Tankgewehr M1918
Tankgewehr M1918 je palná zbraň. Země původu: Německé císařství. Zavedení do výzbroje: 1918.
Specifikace
| Země původu | Německé císařství |
|---|---|
| Zavedení | 1918 |
Popis
Nasazení prvních britských tanků v září 1916 zaskočilo německou armádu, která nebyla připravena na boj s obrněnými vozidly. Proti tankům byly zpočátku používány improvizované metody, jako například upravené protipancéřové střelivo do pěchotních zbraní, které však bylo nebezpečné pro střelce a ničilo zbraně. Následně bylo zavedeno průbojné střelivo "Spitzgeschoss mit Kern" s ocelovým jádrem ráže 7,92 × 57 mm Mauser, ale po nasazení tanků Mark IV s lepším pancéřováním se toto střelivo stalo neúčinným.
V říjnu 1917 byla vydána direktiva pro vývoj velkorážního kulometu proti tankům a letadlům, přičemž zbrojovka Mauser byla oslovena k vytvoření protitankové pušky pro nový náboj 13,2 × 92 mm SR, vyvinutý ve spolupráci s firmou Polte. Vývoj pušky i náboje byl prioritní a během sedmi měsíců byla zbraň připravena k výrobě. Do konce první světové války bylo vyrobeno přibližně 16 000 kusů.
Tankgewehr M1918 vychází konstrukčně z opakovací pušky Mauser M 98, ale je její zvětšenou verzí s válcovým odsuvným závěrem doplněným o zadní uzamykací ozub. Zbraň má pistolovou rukojeť kvůli silnému krku pažby, nemá zásobník a náboj se vkládá přímo do zbraně. Kvůli velkému zpětnému rázu nemá úsťovou brzdu ani odpruženou botku, a zpětný ráz tlumí pouze velká hmotnost a masivní dvojnožka, kterou bylo možné použít i z kulometu MG 08/15.
Bojové nasazení a služba
Tankgewehr M1918 byla nasazena německou armádou během první světové války jako první účinná protitanková puška na světě. Obsluha zbraně byla tvořena dvěma vojáky, kteří se střídali po vystřelení 2 až 3 nábojů kvůli silnému hluku a nepříjemným účinkům výstřelu, jako jsou bolesti hlavy a pocit nevolnosti. Zbraň byla určena k likvidaci tanků, které představovaly novou hrozbu na bojišti, a její průbojnost na 100 metrů dosahovala 20 až 22 milimetrů, což bylo dostatečné k poškození britských tanků Mark IV s pancířem 12 mm.
Zajímavosti
- Tankgewehr M1918 byla první protitankovou puškou na světě.
- Vývoj zbraně a náboje trval pouhých 7 měsíců.
- Denní produkce dosahovala až 300 kusů.
- Obsluha se musela střídat kvůli silnému hluku a nepříjemným účinkům výstřelu.
- Zbraň neměla úsťovou brzdu ani odpruženou botku, zpětný ráz tlumila pouze hmotnost a dvojnožka.
Časté otázky
Proč byla Tankgewehr M1918 vyvinuta?
Byla vyvinuta jako reakce na nasazení britských tanků, proti kterým nebyla německá pěchota vybavena účinnými protitankovými zbraněmi.
Jaký náboj používala Tankgewehr M1918?
Používala náboj 13,2 × 92 mm SR vyvinutý ve spolupráci firem Mauser a Polte.
Jaká byla průbojnost Tankgewehr M1918?
Průbojnost na 100 metrů byla mezi 20 a 22 milimetry při zásahu pod úhlem 90°.
Kolik vojáků tvořilo obsluhu zbraně?
Obsluhu tvořili dva vojáci, kteří se střídali kvůli silnému hluku a nepříjemným účinkům výstřelu.