Bitva u Ipsu
Střet diadochů, který natrvalo rozdělil Alexandrovu říši.
Porážka a smrt Antigona; Alexandrovo dědictví se rozpadlo na nástupnické státy.
- Kdy
- 301 př. n. l.
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 80 000Antigonos I. a Démétrios ≈ 60 000Koalice diadochů (Seleukos, Lýsimachos, Kassandros)
Antigonos I. a Démétrios: ~80 000 mužů, 75 válečných slonů · Koalice diadochů (Seleukos, Lýsimachos, Kassandros): ~60 000 mužů, téměř 400 válečných slonů
- Celkové ztráty
- Vysoké na obou stranách; rozhodl nasazený sbor bojových slonů.
Pozadí
Bitva u Ipsu byla rozhodujícím střetem válek diadochů, nástupců Alexandra Velikého, kteří soupeřili o dědictví jeho říše po jeho smrti. Antigonos I. Monofthalmus, vládce rozsáhlých území v Asii, usiloval o sjednocení rozpadlé říše pod svou nadvládou, což vyvolalo odpor ostatních diadochů – Kassandra v Makedonii, Lýsimacha v Thrákii a Seleuka I. Níkátora v Babylonii a Persii.
Po sérii válečných střetů a politických manévrů se obě strany připravovaly na rozhodující bitvu. Antigonos disponoval velkou armádou s asi 80 000 muži a 75 válečnými slony, zatímco jeho protivníci spojili síly a měli kolem 60 000 mužů a téměř 400 slonů, které Seleukos získal od indického vládce Čandragupty. Bitva tak představovala největší nasazení indických válečných slonů v evropských dějinách.
Síly a velitelé
Antigonos I. Monofthalmus a jeho syn Démétrios Poliorkétés vedli armádu o síle přibližně 80 000 mužů, včetně 75 válečných slonů. Jejich vojsko bylo dobře vycvičené a zkušené, s Démétriem v čele největší a nejzkušenější části jízdy na pravém křídle. Na druhé straně stála koalice tří diadochů – Kassandros, Lýsimachos a Seleukos I. Níkátor, kteří měli dohromady asi 60 000 mužů a téměř 400 válečných slonů, jež Seleukos získal od indického vládce. Koalice rozdělila jízdu rovnoměrně na obě křídla, přičemž Seleukův syn Antiochos velel levému křídlu. Seleukos také zdržel většinu svých slonů v záloze, což bylo taktické rozhodnutí s významným dopadem na průběh bitvy.
Průběh bitvy
Bitva začala střetem válečných slonů a lehkooděnců na obou stranách, přičemž vojáci se snažili přetnout kolenní šlachy nepřátelských slonů a zároveň chránit vlastní. Démétrios vedl útok na levé křídlo koalice, kterému velel Antiochos, ale jeho postup byl zablokován slony, které Seleukos v kritickém okamžiku vrhl do bitvy.
Ve středu linie získávali Antigonovi vojáci převahu, ale oddíl jízdních lučištníků a oštěpařů z koalice zaútočil na nechráněné pravé křídlo Antigona, což způsobilo ztrátu kuráže a postupný ústup Antigonidů. Bitva se nakonec změnila v chaos a dezorganizaci obou armád.
Antigonos se v zoufalé snaze pokusil shromáždit své muže, ale byl smrtelně zasažen oštěpem. Jeho syn Démétrios se podařilo uprchnout z bitevní vřavy, čímž skončil poslední pokus o sjednocení Alexandrovy říše pod jedním králem.
Výzbroj a technika v bitvě
- Váleční sloni — Obě strany nasadily válečné slony, přičemž koalice měla výraznou převahu díky téměř 400 slonům získaným Seleukem od indického vládce.
- Falanga — Těžká pěchota ve formaci falangy byla umístěna ve středu bojové linie na obou stranách.
- Jízda — Jízda byla rozdělena na křídla, přičemž Antigonos svěřil největší část jízdy Démétriovi na pravé křídlo.
- Lehkooděnci — Lehkooděnci byli nasazeni vepředu a na bocích falangy, účastnili se i střetu se slony.
- Jízdní lučištníci a oštěpaři — Koalice využila jízdní lučištníky a oštěpaře k útoku na nechráněné pravé křídlo Antigona.
Klíčové fáze
- Střet slonů a lehkooděncůBitva začala soubojem válečných slonů a lehkooděnců, kteří se snažili zranit nepřátelské slony.
- Démétriův útok na levé křídlo koaliceDémétrios napadl levé křídlo vedené Antiochosem, ale byl zablokován slony vrženými do bitvy Seleukem.
- Útok jízdních lučištníků a oštěpařů na pravé křídlo AntigonaOddíl koaličních jízdních lučištníků a oštěpařů zaútočil na nechráněné pravé křídlo Antigona, což vedlo ke ztrátě kuráže a ústupu.
- Smrt Antigona a ústup DémétriaAntigonos byl smrtelně zasažen oštěpem při pokusu shromáždit své muže, zatímco Démétrios uprchl z bojiště.
Ztráty
Zdroje neuvádějí přesná čísla o ztrátách na obou stranách, a proto nejsou spolehlivě doložena.
Důsledky a význam
Bitva u Ipsu znamenala definitivní rozdělení Alexandrovy říše mezi vítězné diadochy. Makedonii získal Kassandros, Thrákii a Malou Asii Lýsimachos a Sýrii s Babylonii Seleukos. V Egyptě nadále vládl Ptolemaios, který se bitvy nezúčastnil.
Tímto střetem skončil poslední pokus o znovusjednocení říše pod vládou jednoho krále, což vedlo k trvalému rozdělení území a upevnění jednotlivých království, která se stala základem pro další dějiny helénistického světa.
Zajímavosti
- Bitva u Ipsu byla největší bitvou evropských dějin, v níž byl nasazen tak ohromný počet indických válečných slonů.
- Seleukos získal téměř 400 válečných slonů od indického vládce Čandragupty výměnou za vzdálená východní území své říše.
- Antigonos nikdy před touto bitvou nebyl poražen, přesto zde utrpěl rozhodující porážku.
- Plútarchův popis bitvy je jediným podrobným starověkým zdrojem o jejím průběhu.
- Po bitvě byla Alexandrova říše definitivně rozdělena mezi vítězné diadochy na čtyři části.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Ipsu odehrála?
Bitva se odehrála v roce 301 př. n. l. ve Frýgii, poblíž města Ipsos.
Kdo byli hlavními protivníky v bitvě u Ipsu?
Na jedné straně stáli Antigonos I. Monofthalmus a jeho syn Démétrios, na druhé straně koalice Kassandra, Lýsimacha a Seleuka I. Níkátora.
Jaký byl význam bitvy u Ipsu?
Bitva ukončila poslední pokus o sjednocení Alexandrovy říše pod jedním králem a vedla k jejímu rozdělení mezi vítězné diadochy.
Jakou roli hráli váleční sloni v bitvě?
Váleční sloni sehráli klíčovou roli, zejména díky početní převaze koalice, která nasadila téměř 400 slonů.