Bitva u Issu
Alexandr Veliký poprvé porazil samotného Dáreia III.
Alexandrovo vítězství; první porážka samotného Dareia III.
- Kdy
- 5. listopadu 333 př. n. l.
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 40 000Makedonie a řečtí spojenci —Perská říše
Makedonie a řečtí spojenci: ~40 000 mužů · Perská říše: od 25 000 do 108 000 mužů (odhady)
- Celkové ztráty
- Makedonie a řečtí spojenci: citelných ztrát, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena · Perská říše: citelných ztrát, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena
Velitelé
Pozadí
Bitva u Issu v roce 333 př. n. l. byla prvním přímým střetem makedonského krále Alexandra Velikého a perského velkokrále Dareia III. Makedonci zahájili tažení do Persie nejen jako pomstu za zničení řeckých chrámů, ale především s cílem dobýt perskou říši a získat slávu. Po vítězství v bitvě u Gráníku pronikli Alexandrovi vojáci do perského vnitrozemí Malé Asie.
Dareios III. shromažďoval obrovské vojsko v Babylonii a chtěl se spojit s perskou flotilou ve Středozemním moři, aby zajistil zásobování a mohl ohrozit zásobovací linie Makedonců. Alexandr proto vyslal Parmeniona, aby obsadil horské průsmyky na hranicích Sýrie a Kilíkie, a sám vyčkával v Tarsu. Dareios se vydal na severnější trasu, obsadil Issos a následně se vydal na jih, kde se střetl s Alexandrem na úzké pobřežní pláni sevřené horami a mořem, což omezilo perskou početní převahu.
Síly a velitelé
Alexandr Veliký vedl asi 40 000 mužů, včetně těžké pěchoty (falanga, hypaspisté, spojenecká a žoldnéřská pěchota), lehké pěchoty a jízdy. Jízdu umístil převážně na pravé křídlo, odkud velel boji. Parmenion velel levému křídlu s peloponéskou jízdou a řeckými spojenci.
Perské vojsko pod velením Dareia III. mělo podle starověkých zdrojů od 250 000 do 600 000 mužů, moderní odhady však uvádějí maximálně kolem 100 000, včetně těžké jízdy, perských Immortálů a řeckých žoldnéřů. Dareios rozmístil těžkou jízdu na pravé straně proti Parmenionovi, střed obsadili řečtí žoldnéři a na levém křídle byla lehce ozbrojená perská pěchota. Dareios sledoval průběh bitvy uprostřed svého vojska obklopen gardou.
Průběh bitvy
Bitva začala perskou jízdou, která překročila řeku Pinaros a zaútočila na Parmenionovy jednotky. Alexandr vedl těžkou makedonskou jízdu do útoku, přičemž se probojoval až k Dareiovi, který v panice uprchl z bojiště.
Makédonská falanga musela překročit řeku, což narušilo její formaci a umožnilo řeckým žoldnéřům v perské službě způsobit Makedoncům značné ztráty. Na levém křídle perská jízda zatlačila peloponéskou jízdu a řecké spojence, ale Alexandr poslal na pomoc Parmenionovi svou jízdu, která zastavila perský postup.
Útěk Dareia způsobil ztrátu morálky perské armádě, která se stáhla z bojiště. Alexandr nařídil zmasakrovat prchající nepřátelskou pěchotu. Přestože se Makedoncům nepodařilo Dareia zajmout, získali jeho rodinu a státní pokladnu.
Výzbroj a technika v bitvě
- Makédonská falanga — Těžká pěchota tvořící jádro makedonské armády, jejímž úkolem bylo upoutat pozornost nepřítele.
- Těžká jízda — Hlavní útočná síla na pravém křídle vedená Alexandrem, využívající rychlý a rozhodný útok.
- Perská těžká jízda — Rozmístěna na pravé straně perské linie, využívala rovinatý terén k útoku.
- Řečtí žoldnéři — Nasazeni ve středu perské linie, tvořili jádro perské pěchoty.
- Lehká perská pěchota — Působila na levém křídle, tradičně lehce ozbrojená.
Klíčové fáze
- Perský útok na Parmenionovo křídloPerská jízda překročila řeku a zaútočila na levé křídlo makedonské armády.
- Alexandrův útok na DareiaAlexandr vedl těžkou jízdu a probojoval se až k perskému králi, který uprchl.
- Boje falangy a řeckých žoldnéřůMakédonská falanga utrpěla ztráty při překračování řeky a střetu s řeckými žoldnéři.
- Ústup perské armádyPo útěku Dareia ztratila perská armáda morálku a ustoupila z bojiště.
Ztráty
Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Starověké zdroje uvádějí značné ztráty na obou stranách, přičemž makedonská falanga utrpěla citelné ztráty při překračování řeky Pinaros a bojích s řeckými žoldnéři v perské službě. Celkově však perská armáda utrpěla větší ztráty a byla poražena.
Důsledky a význam
Vítězstvím u Issu získali Makedonci kontrolu nad západní polovinou perské říše, ačkoliv se ještě potýkali s odporem v některých městech jako Tyr nebo Gaza. Alexandrův sen o ovládnutí Asie se začal naplňovat a jeho autorita u Makedonců a Řeků výrazně vzrostla.
Dareios III. nabídl Alexandrův rodinným příslušníkům výměnou za území a spojenectví, ale Alexandr všechny nabídky odmítl. Porážka umožnila Alexandrův postup přes Sýrii, Fénicii a Palestinu až do Egypta, zatímco Dareios se stáhl na východ připravit rozhodující bitvu.
Zajímavosti
- Bitva u Issu byla prvním přímým střetem Alexandra Velikého s perským králem Dareiem III.
- V římských Pompejích byla nalezena mozaika zobrazující bitvu, která je pravděpodobně kopií obrazu z doby Alexandra Velikého.
- Alexandr po bitvě získal perskou státní pokladnu s 3 000 talenty, což mu umožnilo vyplatit svým vojákům dlužný žold.
- Dareios ztratil v bitvě nejen armádu, ale i svou rodinu, která byla zajata Alexandrem.
- Přesné místo řeky Pinarus, kde se bitva odehrála, je předmětem historických debat, přičemž moderní badatelé ji lokalizují u řeky Payas.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Issu odehrála?
Bitva se odehrála 5. listopadu 333 př. n. l. v jižní Anatolii u města Issus.
Kdo vedl bojující strany v bitvě u Issu?
Makedonské vojsko vedl Alexandr Veliký a perské vojsko velkokrál Dareios III.
Jaký byl výsledek bitvy u Issu?
Makedonci zvítězili, perský král Dareios III. uprchl a jeho rodina byla zajata.
Jaké byly odhady počtu vojáků na obou stranách?
Makedonská armáda měla asi 40 000 mužů, perské síly se odhadují mezi 25 000 až 108 000, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.