Bitva u Varny
Neúspěch poslední velké křížové výpravy proti Osmanům.
Osmanské vítězství; padl i uhersko-polský král Vladislav.
- Kdy
- 10. listopadu 1444
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 24 000Křesťanská koalice (Vladislav III., Jan Hunyadi) ≈ 40 000Osmanská říše (Murad II.)
Křesťanská koalice (Vladislav III., Jan Hunyadi): ~24 000 mužů (smíšená křesťanská armáda) · Osmanská říše (Murad II.): asi 40 000–60 000 mužů (osmanská armáda)
- Celkové ztráty
- Křesťanská koalice (Vladislav III., Jan Hunyadi): asi polovina armády zahynula nebo byla zraněna
Pozadí
Po neúspěšné výpravě proti Bělehradu (1440–1442) turecký sultán Murad II. podepsal desetileté příměří s Uherskem. Tento čas využil k uklidnění situace v Karamanském bejliku v Anatólii a v září 1444 odstoupil z funkce ve prospěch svého dvanáctiletého syna Mehmeda II.
Navzdory smlouvě o příměří Uhersko s Benátkami a papežem Evženem IV. zorganizovalo novou křížovou armádu. Po zprávě o výpravě Mehmed II. vyzval svého otce Murada II., aby se ujal znovu trůnu a vedl armádu proti křižákům. Murad se nakonec ujal velení.
Král Vladislav III. Polska a Uherska, spolu s Janem Hunyadim, vedli křesťanskou koalici v posledním pokusu zastavit osmanskou expanzi na Balkáně, což vyústilo v bitvu u Varny.
Síly a velitelé
Smíšená křesťanská armáda čítala asi 24 000 mužů, především polské a uherské vojsko, doplněné českými oddíly, papežskými rytíři, Bosňany, Srby, Chorvaty, Bulhary, Rumuny a Rusíny. Český oddíl tvořilo 400 bývalých husitů pod velením Jana Čapka ze Sán, kteří používali klasickou vozovou hradbu.
Osmanská armáda byla téměř trojnásobná, odhadovaná na 40 000 až 60 000 mužů, včetně janičárů, sipahů a lehké jízdy akıncı. Velení držel sultán Murad II., který se nacházel v opevněném středu armády.
Křižáci plánovali rychlý postup na Varna, ale Benátky nesplnily slib blokády Bosporu a přepravily Turky přes úžinu za úplatu.
Průběh bitvy
Bitva začala útokem lehké osmanské jízdy na chorvatské jednotky, které však křižáci zastavili palbou z bombard a střelných zbraní. Křesťané pronásledovali útočníky, ale byli zasaženi anatóliskou jízdou z boku.
Na pravém křídle křižáci ustupovali a část se pokusila uniknout k pevnosti Galata, ale většina byla zabita v bažinách. Na levém křídle křižáci dominovali a po rozprášení Turků dočasně zachránili situaci.
Král Vladislav III. zaútočil se svou těžkou jízdou na opevněný turecký střed ve snaze zajmout sultána, ale byl zabit a dekapitován. Tím Turci získali zpět iniciativu.
Po smrti krále se dezorganizovaná křesťanská vojska začala stahovat za vozovou hradbu, kterou Turci druhý den prolomili a dokonali rozhodné vítězství.
Výzbroj a technika v bitvě
- Vozová hradba — Používaná českými žoldnéři, vozy sloužily jako pevná obranná linie i zásobovací kolona.
- Bombardy — Používány křižáky k zastavení útoků lehké jízdy.
- Těžká jízda — Použitá králem Vladislavem III. při útoku na turecký střed.
- Janičáři — Osmanská elitní pěchota, opevněná za palisádami v centru armády.
- Akıncı — Lehká osmanská jízda nasazená na levém křídle.
Klíčové fáze
- Úvodní střetLehká osmanská jízda zaútočila na chorvatské jednotky, které ji zastavily palbou z bombard.
- Dominance křižáků na levém křídleKřižáci rozprášili turecké síly na levém křídle a dočasně zachránili situaci.
- Útok krále Vladislava III.Král zaútočil na turecký střed, byl zabit a dekapitován, což obrátilo průběh bitvy.
- Rozpad křižácké armádyDezorganizovaná vojska začala prchat, Turci prolomili vozovou hradbu a dokonali vítězství.
Ztráty
Asi polovina spojenecké armády zahynula nebo byla zraněna. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena. Smrt krále Vladislava III. byla potvrzena, jeho tělo se však nikdy nenašlo. Ztráty na osmanské straně nejsou ve zdrojích uvedeny.
Důsledky a význam
Smrt Vladislava III. způsobila, že Čechy a Uhersko zůstaly v rukou čtyřletého Ladislava Pohrobka. Porážka spojeneckých vojsk znamenala konec nadějí na osvobození jihovýchodní Evropy od osmanské nadvlády.
Osmanská vítězství u Varny a později u druhé bitvy na Kosově poli v roce 1448 odradila evropské státy od významnější vojenské pomoci Byzantincům během obléhání Konstantinopole v roce 1453.
Pouze vítězství u Bělehradu později zabránilo úplnému dobytí velkých částí Evropy Osmany, přičemž Uhersko zůstalo bezpečné dalších 70 let až do bitvy u Moháče v roce 1526.
Zajímavosti
- Král Vladislav III. byl po smrti dekapitován a jeho hlava byla uložena do medu a vystavována návštěvám.
- Český oddíl v bitvě tvořilo 400 bývalých husitů, kteří bojovali jako žoldnéři.
- Benátky slíbily blokádu Bosporu, ale místo toho přepravily Turky přes úžinu za úplatu.
- Osmané použili opevněný střed s palisádou, kde se nacházel sultán Murad II.
- Přesná smrt krále Vladislava III. není potvrzena očitými svědky a existují spekulace o jeho možném přežití.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Varny odehrála?
Bitva se odehrála 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku.
Kdo vedl křesťanskou armádu v bitvě u Varny?
Křesťanskou armádu vedli král Vladislav III. Polska a Uherska a Jan Hunyadi.
Jaký byl výsledek bitvy u Varny?
Osmanská vojska pod vedením sultána Murada II. porazila křesťanská vojska.
Jaké byly následky bitvy pro Uhersko a Polsko?
Smrt krále Vladislava III. vedla k vládě čtyřletého Ladislava Pohrobka v Čechách a Uhersku a k nástupu Kazimíra IV. v Polsku.