Obléhání Alesie

Keltské kmeny v Galii byly rozdrobené a vedly mezi sebou neustálé války, což bránilo jejich sjednocení a usnadňovalo Caesarovi jejich podmanění. Julius Caesar se stal prokonzulem tří římských provincií a během galských válek postupně podrobil mnoho galských kmenů, čímž získal politickou prestiž a bohatství.

V roce 53–52 př. n. l. vypuklo největší galské povstání vedené Vercingetorem, který sjednotil galské kmeny proti římské nadvládě. Vercingetorix zvolil taktiku spálené země, aby odřízl římskou armádu od zásob, a stáhl se do pevnosti Alésia, kde se připravil na obléhání římskými vojsky pod vedením Julia Caesara.

Římská armáda byla vedena Juliem Caesarem, který měl pod velením čtyři legie a své velitelské zástupce Marka Antonia, Tita Labiena a Gaia Trebonia. Caesar se rozhodl neútočit přímo na pevnost, ale obklíčit ji rozsáhlým opevněním, aby Galové vyhladověli.

Galové pod velením Vercingetora, podporovaní veliteli Vergasillanem a Comminem, se stáhli do oppida Alésia, kde očekávali obléhání a zároveň vyslali žádost o pomoc velké galské armádě, která měla za úkol prolomit římské obležení.

Caesar vybudoval kolem Alésie vnitřní opevnění dlouhé 15 kilometrů, složené z 23 pevností, 7 táborů a věží, doplněné příkopy a palisádami, aby odřízl Galům přísun potravin. Galové se pokoušeli proniknout opevněním, což vedlo k vybudování vnějšího opevnění dlouhého 21 kilometrů ve vzdálenosti 400 metrů od vnitřního.

Vercingetorix vyhnal ženy a děti z pevnosti, aby ušetřil zásoby, ale Caesar je nechal mezi opevněními, což vedlo k jejich utrpení a nakonec k návratu do pevnosti. Během obléhání dorazila galská pomocná armáda pod vedením Commia, která zahájila útoky společně s obránci z Alésie.

Římané byli pod velkým tlakem, ale díky germánské jízdě a Caesarově osobnímu velení dokázali Galové odrazit a zatlačit zpět. Po několika dnech intenzivních bojů Galové ztratili naději na vítězství a Vercingetorix se rozhodl vzdát, aby zachránil ostatní. Vercingetorix se vzdal a byl dopraven do Říma jako zajatec.

Zdroj neuvádí přesná čísla ztrát na obou stranách, pouze se zmiňuje o velkých ztrátách Galů při pokusech o průlom opevnění a o těžkých ztrátách římských legionářů v bitvě u Gergovie před obléháním Alésie. Odhady ztrát nejsou spolehlivě doloženy.

Bitva u Alésie znamenala konec galské nezávislosti a vedla k následné romanizaci Galie, která se stala součástí římské říše na několik století. Galie sloužila jako základna pro další římské expanze do Británie a Germánie.

Caesarovo vítězství posílilo jeho politickou pozici v Římě, ale zároveň vyvolalo závist a napětí, které přispěly k vypuknutí římské občanské války. Po občanské válce a Caesarově smrti vzniklo římské císařství, jehož prvním císařem byl Octavianus.

Vercingetorix byl po sedmi letech věznění v Římě rituálně uškrcen, což bylo tradiční potrestání zajatých nepřátelských vůdců.