třída Kageró
Třída Kageró (japonsky 陽炎型 Kageró-gata) sestávala z 19 „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 Ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1939 až 1941 a bojujících ve druhé světové válce.
Specifikace
| Země původu | Japonsko |
|---|
Popis
Třída Kageró byla sestavou 19 torpédoborců první třídy japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1939 až 1941. Tyto lodě byly označovány jako torpédoborce typu A a představovaly velké oceánské jednotky určené k doprovodu hlavních sil japonského loďstva. Požadavky na jejich konstrukci zahrnovaly rychlost nejméně 36 uzlů, dosah 5000 námořních mil při 18 uzlech a výzbroj srovnatelnou s předchozí třídou Fubuki, přičemž velikost měla zůstat stejná nebo menší.
Konstrukčně vycházely z předchozí třídy Asašio, což se projevilo například dvoukomínovou siluetou a rozmístěním výzbroje. Pohon zajišťovaly dvě sestavy turbín Kanpon s výkonem 26 000 koní každá, které byly napájeny třemi vodotrubnými kotli Ro-gó Kanpon šiki. Výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů ve dvouhlavňových věžích, osm 610mm torpédometů typu 92 model 4 a dva dvouhlavňové 25mm protiletadlové kanóny. Lodě měly také vrhač hlubinných náloží. Výzbroj byla navržena tak, aby umožňovala palbu na hladinové, pozemní i vzdušné cíle.
Bojové nasazení a služba
Všechny jednotky třídy Kageró se aktivně účastnily bojů v Pacifiku od prvních dnů druhé světové války. Plnily úkoly doprovodu těžkých jednotek floty, podporovaly vylodění, dopravovaly zásoby a posily na ostrovy v Šalomounech v rámci tzv. tokijského expresu, a rovněž kryly a prováděly evakuace stahovaných jednotek. Intenzivní bojové nasazení mělo za následek vysoké ztráty – z původních 19 jednotek přežila válku pouze Jukikaze.
Z ostatních bylo šest potopeno leteckým útokem, pět ponorkami, pět v soubojích s hladinovými silami nepřítele, jedna najetím na minu a dvě kombinací min a leteckého útoku. Jediná přeživší loď Jukikaze byla po válce v roce 1947 předána Čínské republice, kde sloužila pod jménem Tan-jang (DD-12) až do roku 1970.
Varianty
Základní sestava 19 torpédoborců postavených v letech 1939 až 1941, vycházející z předchozí třídy Asašio, s hlavní výzbrojí šesti 127mm kanónů a osmi 610mm torpédometů.
Úpravy zaměřené na zlepšení radarového vybavení a posílení protiletadlové a protiponorkové výzbroje. Instalace centimetrového přehledového radaru 22-gó a metrového radaru 13-gó, rozšíření 25mm kanónů v různých lafetacích, demontáž dělové věže číslo 2 a její nahrazení trojhlavňovými 25mm komplety, případná instalace 13,2mm kulometů typu 93.
Zajímavosti
- Třída Kageró byla spolu s následující třídou Júgumo označována jako torpédoborce typu A.
- Pohon lodí tvořily turbíny Kanpon s unikátním zapojením cestovních turbín, které se objevilo poprvé právě u této třídy.
- Jediná přeživší jednotka Jukikaze byla po válce předána Čínské republice a sloužila až do roku 1970 pod jménem Tan-jang (DD-12).
- V rámci programu z roku 1937 byly schváleny i tři fiktivní jednotky, které měly zakrýt stavbu bitevních lodí třídy Jamato.
- Po válce došlo k častému mylnému zařazení poslední jednotky Akigumo do třídy Júgumo kvůli podobnosti jména a zařazení do 10. divize torpédoborců.
Časté otázky
Kolik jednotek třídy Kageró bylo postaveno?
Bylo postaveno 19 jednotek v letech 1939 až 1941.
Jaká byla hlavní výzbroj torpédoborců třídy Kageró?
Hlavní výzbroj tvořilo šest 127mm kanónů a osm 610mm torpédometů.
Kolik jednotek třídy Kageró přežilo druhou světovou válku?
Přežila pouze jedna jednotka, Jukikaze.
Jaký byl účel torpédoborců třídy Kageró v japonském námořnictvu?
Byly určeny k doprovodu velkých jednotek japonského Spojeného loďstva a plnily různé bojové úkoly v Pacifiku.