Bitva o Imphál

Bitva o Imphál byla součástí širší japonské ofenzívy nazvané operace U-Go, která měla za cíl proniknout do Indie ovládané Brity a zničit tamní spojenecké síly. V roce 1944 byla situace ve válce pro Japonsko nepříznivá, především v Pacifiku a v jihovýchodní Asii, kde se spojenci připravovali na ofenzívy z Indie a Číny do Barmy. Imphál byl významnou logistickou základnou spojenců s letišti a zásobovacími sklady, propojenou s železniční stanicí Dimapur přes náročný terén Naga Hills.

Japonské velení reorganizovalo své síly v Barmě a pod velením generálporučíka Renji Mutaguchiho prosazovalo invazi do Indie, přestože někteří jeho podřízení měli výhrady k logistice a rozsahu operace. Mutaguchi věřil, že rozhodující bitva války bude právě v Indii, a plánoval obklíčit a zničit spojenecké jednotky v oblasti Imphálu. Součástí japonských sil byla i Indická národní armáda vedená Subhášem Čandrou Bósem, která měla podpořit japonský útok.

Obranné síly spojenců tvořil IV. sbor britské a indické armády pod velením generála Geoffryho Scoonese, součást 14. armády generála Williama Slima. Hlavní složky byly 20., 17. a 23. indická pěší divize, 50. indická výsadková brigáda a 254. indická tanková brigáda s britskými a indickými tankovými jednotkami. Japonské síly zahrnovaly 15., 31. a 33. pěší divizi pod velením generálporučíků Masakazu Kawabe a Renji Mutaguchiho, podporované tankovým a dělostřeleckým plukem, a Indickou národní armádu, která měla zpočátku roli průzkumných a propagandistických jednotek, ale později se zapojila i do bojů. Mutaguchi plánoval rychlý průlom a obklíčení Imphálu, ale jeho podřízení měli výhrady k logistice a podcenili sílu spojeneckých jednotek a jejich leteckou podporu.

Japonci zahájili útok 8. března 1944 překročením řeky Chindwin a postupovali ve třech hlavních směrech s cílem obklíčit a dobýt Imphál. Spojenecké jednotky byly zpočátku rozptýlené a musely se stáhnout do Imphálské pláně, kde vytvořily obranné pozice. Na jihu se 20. indická divize stáhla z Tamu a Morehu na pozice u Shenam Saddle, přičemž zničila zásoby, které nemohla ubránit. Na jihu 17. indická divize čelila útoku 33. japonské divize a ustupovala přes Tuitum Saddle a Milestone 109, přičemž se jí podařilo zničit most přes řeku Manipur. Na severu 50. indická výsadková brigáda byla zatlačena japonskou 31. divizí v bitvě u Sangshaku, zatímco japonská 15. divize obklopovala Imphál ze severu a obsadila některé zásobovací sklady, které však byly vyprázdněné. Spojenci přesunuli 5. indickou divizi letecky z Arakanu na pomoc do Imphálu, čímž posílili obranu. Boje se změnily v dlouhotrvající patovou situaci s těžkými boji o klíčové pozice jako Shenam Saddle, Palel airfield a Nungshigum Ridge.

Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Japonské síly utrpěly těžké ztráty na životech, zdraví a materiálu, přičemž mnoho vojáků zemřelo na hlad, nemoci a vyčerpání během ústupu. Spojenecké ztráty nejsou v dostupných zdrojích přesně uvedeny.

Bitva o Imphál znamenala rozhodující zlom v kampani v Barmě během druhé světové války. Japonská armáda utrpěla těžké ztráty a její pokus o proniknutí do indického vnitrozemí skončil neúspěchem. Po této porážce již japonské síly ve východní Asii nebyly schopny zahájit další rozsáhlé ofenzívy. Pro spojence znamenala bitva upevnění jejich pozic v oblasti a umožnila pokračování ofenzivních operací v Barmě a na indickém subkontinentu.