SM-68 Titan
SM-68 Titan je řízená střela. Země původu: Spojené státy americké.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|
Popis
SM-68 Titan byla rodina dvoustupňových mezikontinentálních balistických raket vyvinutých pro americké letectvo během studené války. První verze, Titan I, používala jako pohonné látky RP-1 a kapalný kyslík, což vyžadovalo přibližně patnáct minut na natankování a přípravu ke startu. Titan I sloužil jako záložní projekt pro raketu SM-65 Atlas a byl v provozu od začátku roku 1962 do poloviny roku 1965.
Titan II představoval významný pokrok, neboť používal hypergolickou kombinaci dusíku tetroxidu a hydrazinu, což umožnilo skladování paliva již natankovaného, a tím výrazně zkrátilo reakční dobu. Tento model byl schopen nést jadernou hlavici W-53 s výbušností 9 megatun, což z něj činilo nejsilnější ICBM v americkém arzenálu. Titan II byl v provozu od poloviny 60. let do poloviny 80. let a sloužil také jako nosič pro vesmírné mise NASA, zejména pro program Gemini.
Bojové nasazení a služba
Titan I byl nasazen v několika jednotkách amerického letectva, například 568th Strategic Missile Squadron v Larson AFB ve státě Washington a dalších čtyřech jednotkách rozmístěných v různých částech USA. Jeho provoz byl však poměrně krátký a skončil v polovině 60. let.
Titan II byl nasazen ve třech squadronách po 18 raketách v Arizoně, Kansasu a Arkansasu. Po ukončení služby jako ICBM v roce 1987 byly všechny startovací komplexy vyřazeny z provozu, přičemž jeden z nich je dnes zachován jako Titan Missile Museum v Arizoně. Některé rakety Titan II byly po vyřazení přestavěny na nosiče pro satelity a lunární průzkumné sondy, přičemž poslední start Titan II proběhl v roce 2003.
Varianty
První verze rakety Titan, dvoustupňová raketa poháněná RP-1 a kapalným kyslíkem, vyžadující delší přípravu ke startu, provozní v letech 1962–1965.
Výkonnější dvoustupňová raketa používající hypergolické palivo (dusík tetroxid a hydrazin), schopná nést jadernou hlavici W-53, v provozu od poloviny 60. let do poloviny 80. let, také využívaná jako nosič pro vesmírné mise.
Zajímavosti
- Titan II nesl jadernou hlavici W-53 s výbušností 9 megatun, což byla nejsilnější jaderná hlavice na mezikontinentální balistické raketě v americkém arzenálu.
- Titan I vyžadoval přibližně patnáct minut na natankování kapalným kyslíkem a přípravu ke startu, což bylo pomalejší než u pozdějšího Titan II.
- Po vyřazení z vojenské služby byly některé rakety Titan II přestavěny na nosiče pro vesmírné mise NASA, včetně programu Gemini.
- Poslední start rakety Titan II proběhl v roce 2003, dlouho po ukončení jejího vojenského nasazení.
- Jeden z vyřazených startovacích komplexů Titan II je dnes přístupný veřejnosti jako Titan Missile Museum v Arizoně.
Časté otázky
Jaké palivo používal Titan I?
Titan I používal RP-1 a kapalný kyslík jako pohonné látky.
Jaký typ hlavice mohl nést Titan II?
Titan II mohl nést jadernou hlavici W-53 s výbušností 9 megatun.
Kdy byl Titan II vyřazen z provozu jako ICBM?
Titan II byl vyřazen z provozu jako mezikontinentální balistická raketa v roce 1987.
Byly rakety Titan použity i pro vesmírné mise?
Ano, některé rakety Titan II byly přestavěny na nosiče pro vesmírné mise NASA, včetně programu Gemini.