28 cm Howitzer L/10
28 cm Howitzer L/10 je dělo. Země původu: Japonsko.
Specifikace
| Země původu | Japonsko |
|---|
Popis
28 cm houfnice L/10 byla navržena v roce 1884 britskou společností Armstrong, která měla italskou pobočku vyrábějící zbraně pro italské námořnictvo. V dubnu 1884 byl do nového závodu v Ósace přijat italský specialista na těžkou dělostřelbu Major Pompeo Grillo, aby pomohl s konstrukcí děl. Houfnice byla 28 cm ráže, 9 ráží dlouhá, vyrobena z litiny a byla určena pro pobřežní obranu. Itálie vyráběla několik variant této houfnice s délkami hlavní od 9 do 16 ráží, označovaných podle ráže a délky (např. 280/9, 280/10, 280/11, 280/16). Japonská výroba probíhala v závodě Osaka Artillery Arsenal, kde bylo vyrobeno přibližně 220 kusů pro pobřežní obranu. Houfnice byla umístěna na otočném podstavci připevněném ke kovové palebné plošině a její instalace trvala 2 až 4 dny. Pro usnadnění nabíjení byla součástí lafety jeřáb na munici. Houfnice vstoupila do služby v roce 1892 a byla instalována v pobřežních bateriích v pevnostech hlídajících Tokijský a Ósacký záliv. Původně byla určena k boji proti lodím, ale kvůli nedostatku těžkých obléhacích děl byla použita i jako obléhací zbraň.
Bojové nasazení a služba
Během rusko-japonské války byla houfnice nasazena při obléhání Port Arthuru. Po těžkých ztrátách japonské armády v srpnu 1904 generál Nogi požadoval těžká obléhací děla. První baterie 28 cm houfnic dorazila po ztrátě předchozího vybavení při incidentu Hitachi Maru. Houfnice mohly vystřelovat 217 kg granáty na vzdálenost až 7,8 km, což umožnilo vážně poškodit ruské opevnění. Ruské jednotky nazývaly granáty "řvoucími vlaky" kvůli zvuku před dopadem. Během obléhání bylo vystřeleno přes 16 949 granátů. Po dobytí 203 Meter Hill 5. prosince 1904 byla houfnice použita k systematickému potápění ruské Pacifické flotily v přístavu Port Arthur. Několik ruských bitevních lodí bylo potopeno a později zvednuto a zařazeno do japonského loďstva. V listopadu 1939 během druhé čínsko-japonské války byly houfnice nasazeny u Žluté řeky, kde vyřadily železniční tunel na více než tři měsíce. V roce 1945 byly kvůli nedostatku alternativ znovu aktivovány pro pobřežní obranu Japonska proti očekávanému vylodění spojenců, přičemž bylo rozmístěno celkem 91 kusů na ostrovech Kjúšú, Šikoku, Honšú a Hokkaidó. Dvě baterie byly také použity během sovětské invaze do Mandžuska a rozmístěny v pevnosti Najin v Rasonu.
Varianty
Italská varianta houfnice s délkou hlavně 9 ráží.
Varianta s délkou hlavně 10 ráží, odpovídající modelu L/10 používanému Japonskem.
Varianta s délkou hlavně 11 ráží.
Varianta s délkou hlavně 16 ráží.
Zajímavosti
- Houfnice byla původně určena pro pobřežní obranu a boj proti lodím, ale kvůli nedostatku těžkých obléhacích děl byla použita jako obléhací zbraň během rusko-japonské války.
- Ruské jednotky nazývaly granáty z této houfnice "řvoucími vlaky" kvůli charakteristickému zvuku před dopadem.
- Během obléhání Port Arthuru bylo vystřeleno přes 16 949 granátů z těchto houfnic.
- Po dobytí 203 Meter Hill byla houfnice použita k potápění ruské Pacifické flotily v přístavu Port Arthur.
- V roce 1945 bylo rozmístěno celkem 91 kusů houfnic pro pobřežní obranu Japonska proti očekávanému vylodění spojenců.
Časté otázky
Kdy byla houfnice 28 cm L/10 vyvinuta?
Houfnice byla navržena v roce 1884 britskou společností Armstrong.
Kde byla houfnice vyráběna pro Japonsko?
Houfnice byla vyráběna v japonském závodě Osaka Artillery Arsenal.
Jaká byla primární role houfnice při jejím zavedení?
Původně byla určena pro pobřežní obranu a boj proti lodím.
V jakých konfliktech byla houfnice nasazena?
Byla nasazena během rusko-japonské války, druhé čínsko-japonské války a v roce 1945 pro pobřežní obranu Japonska.