LGM-30 Minuteman
LGM-30 Minuteman je americká pozemní mezikontinentální balistická raketa (ICBM) ve službách Air Force Global Strike Command (Velitelství globálního úderu amerického letectva).
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|---|
| Zavedení | 1962 |
Popis
LGM-30 Minuteman je americká pozemní mezikontinentální balistická raketa (ICBM) na tuhé palivo, která byla vyvinuta jako součást strategického jaderného odstrašení Spojených států. Vývoj začal v polovině 50. let 20. století, kdy se ukázalo, že rakety na tuhé palivo mohou být dlouhodobě skladovány a připraveny k okamžitému odpálení, což představovalo významnou výhodu oproti raketám na kapalné palivo. Klíčovou osobností vývoje byl plukovník Edward N. Hall, který prosazoval využití tuhých paliv i pro ICBM s doletem přes 10 000 km a přispěl k výraznému zjednodušení a zlevnění konstrukce.
Minuteman byl od počátku navržen s důrazem na rychlou reakci, jednoduchost výroby a údržby a možnost masového nasazení. Významným konstrukčním prvkem byl digitální letový počítač, který umožňoval snadnou změnu cíle a průběžnou diagnostiku. Raketa byla pojmenována podle koloniálních minutemanů z americké války o nezávislost, kteří byli připraveni k boji v krátkém čase. Postupně vznikly tři hlavní varianty (Minuteman I, II a III), přičemž Minuteman III se stal první ICBM s vícenásobnými nezávisle zaměřitelnými návratovými prostředky (MIRV).
Bojové nasazení a služba
Minuteman vstoupil do služby v roce 1962 jako odstrašující zbraň schopná zasáhnout sovětská města při protiútoku. Do 70. let 20. století bylo rozmístěno 1 000 raket Minuteman, které tvořily klíčovou součást americké jaderné triády spolu s raketami Trident na ponorkách a strategickými bombardéry. Od září 2017 je ve službě 400 raket Minuteman III rozmístěných v silech v okolí základen Malmstrom AFB (Montana), Minot AFB (Severní Dakota) a F.E. Warren AFB (Wyoming).
Minuteman III je ke konci roku 2021 jedinou pozemní ICBM ve službě ve Spojených státech. Postupně bude od roku 2030 nahrazován novou raketou LGM-35 Sentinel. Rakety Minuteman byly během své služby několikrát modernizovány, zejména v oblasti navádění, přesnosti a schopnosti pronikat protiraketovou obranou.
Odhad ceny / pořizovací náklad
7 milionů dolarů (v 70. letech), 20 milionů dolarů (v roce 2020)
Cena za Minuteman III postavený v 70. letech; pro srovnání, bombardér B-1 stál kolem 200 milionů dolarů (500 milionů v roce 2020).
Údaj dle uvedeného zdroje; ceny se liší podle roku, verze a kontraktu.
Varianty
První verze, do služby zařazena v roce 1962; měla délku 16,36 m (A) nebo 17,04 m (B), hmotnost zhruba 29 000 kg, operační dosah 8 900 km a přesnost asi 2,4 km; vyzbrojena hlavicí W59 (1 Mt) nebo W56 (1,2 Mt).
Vylepšená verze s větším doletem, hmotností a přesnějším naváděcím systémem; vývoj začal 1962, první zkušební start 1964, nasazení od 1965.
Zavedena v roce 1970; první ICBM s vícenásobnými nezávisle zaměřitelnými návratovými prostředky (MIRV), zpočátku vyzbrojena třemi hlavicemi W62 o síle 170 kilotun.
Zajímavosti
- Minuteman III je ke konci roku 2021 jedinou pozemní ICBM ve službě ve Spojených státech.
- Minuteman byl první ICBM, která umožňovala snadnou změnu cíle prostým nahráním nových souřadnic do palubního počítače.
- Původní návrh Minutemanu kladl důraz na co nejnižší náklady a jednoduchost, což umožnilo masovou výrobu a rozmístění až 1 000 raket.
- Minuteman III byl první nasazenou ICBM s vícenásobnými nezávisle zaměřitelnými návratovými prostředky (MIRV).
- Vývoj a výroba Minutemanu významně přispěly ke zvýšení spolehlivosti tranzistorů a elektronických součástek v USA.
Časté otázky
Kdy vstoupil Minuteman do služby?
Minuteman byl do služby zařazen v roce 1962.
Jaký je hlavní rozdíl mezi Minuteman I, II a III?
Minuteman II měl větší dolet a přesnost než I, Minuteman III byl první ICBM s vícenásobnými nezávisle zaměřitelnými návratovými prostředky (MIRV).
Kolik raket Minuteman je aktuálně ve službě?
Od září 2017 je ve službě 400 raket Minuteman III.
Jaká byla hlavní výhoda raket Minuteman oproti předchozím ICBM?
Použití tuhého paliva umožnilo dlouhodobé skladování a rychlou připravenost k odpálení, což zvyšovalo šanci přežití při případném útoku.