Bitva u Dary
Belisarovo mistrovské vítězství nad sásánovskou přesilou.
Belisarovo mistrovské vítězství nad sásánovskou přesilou.
- Kdy
- červen 530
- Počet vojáků (odhad)
- —Byzanc (Belisar) ≈ 40 000Sásánovská Persie
Byzanc (Belisar): menší byzantské vojsko s několika stovkami spojeneckých Hunů a elitním Dvorským plukem · Sásánovská Persie: větší perská armáda vedená generálem Firůzem, včetně elitních Nesmrtelných
- Ztráty (odhad)
- —Byzanc (Belisar) ≈ 8 000Sásánovská Persie
Sásánovská Persie: přibližně 8000 zabitých (3000 jezdců a 5000 v závěrečném boji)
Pozadí
Bitva u Dary byla součástí dlouhodobých konfliktů mezi Byzantskou říší a Sásánovskou říší, které vypukly po vypršení staré mírové smlouvy z 5. století. Hlavními spornými oblastmi byly Kavkaz, Perská Ibérie (jižní Arménie) a další území na východě. Perská snaha o náboženskou kontrolu, zejména potírání křesťanských zvyků, zvyšovala napětí.
Diplomatické snahy o mír selhaly, včetně neúspěšného návrhu perského šáha Kaváda na adopci jeho syna Husrava byzantským císařem Justiniánem, který byl odmítnut. Po perských útocích na byzantské spojence a neúspěších byzantských generálů byl Belisarius jmenován vrchním velitelem a vyslán na perské pomezí, aby zastavil postup Peršanů.
Síly a velitelé
Byzantské síly pod velením Belisaria byly menší, sestávaly z elitního Dvorského pluku, několika set spojeneckých Hunů a demoralizovaných pohraničních oddílů, které Belisarius intenzivně cvičil, zejména na lukostřelbu. Perská armáda, vedená generálem Firůzem, čítala přibližně 40 000 mužů včetně elitních těžkých jezdeckých jednotek známých jako Nesmrtelní.
Belisarius zvolil obrannou taktiku s využitím příkopů a členitého terénu, aby kompenzoval početní nevýhodu, zatímco Peršané spoléhali na přímý čelní útok a početní převahu bez složitých taktických manévrů.
Průběh bitvy
Bitva začala perským útokem na byzantské pozice u Dary, kde Peršané čelili dobře připravené obraně s příkopy a lukostřelci. Perský postup byl zpomalen členitým terénem a palbou byzantských lučištníků, což vyčerpávalo perské jednotky a znemožňovalo efektivní využití jízdy.
Na levém křídle Peršané dočasně prorazili, ale byli zasaženi zezadu spojeneckými Huny a Heruly, což vedlo k jejich ústupu. Perský velitel Firůz pak nasadil elitní Nesmrtelné k průlomu na pravém křídle, ale Belisariova těžká jízda a Hunové je rychle rozbili, přičemž byl zabit perský velitel Baresmanes.
Po této porážce se perská armáda rozpadla a začala ustupovat směrem k Nisibis, přičemž Belisarius nechal pronásledování jen na krátkou vzdálenost, aby se vyhnul přepadení. Bitva skončila drtivou porážkou Peršanů.
Výzbroj a technika v bitvě
- luky — Byzantští lučištníci byli intenzivně cvičeni a jejich palba měla drtivý účinek na perské jednotky.
- těžká jízda — Byzantská těžká jízda Dvorského pluku sehrála klíčovou úlohu v rozhodujících fázích bitvy.
- lehké luky Peršanů — Perské lehké luky měly menší dostřel a jejich účinnost byla snížena protivětrem.
Klíčové fáze
- Perský čelní útokPeršané zaútočili čelním útokem přes příkopy a terénní překážky, ale byli zpomaleni a vyčerpáni.
- Protiofenzíva spojeneckých Hunů a HerulůHunové a Herulové zaútočili na perské levé křídlo zezadu, což vedlo k jeho rozbití.
- Nasazení elitních NesmrtelnýchFirůz nasadil elitní těžkou jízdu Nesmrtelných k průlomu na pravém křídle, ale byli rozprášeni.
- Rozpad perské armády a ústupPo smrti velitele Baresmanse a rozbití Nesmrtelných začala perská armáda prchat.
Ztráty
Podle anglické Wikipedie bylo na straně Peršanů zabito přibližně 8000 mužů, z toho 3000 jezdců a 5000 v závěrečném boji. Ztráty Byzantské říše nejsou spolehlivě doloženy a nejsou ve zdrojích uvedeny.
Důsledky a význam
Bitva u Dary znamenala významné vítězství Byzantské říše, které ukončilo období defenzivy a ústupů před Peršany. Přestože Peršané v následujícím roce obnovili ofenzívu a donutili Byzantince k porážce v bitvě u Callinicum, bitva u Dary ukázala schopnosti nového byzantského velitele Belisaria.
Dlouhodobě vedla série konfliktů k uzavření tzv. Perpetual Peace v roce 532, kdy Byzantská říše musela platit tribut Sásánovské říši. Bitva tak byla součástí širšího kontextu střetů mezi oběma říšemi v první polovině 6. století.
Zajímavosti
- Belisarius zvolil obranu mimo hradby pevnosti Dara, čímž si udržel iniciativu.
- Perský velitel Firůz poslal Belisariovi zprávu, aby připravil lázeň pro jeho příchod, což Belisarius ignoroval.
- Byzantský vojevůdce Belisarius využil taktiku příkopů, kterou převzal od Peršanů z bitvy u Thannuris.
- V bitvě sehráli důležitou roli spojenečtí Hunové a Herulové, kteří útočili na perská křídla.
- Smrt perského velitele Baresmanse a jeho korouhve měla na morálku Peršanů drtivý dopad.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Dary odehrála?
Bitva se odehrála v červnu roku 530 u pevnosti Dara na severu Mezopotámie, v dnešní provincii Mardin v Turecku.
Kdo vedl byzantské síly v bitvě u Dary?
Byzantské síly vedl generál Belisarius.
Jaký byl výsledek bitvy u Dary?
Byzantinci dosáhli drtivého vítězství nad perskou armádou.
Jaké taktiky použil Belisarius k vyrovnání početní nevýhody?
Belisarius využil obranné příkopy, členitý terén a koordinované útoky jízdy a spojeneckých Hunů.