Bitva u Naseby

Bitva u Naseby se odehrála během první anglické občanské války, kdy se parlamentní síly snažily porazit královskou armádu Karla I. V roce 1644 parlamentní vojska pod velením Thomase Fairfaxe a Olivera Cromwella získala kontrolu nad severní Anglií, avšak předchozí neúspěchy a nedostatek rozhodnosti některých velitelů vedly k reformě armády a vzniku profesionální New Model Army.

Na počátku roku 1645 byla královská armáda rozdělena v názorech na strategii; princ Ruprecht chtěl spojit síly se skotskými spojenci na severu, zatímco jiní preferovali obranu Oxfordu nebo konsolidaci na západě. Parlament naopak vyslal Fairfaxe obléhat Oxford, ale po dobytí Leicesteru královskými silami byl Fairfax instruován k přímému střetu s královskou armádou, což vedlo k rozhodující bitvě u Naseby.

Královská armáda pod velením Karla I. a prince Ruprechta čítala přibližně 8 600 mužů, včetně 2 000 až 3 000 jezdců na pravém křídle a tří pěších brigád ve středu. Jejich pravé křídlo tvořila jízda pod velením prince Ruprechta a prince Mauricia, levé křídlo pak 1 500 jezdců známých jako "Northern Horse".

Parlamentní New Model Army, vedená Thomasem Fairfaxem a Oliverem Cromwellem, měla asi 14 000 mužů. Jejich levé křídlo tvořilo 5 a půl pluků jízdy pod velením Henryho Iretona, střed pěchoty pod Philipem Skipponem a pravé křídlo 6 a půl pluků jízdy pod Cromwellem. Kromě toho nasadili dragoony do křovinatého terénu, aby mohli zasáhnout bok královské jízdy.

Bitva začala útokem královského středu pěchoty, který se střetl s parlamentní pěchotou vedenou Skipponem. Po krátké výměně výstřelů následoval těsný boj zblízka, kde veteránská královská pěchota využívala meče a pažby.

Na levém křídle parlamentní jízda pod Iretonem nejprve odrazila útok, ale poté byla rozprášena královskou jízdou, přičemž Ireton byl zajat. Královské pravé křídlo však bylo plně nasazeno a nemělo rezervy. Prince Rupertova jízda se nechala rozptýlit pronásledováním ustupujících parlamentních jezdců.

Na pravém křídle parlamentní jízda pod Cromwellem porazila královské "Northern Horse" a poté zaútočila na bok a zadní část královského středu. Dragoony a částečně znovu seskupené Iretonovy jednotky zaútočily na pravé křídlo královské pěchoty. Některé královské jednotky se bránily statečně, ale nakonec byly prolomeny a Fairfax osobně zajal jejich prapor.

Král se pokusil vést protiútok, ale byl zastaven a jeho jízdní garda se stáhla. Rupertova jízda se vrátila, ale už nebyla schopna změnit výsledek. Královská armáda byla rozprášena a ustoupila směrem k Leicesteru, kde byla následně pronásledována a mnozí byli zabiti i po bitvě.

Královská armáda utrpěla přes 1 000 padlých a více než 4 500 zajatých, což znamenalo ztrátu většiny zkušené pěchoty, důstojníků a veškerého dělostřelectva. Ztráty parlamentních sil nejsou spolehlivě doloženy, ale byly výrazně nižší než u královských jednotek.

Bitva u Naseby znamenala rozhodující zlom v první anglické občanské válce, kdy byla hlavní královská armáda zničena a král Karel I. ztratil schopnost sestavit armádu srovnatelné kvality. Parlamentní síly pod vedením Fairfaxe a Cromwella získaly převahu a mohly pokračovat v osvobozování dalších oblastí, včetně Leicesteru a Tauntonu.

Zajímavým důsledkem bylo ukořistění královských osobních zavazadel s korespondencí, která odhalila snahy Karla I. získat podporu katolických sil v Irsku a na kontinentu. Její zveřejnění podpořilo parlamentní stranu a přispělo k ukončení první fáze občanské války parlamentním vítězstvím během následujícího roku.