Lee-Enfield
Britská opakovačka proslulá rychlostí palby díky hladkému válcovému závěru.
Specifikace
| Země původu | Velká Británie |
|---|---|
| Zavedení | 1895 |
| Náboj | .303 British |
| Kapacita | 10 nábojů |
Popis
Pušky Lee-Enfield představují významný milník ve vývoji pěchotních zbraní britské armády a zemí Commonwealthu. Jejich vývoj navázal na předchozí model Lee-Metford, který byl v roce 1889 přijat do výzbroje s odnímatelným zásobníkem systému Lee. V roce 1895 byla představena puška Lee-Enfield Mk.I, která se odlišovala novým drážkováním hlavně a drobnými úpravami hledí. Významným krokem bylo zavedení zkrácené varianty SMLE (Short Magazine Lee-Enfield) v roce 1902, která sjednotila výzbroj celé armády a umožnila rychlejší nabíjení pomocí pásků.
Konstrukčně se Lee-Enfield vyznačuje odnímatelným zásobníkem na deset nábojů, což bylo na svou dobu nadstandardní. Pušky byly postupně modernizovány, vznikaly různé varianty s úpravami hledí, pažbení a dalších detailů. Po druhé světové válce byla vyvinuta i odstřelovací varianta L42 A1, která využívala nový standardizovaný náboj 7,62 × 51 mm NATO a byla vybavena optickým zaměřovačem.
Bojové nasazení a služba
Pušky Lee-Enfield tvořily od přelomu 19. a 20. století až do konce druhé světové války hlavní pěchotní výzbroj britských ozbrojených sil i armád Commonwealthu. Byly používány i po druhé světové válce, například v bojích na Středním východě a během konfliktu o Falklandy.
Odstřelovací varianty Lee-Enfield, zejména L42 A1, byly nasazeny v různých konfliktech až do osmdesátých let 20. století, kdy byly postupně nahrazovány modernějšími zbraněmi.
Varianty
První varianta s novým drážkováním hlavně a drobnými úpravami hledí, ráže 7,71 mm, náboj .303 British.
Zkrácená varianta zavedená v roce 1902, umožňující nabíjení páskem, s odnímatelným zásobníkem na 10 nábojů.
Vylepšené varianty s upraveným zařízením pro nabíjení páskem, pozdější verze bez postranního hledí a s plochou úderníkovou maticí.
Válečné varianty s pažbením končícím za chránítkem mušky, dioptrickým hledím a odnímatelnou nábojovou schránkou.
Zkrácená karabina pro boj v džungli, používána od roku 1944.
Odstřelovací varianta s novou hlavní pro náboj 7,62 × 51 mm NATO, optickým zaměřovačem a upraveným zásobníkem.
Zajímavosti
- Pušky Lee-Enfield byly hlavní pěchotní zbraní britské armády a Commonwealthu od přelomu 19. a 20. století až do konce druhé světové války.
- Zásobník Lee-Enfield měl kapacitu 10 nábojů, což bylo v době jejího zavedení nadstandardní.
- Odstřelovací varianta L42 A1 byla používána až do konfliktu o Falklandy v 80. letech 20. století.
- Pušky Lee-Enfield byly vyráběny v mnoha variantách, včetně karabin a odstřelovacích verzí.
- Po zavedení náboje 7,62 × 51 mm NATO byla Lee-Enfield upravena na variantu L42 A1.
Významné nasazení
1. a 2. světová válka
Uživatelé
Velká Británie Commonwealth
Časté otázky
Jaký náboj používala puška Lee-Enfield?
Standardně používala náboj .303 British (7,7 mm), pozdější odstřelovací varianta L42 A1 používala náboj 7,62 × 51 mm NATO.
Kdy byla puška Lee-Enfield zavedena do výzbroje?
První varianta Lee-Enfield Mk.I byla zavedena v roce 1895, hlavní zkrácená varianta SMLE No. 1 Mk. I v roce 1902.
Jaká byla kapacita zásobníku Lee-Enfield?
Odnímatelný zásobník měl kapacitu 10 nábojů.
Používala se puška Lee-Enfield i po druhé světové válce?
Ano, byla používána i po druhé světové válce, například v bojích na Středním východě a během konfliktu o Falklandy.