Bitva o Moskvu

Bitva před Moskvou představovala závěrečnou fázi operace Barbarossa, kdy německá vojska zahájila útok na hlavní město Sovětského svazu, Moskvu. Po počátečních úspěších Wehrmachtu a dobytí významných měst jako Smolensk, Kaluga či Kalinin, se postup zastavil kvůli vyčerpání německých jednotek, logistickým problémům a zhoršujícímu se počasí.

Hitler původně upřednostňoval útok na Ukrajinu a obklíčení sovětských sil u Kyjeva, což odložilo útok na Moskvu a umožnilo Sovětům posílit obranu. Sovětská strana mezitím přesunula z Dálného východu a Sibiře elitní jednotky, které sehrály klíčovou roli v obraně města. Bitva tak znamenala zásadní zlom ve válce na východní frontě, kdy německá blesková válka narazila na tvrdý odpor a začala vleklá poziční válka.

Německé síly pod velením polního maršála Fedora von Bocka zahrnovaly tři pěší armády (9., 4. a 2.), dvě tankové armády (2. a 3.) a 4. tankovou armádu, dohromady asi 14 tankových, 8 motorizovaných a 46 pěších divizí, podporovaných dvěma leteckými armádami. Celkově bylo nasazeno až 2 miliony vojáků.

Sovětskou obranu vedl generál Georgij Konstantinovič Žukov, který povolal z Dálného východu a Sibiře 40 divizí o síle asi 700 tisíc mužů, včetně nově zformovaných tří armád a elitních jednotek vyzbrojených moderními tanky T-34 a KV-1. Sověti také vybudovali tři obranné pásy kolem Moskvy a nasadili reaktivní raketomety Kaťuša.

Operace Tajfun, německý útok na Moskvu, začala 30. září 1941 s cílem obklíčit a dobýt město dvojitým klešťovým manévrem. Německé tankové skupiny prorazily sovětskou obranu u Vjazmy a Brjansku, kde byly sovětské síly obklíčeny, ale část z nich unikla. Němci postupovali rychle, dobyli města Kaluga, Kalinin a Možajsk, ale narazili na tuhý odpor a logistické problémy, zejména při zhoršení počasí a bahnitém terénu.

V listopadu dorazily sibiřské jednotky, které zahájily 6. prosince mohutnou protiofenzívu, při níž sovětské letectvo získalo vzdušnou převahu a Němci byli zatlačeni zpět o 150–300 km. Německá vojska byla vyčerpaná, špatně vybavená na zimu a trpěla nedostatkem zásob. Navzdory Hitlerovu zákazu ústupu se německé jednotky stáhly do předem připravených pozic a bitva skončila zastavením německého postupu a zachráněním Moskvy.

Sovětská armáda utrpěla vysoké ztráty, padlo nebo bylo zajato okolo 966 000 mužů, což je podle některých odhadů až trojnásobek německých ztrát. Německé ztráty nejsou přesně doloženy, ale byly značné vzhledem k vyčerpání a logistickým problémům Wehrmachtu během bitvy.

Bitva před Moskvou znamenala první významnou porážku německé armády ve druhé světové válce a ukončila éru bleskové války Wehrmachtu na území Sovětského svazu. Hitler po neúspěchu odvolal vrchního velitele Waltera von Brauchitsche a sám převzal velení armády.

Pro Sovětský svaz byla bitva klíčová, neboť zachránila hlavní město a zvýšila prestiž a sebevědomí Rudé armády, která se po Stalinových čistkách začala rychle obnovovat a zlepšovat svou kvalitu. Bitva také ukázala, že německou armádu lze zastavit, což mělo významný dopad na morálku spojenců i nepřátel.

Dlouhodobě bitva před Moskvou předznamenala přechod k vleklé poziční válce na východní frontě a zdůraznila důležitost přípravy na zimní podmínky, ve kterých nebyli Němci dostatečně vybaveni.