7.7 cm FK 16
7.7 cm FK 16 je dělo. Země původu: Německé císařství.
Popis
7.7 cm Feldkanone 16 (7.7 cm FK 16) byl polní kanón používaný Německem během první světové války. Tento kanón byl vyvinut jako náhrada za starší model 7.7 cm FK 96 n.A., který byl sice velmi pohyblivý, ale jeho dostřel se ukázal jako nedostatečný v zákopové válce. Pro zvýšení dostřelu byl prodloužen hlavňový vývrt a kanón byl osazen na novou lafetu s možností větší elevace.
Kanón používal dělenou munici, což mělo za cíl snížit spotřebu prachu a opotřebení hlavně na krátké vzdálenosti, avšak tato změna snížila rychlost palby ve srovnání se starším modelem. Výroba byla uspíšena v roce 1916, což vedlo k počátečním problémům s kvalitou, zejména kvůli použití náhradních materiálů a nekvalitním granátům, které často předčasně explodovaly. Problém s předčasnými detonacemi byl způsoben špatnou kontrolou kvality a použitím pikrátové kyseliny jako výbušniny, která reagovala s kovovými solemi a vytvářela citlivé pikráty. Tento problém byl vyřešen lakováním vnitřku granátů a ošetřením roztokem terpentýnu a škrobu.
Bojové nasazení a služba
Kanón 7.7 cm FK 16 byl nasazen během první světové války a po jejím skončení byl v Německu částečně upraven přebroušením hlavně na ráži 7,5 cm, čímž vznikl model 7.5 cm FK 16 nA (neuer Art – nový typ). Tento upravený kanón byl stále v provozu v roce 1939 a představoval nejstarší polní dělostřelecký kus v německém arzenálu na počátku druhé světové války.
Belgické ozbrojené síly upravily kanóny získané jako válečné reparace do verzí Canon de 75 mle GP II a Canon de 75 mle GP III. Kanón byl také montován na lafetu houfnice 10.5 cm Feldhaubitze 98/09, čímž získal větší elevaci a dostřel pod označením 7.7 cm Kanone in Haubitzlafette.
Varianty
Upravená verze po první světové válce s přebroušenou hlavní na ráži 7,5 cm, používaná Německem během druhé světové války.
Kanón namontovaný na lafetu houfnice 10.5 cm Feldhaubitze 98/09 pro zvýšení elevace a dostřelu.
Belgické modifikace kanónů získaných jako válečné reparace po první světové válce.
Zajímavosti
- V roce 1939 bylo v německé armádě stále 298 kusů původního typu 7.7 cm FK 16, což z něj činilo nejstarší polní dělostřelecký kus v inventáři.
- Předčasné detonace granátů v roce 1916 byly způsobeny špatnou kvalitou munice a použitím pikrátové kyseliny, která reagovala s kovovými solemi a vytvářela citlivé pikráty.
- Pro eliminaci problému s pikráty byly granáty lakovány a ošetřovány roztokem terpentýnu a škrobu, což neutralizovalo pikrátovou kyselinu.
- Kanón byl vyvinut jako reakce na nedostatečný dostřel staršího modelu 7.7 cm FK 96 n.A. v zákopové válce.
- Použití dělené munice mělo za cíl snížit spotřebu prachu a opotřebení hlavně, ale snížilo rychlost palby.
Časté otázky
Proč byl 7.7 cm FK 16 vyvinut?
Byl vyvinut jako náhrada za starší 7.7 cm FK 96 n.A., který měl nedostatečný dostřel v zákopové válce.
Jaké problémy měl kanón při zavádění do výroby?
Měl problémy s kvalitou způsobené použitím náhradních materiálů a předčasnými detonacemi granátů kvůli pikrátové kyselině.
Jaké změny byly provedeny po první světové válce?
Kanóny byly přebroušeny na ráži 7,5 cm a označeny jako 7.5 cm FK 16 nA, některé byly také upraveny belgickou armádou.
Jaký byl hlavní rozdíl v munici oproti staršímu modelu?
Používala dělenou munici, což snížilo spotřebu prachu a opotřebení hlavně, ale také snížilo rychlost palby.