Bitva u Marston Moor

Bitva u Marston Moor se odehrála během anglické občanské války, která byla součástí širších válek Tří království v letech 1639–1653. V severní Anglii měli royalisté převahu v počtech i místní podpoře, kromě některých oblastí jako Lancashire a West Riding v Yorkshire, kde parlamentní síly měly podporu měst zabývajících se výrobou oděvů. V roce 1643 royalisté pod velením markýze z Newcastlu porazili parlamentní armádu u Adwalton Moor, ale následné neúspěchy v obléhání Hull a porážky v Lincolnshire oslabily jejich pozici.

V roce 1644 se parlamentní strana spojila se skotskými covenantery, kteří vstoupili do severní Anglie a zahájili obléhání Yorku, hlavního royalistického města na severu. Král Karel I. pověřil prince Ruprechta Falckého, aby s armádou přešel přes Penniny a uvolnil York. Tato situace vedla k největší bitvě občanské války, kdy se střetly spojené parlamentní a skotské síly s royalistickou armádou.

Spojené síly parlamentu a skotských covenanterů tvořily tři armády pod velením lorda Fairfaxe, hraběte z Manchesteru a hraběte z Levenu, přičemž Leven byl jmenován vrchním velitelem. Jejich armáda zahrnovala pěchotu, jízdu a dělostřelectvo, rozmístěné na vyvýšeném terénu Marston Hill. Na levém křídle velel Oliver Cromwell, pravé křídlo vedl Sir Thomas Fairfax.

Royalisté pod velením prince Ruprechta Falckého a markýze z Newcastlu měli přibližně 14 000 mužů, včetně čerstvých posil z Lancashire a dalších oblastí. Rupert provedl manévr, kterým obelstil obléhající spojence a uvolnil York, ale jeho pěchota byla unavená a markýz z Newcastlu byl zdrženlivý v připojení se k boji, což ovlivnilo průběh bitvy.

Po uvolnění Yorku Ruprechtem se spojenecké armády stáhly z obléhání a rozmístily se na Marston Moor, aby zablokovaly další postup royalistů. Royalisté se pokusili o překvapivý útok, ale kvůli opozici markýze z Newcastlu a unavené pěchotě Ruprecht nemohl zaútočit okamžitě a připravit se na bitvu.

Spojenecké síly obsadily vyvýšený terén a rozmístily své jednotky v několika liniích, včetně použití musketyérů mezi jízdou, což byla taktika převzatá z třicetileté války. Royalisté se pokusili obsadit pozice na západě, ale byli odraženi.

Bitva začala odpoledne dělostřeleckou palbou, která však byla krátká. K večeru spojenecká jízda pod velením Olivera Cromwella prorazila royalistickou jízdu a spolu s pěchotou pod velením Levena zničila zbytek royalistických jednotek. Royalisté byli poraženi a stáhli se z bojiště.

Zdroj neuvádí přesná čísla ztrát na obou stranách, ani odhady. Ztráty royalistů byly značné, parlamentní a skotské síly utrpěly méně, ale konkrétní údaje nejsou spolehlivě doloženy.

Porážka royalistů u Marston Moor znamenala praktické opuštění severní Anglie a ztrátu přístupu k přístavům na pobřeží Severního moře, což výrazně oslabilo jejich schopnost získávat posily a zásoby z kontinentu. Severní hrabství, která byla tradičně royalistická, byla ztracena, což mělo dlouhodobý dopad na průběh války.

Royalisté sice později v roce 1644 dosáhli několika vítězství na jihu Anglie, ale ztráta severu se ukázala jako fatální handicap při pokusu spojit se s dalšími skotskými royalisty v následujícím roce. Bitva tak byla jedním z rozhodujících momentů anglické občanské války.