Bitva u Mykalé

Bitva u Mykalé byla jednou ze dvou rozhodujících bitev, které ukončily druhou perskou invazi do Řecka během řecko-perských válek. Odehrála se ve stejný den jako bitva u Platají, což znamenalo zásadní zlom ve válce a konec perské hrozby pro řecké městské státy.

Po vítězství Řeků v námořní bitvě u Salamíny v roce 480 př. n. l. se perský král Xerxés stáhl do Asie a zanechal v Řecku svého generála Mardonia s velkou armádou. Perská flotila se stáhla na Samos, kde se snažila udržet kontrolu nad Iónií a zabránit povstání řeckých měst pod perskou nadvládou.

Řecké síly tvořila aliance městských států v čele se spartským králem Leótychidem a athénským velitelem Xanthippem. Podle různých odhadů čítala řecká flotila asi 110 lodí, přičemž Athéňané tvořili přibližně třetinu této síly. Počet řeckých vojáků se podle různých historiků pohybuje mezi 2 000 až 25 000 muži, včetně hoplítů a lehké pěchoty.

Perské síly byly tvořeny zbytky perské flotily (asi 100 lodí po odchodu fénických lodí) a pozemní armádou pod velením Tigrana. Počet perských vojáků je velmi sporný – Hérodotos uvádí až 60 000, ale moderní odhady se pohybují mezi 4 000 až 10 000 muži. Perské velení tvořili Tigranes, Artaÿntes a Ithamitres.

Když se řecká flotila přiblížila k Samu, Peršané se stáhli na pevninu k Mykalé, kde spojili své pozemní a námořní síly a opevnili se v táboře chráněném palisádou. Řekové se rozhodli pro útok a vylodili své vojáky, přičemž Athéňané, Korinťané, Sikyónané a Troizeňané tvořili levé křídlo, zatímco Sparťané a další stáli na pravém křídle.

Bitva začala odpoledne, když řecké levé křídlo zaútočilo na perský tábor. Peršané se bránili za proutěnou hradbou a štítovou zdí, ale Řekové prorazili obranu a pronikli do tábora. Perské spojenecké oddíly se rozutekly, zatímco perské jednotky kladly houževnatý odpor.

Po příchodu spartských oddílů byla perská obrana definitivně zlomena. Řekové následně vypálili perský tábor i lodě a ukořistěné bohatství odvezli na Samos. Zbytky perské armády uprchly do vnitrozemí Malé Asie.

Konkrétní čísla ztrát nejsou ve zdrojích přesně doložena. Hérodotos uvádí, že ztráty byly na obou stranách těžké, přičemž Sikyónané přišli o svého velitele Perila a utrpěli značné ztráty. Na perské straně padli velitelé Tigranes a Mardontes, zatímco Artaÿntes a Ithamitres unikli. Podle některých odhadů činily perské ztráty asi 4 000 mužů.

Bitva u Mykalé spolu s vítězstvím u Platají znamenala definitivní konec druhé perské invaze do Řecka a zásadní oslabení perské moci v oblasti Egejského moře. Řekové získali kontrolu nad Iónií a Helléspontem, což jim umožnilo bezpečně dopravovat obilí a další produkty z oblasti Černého moře.

Po bitvě pokračovali Řekové v ofenzivě proti Peršanům, oblehli město Sestos a postupně osvobozovali další území zpod perské nadvlády. Bitva u Mykalé tak znamenala začátek nové fáze řecko-perských válek, kdy se iniciativy chopili Řekové.