Bitva u Karrh

Bitva u Karrh byla součástí konfliktu mezi Římskou republikou a Parthskou říší v roce 53 př. n. l. Marcus Licinius Crassus, nejbohatší z triumvirů, usiloval o vojenskou slávu a prestiž, kterou mu chyběla ve srovnání s Caesarem a Pompeiem. Proto zahájil tažení proti Parthii ze Sýrie se sedmi legiemi, přestože válka s Parthy již probíhala od roku 54 př. n. l.

Crassus odmítl nabídku arménského krále Artavasda II. projít přes Arménii a rozhodl se pro přímý postup přes poušť v Mezopotámii, což se ukázalo jako zásadní chyba. Parthové, vedení vojevůdcem Súrénem, využili své vynikající jízdy a taktiky založené na lehkých jezdeckých lučištnících a těžké jízdě katafraktů, aby Římany obklíčili a zničili.

Římské síly pod velením Marka Licinia Crassa čítaly sedm legií, tedy asi 40 000 mužů, včetně těžké pěchoty a jízdy. Crassus byl motivován touhou po vojenské slávě a bohatství, přičemž jeho syn Publius Crassus velel části jízdy a lučištníků. Parthská armáda, vedená generálem Súrénem, měla asi 10 000 jezdců, z toho 9 000 lehkých jezdeckých lučištníků a 1 000 těžce obrněných katafraktů. Parthové zvolili taktiku neustálého ostřelování a obklíčení římské formace, čímž využili své mobilní výhody na rovinatém terénu.

Bitva začala, když se římské legie dostaly do blízkosti parthských sil u města Karrhy. Parthové zahájili útok bubny a trumpety, ale přímý útok těžkou jízdou neuspěl. Súrénas poté obklíčil římskou armádu a nařídil jízdním lučištníkům neustále ostřelovat římské vojáky.

Římané se pokoušeli vyslat lehkooděnce k protiútoku, ale byli rychle zahnáni šípy. Crassus vytvořil čtvercovou formaci, která omezila mobilitu, a legionáři se bránili formací želva (testudo), která však omezila jejich schopnost boje zblízka. Parthští katafrakti využili této slabiny a opakovaně útočili na římskou linii.

Crassus doufal, že Parthové vyčerpají zásoby šípů, ale Súrénas použil tisíc velbloudů k doplnění zásob. Crassus poslal svého syna Publia s částí vojska, aby se vymanil z obklíčení, ale ten byl obklíčen a zabit. Po setmění se Crassus stáhl do města Karrh, kde se pokusil odvést zbytky armády zpět do Sýrie, ale armáda se rozdělila a byla obklíčena. Crassus byl zajat a popraven.

Římské ztráty činily asi 20 000 padlých a 10 000 zajatých, což představovalo přibližně 75 % ztrátu římské armády. Parthské ztráty byly podle zdrojů zanedbatelné. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena, ale jde o jednu z největších porážek v římských dějinách.

Bitva u Karrh znamenala jednu z největších porážek Říma a vážně poškodila jeho prestiž na východě. Parthové získali sedm legionářských orlů, což bylo pro Římany velké ponížení. Po bitvě Parthové opakovaně napadali Sýrii a Arménii, zatímco Římané si uvědomili, že jejich pěchota není schopna efektivně bojovat proti mobilní parthské jízdě na otevřeném terénu.

Smrt Crassa ukončila první triumvirát a měla dlouhodobé dopady na římskou politiku a vojenské strategie vůči Parthii. Zajatí Římané byli deportováni na východní hranice Parthské říše, kde se usadili a podle některých hypotéz mohli ovlivnit místní kultury, i když tyto teorie nejsou historicky potvrzené.