouze dvě z osmnácti ponorek.
Časté otázky
Kdy byly miniponorky Seehund nasazeny do bojových operací?
Do bojových operací byly nasazovány od ledna 1945.
Jaká byla hlavní výzbroj miniponorky Seehund?
Hlavní výzbroj tvořila dvě 533mm torpéda G7e podvěšená pod trupem.
Kolik členů měla posádka miniponorky Seehund?
Posádku tvořili dva členové.
Kde se dochovaly miniponorky Seehund jako muzejní exponáty?
Například v Bundeswehr Military History Museum v Drážďanech, Deutsches Schiffahrtsmuseum v Bremerhavenu, Musée national de la Marine v Brestu, Muzeu německé obranné techniky Bundeswehru v Koblenzi, Technik-Museum Speyer a United States Naval Shipbuilding Museum v Quincy.