Bitva · Antika

Bitva u Mykalé

479 př.n.l. Turecko 27. nebo 28. srpna 479 př. n. l.

Souběžně s Platajemi zlomila perskou hrozbu na moři.

Strana A
Řecké obce
Strana B
Perská říše
Výsledek

Souběžně s Platajemi zlomila perskou hrozbu na moři.

Kdy
27. nebo 28. srpna 479 př. n. l.
Kde
mys Mykalé, Iónie, Malá Asie
Počet vojáků
Řecké obce: asi 110 řeckých lodí s 3 000–6 000 mariny a 5 000–25 000 vojáky · Perská říše: asi 100 perských lodí a 6 000–60 000 perských vojáků (odhady se liší)
Ztráty (odhad)
Řecké obce ≈ 4 000Perská říše

Řecké obce: těžké ztráty, zejména Sicyóňané; přesná čísla nejsou doložena · Perská říše: těžké ztráty, asi 4 000 padlých (odhady), včetně velitelů Tigranése a Mardontése

Pozadí

Bitva u Mykalé byla jednou ze dvou rozhodujících bitev, které ukončily druhou perskou invazi do Řecka během řecko-perských válek. Odehrála se ve stejný den jako bitva u Platají, což znamenalo zásadní zlom ve válce a konec perské hrozby pro řecké městské státy.

Po vítězství Řeků v námořní bitvě u Salamíny v roce 480 př. n. l. se perský král Xerxés stáhl do Asie a zanechal v Řecku svého generála Mardonia s velkou armádou. Perská flotila se stáhla na Samos, kde se snažila udržet kontrolu nad Iónií a zabránit povstání řeckých měst pod perskou nadvládou.

Síly a velitelé

Řecké síly tvořila aliance městských států v čele se spartským králem Leótychidem a athénským velitelem Xanthippem. Podle různých odhadů čítala řecká flotila asi 110 lodí, přičemž Athéňané tvořili přibližně třetinu této síly. Počet řeckých vojáků se podle různých historiků pohybuje mezi 2 000 až 25 000 muži, včetně hoplítů a lehké pěchoty.

Perské síly byly tvořeny zbytky perské flotily (asi 100 lodí po odchodu fénických lodí) a pozemní armádou pod velením Tigrana. Počet perských vojáků je velmi sporný – Hérodotos uvádí až 60 000, ale moderní odhady se pohybují mezi 4 000 až 10 000 muži. Perské velení tvořili Tigranes, Artaÿntes a Ithamitres.

Dobová mapa bitvy: Bitva u Mykalé
Dobová mapa bitvy · Wikimedia Commons

Průběh bitvy

Když se řecká flotila přiblížila k Samu, Peršané se stáhli na pevninu k Mykalé, kde spojili své pozemní a námořní síly a opevnili se v táboře chráněném palisádou. Řekové se rozhodli pro útok a vylodili své vojáky, přičemž Athéňané, Korinťané, Sikyónané a Troizeňané tvořili levé křídlo, zatímco Sparťané a další stáli na pravém křídle.

Bitva začala odpoledne, když řecké levé křídlo zaútočilo na perský tábor. Peršané se bránili za proutěnou hradbou a štítovou zdí, ale Řekové prorazili obranu a pronikli do tábora. Perské spojenecké oddíly se rozutekly, zatímco perské jednotky kladly houževnatý odpor.

Po příchodu spartských oddílů byla perská obrana definitivně zlomena. Řekové následně vypálili perský tábor i lodě a ukořistěné bohatství odvezli na Samos. Zbytky perské armády uprchly do vnitrozemí Malé Asie.

Klíčové fáze

  1. Přesun Peršanů na pevninuPeršané stáhli svou flotilu z ostrova Samos na pevninu k Mykalé a spojili síly s pozemní armádou, kde se opevnili.
  2. Vylodění a útok ŘekůŘekové se vylodili a zahájili pěší útok na perský opevněný tábor, přičemž levé křídlo tvořili Athéňané a spojenci.
  3. Proražení perské obranyŘekové prorazili proutěnou hradbu a pronikli do tábora, kde se perské spojenecké oddíly rozutekly a perské jednotky kladly odpor.
  4. Zničení perského tábora a lodíPo příchodu spartských oddílů byla perská obrana zlomena, Řekové vypálili tábor i lodě a odvezli kořist.

Ztráty

Konkrétní čísla ztrát nejsou ve zdrojích přesně doložena. Hérodotos uvádí, že ztráty byly na obou stranách těžké, přičemž Sikyónané přišli o svého velitele Perila a utrpěli značné ztráty. Na perské straně padli velitelé Tigranes a Mardontes, zatímco Artaÿntes a Ithamitres unikli. Podle některých odhadů činily perské ztráty asi 4 000 mužů.

Důsledky a význam

Bitva u Mykalé spolu s vítězstvím u Platají znamenala definitivní konec druhé perské invaze do Řecka a zásadní oslabení perské moci v oblasti Egejského moře. Řekové získali kontrolu nad Iónií a Helléspontem, což jim umožnilo bezpečně dopravovat obilí a další produkty z oblasti Černého moře.

Po bitvě pokračovali Řekové v ofenzivě proti Peršanům, oblehli město Sestos a postupně osvobozovali další území zpod perské nadvlády. Bitva u Mykalé tak znamenala začátek nové fáze řecko-perských válek, kdy se iniciativy chopili Řekové.

Zajímavosti

  • Bitva u Mykalé se odehrála ve stejný den jako slavná bitva u Platají.
  • Řekové během bitvy získali zprávu o vítězství u Platají, což posílilo jejich morálku.
  • Po bitvě Řekové spálili nejen perský tábor, ale i všechny perské lodě.
  • Athéňané byli podle Hérodota považováni za nejodvážnější kontingent v bitvě.
  • Bitva umožnila Řekům zahájit ofenzivu proti Peršanům v Malé Asii.

Časté otázky

Kdy a kde se bitva u Mykalé odehrála?

Bitva proběhla 27. nebo 28. srpna 479 př. n. l. u mysu Mykalé na pobřeží Malé Asie v Iónii.

Kdo velel řeckým silám v bitvě u Mykalé?

Řecké síly vedl spartský král Leótychidas a athénský velitel Xanthippos.

Jaký byl výsledek bitvy u Mykalé?

Řekové zvítězili, zničili perskou armádu i loďstvo a získali kontrolu nad Iónií.

Jaký význam měla bitva u Mykalé pro další vývoj řecko-perských válek?

Bitva znamenala konec perské invaze do Řecka a umožnila Řekům přejít do ofenzivy proti Persii.

Zdroje

Související bitvy

← Všechny bitvy