Bitva u Tewkesbury

Bitva u Tewkesbury byla jedním z klíčových střetnutí války růží, která probíhala mezi rody Lancasterů a Yorků o anglický trůn. V předchozích letech byl Eduard IV. nucen opustit Anglii svým bývalým spojencem Richardem Nevillem, hrabětem z Warwicku, ale s podporou vévody z Burgundska se vrátil a po vítězství v bitvě u Barnetu znovu získal kontrolu nad Londýnem.

Lancasterové, vedení Markétou z Anjou a jejím synem Eduardem, princem z Walesu, se pokusili spojit své síly s Jasperem Tudorem ve Walesu, ale byli zastaveni u Gloucesteru a donuceni k boji u Tewkesbury. Bitva tak ukončila jednu etapu války růží a na čas znemožnila Lancasterům pokusit se o znovuzískání trůnu.

Lancasterské vojsko čítalo přibližně 6 000 mužů a vedla jej Markéta z Anjou, přičemž hlavním vojenským velitelem byl vévoda ze Somersetu. V armádě byli také další významní velitelé jako lord Wenlock a Eduard, princ z Walesu. Jejich cílem bylo spojit se s dalšími lancasterskými silami ve Walesu.

Yorkové pod vedením Eduarda IV. disponovali přibližně 5 000–6 000 muži. Eduard IV. velel hlavnímu šiku, jeho bratr Richard, vévoda z Gloucesteru, vedl předvoj a lord Hastings zadní voj. Yorkové měli převahu v dělostřelectvu a byli lépe organizovaní.

Lancasterové zaujali obrannou pozici jižně od Tewkesbury, chráněni řekami Avon a Severn a členitým terénem s keři a stromy. Somerset rozmístil své vojsko mezi stromy, aby minimalizoval účinek yorkistického dělostřelectva, ale tím vystavil boky své armády nebezpečí.

Bitva začala útokem Yorků, kteří využili své převahy v dělostřelectvu a lukostřelbě. Somerset se pokusil obejít levé křídlo Yorků, ale byl odražen a následně napaden 200 kopiníky, které Eduard IV. ukryl v lese. Tento útok vedl k rozkladu lancasterské linie.

V nastalé panice Somerset údajně zabil lorda Wenlocka, svého spolubojovníka, za nedostatek aktivity nebo zradu. Zbytek lancasterské armády se dal na útěk, mnoho vojáků bylo pobito při ústupu nebo utonulo při pokusu překročit řeku.

Podle české i anglické Wikipedie padla asi polovina lancasterské armády, včetně mnoha velitelů. Přesný počet padlých, raněných a zajatých není spolehlivě doložen. Ztráty Yorků nejsou ve zdrojích uvedeny.

Bitva u Tewkesbury znamenala konec nadějí Lancasterů na znovuzískání anglického trůnu na další čtrnáct let. Eduard, princ z Walesu, jediný syn Jindřicha VI., byl zabit buď přímo v bitvě, nebo krátce po ní popraven. Všichni hlavní lancasterští velitelé byli krátce po bitvě popraveni, Markéta z Anjou byla zajata a Jindřich VI. byl uvězněn v Toweru, kde byl brzy poté zabit.

Vítězství Yorků přineslo Anglii období relativního klidu až do smrti Eduarda IV. v roce 1483. Bitva u Tewkesbury tak představovala jeden z rozhodujících momentů války růží a na čas stabilizovala politickou situaci v zemi.