Bitva u Lipan

Bitva u Lipan se odehrála v kontextu husitských válek, kdy po porážce čtvrté křížové výpravy u Domažlic v roce 1431 sílil tlak na diplomatické urovnání konfliktu mezi husity a katolickou církví. Basilejský koncil a jednání v Praze mezi husity a katolíky vedly k rozdělení husitského hnutí na umírněné kališníky a radikální táborské a sirotčí svazy.

Obléhání Plzně husitskými radikály v letech 1433–1434 bylo dlouhé a náročné, což vedlo k vnitřním rozporům mezi husity a oslabení jejich podpory na venkově i ve městech. Umírněné husitské síly spolu s katolíky a šlechtou se připravovaly na rozhodující střetnutí, které mělo ukončit občanskou válku v Čechách.

Na straně kališnicko-katolické aliance stálo odhadem kolem 13 500 vojáků, včetně pěchoty a jízdy, pod velením Diviše Bořka z Miletínka a Jana Černína z Vysoké. Jejich formace byla rozestavena v 11–12 řadách vozů na rovině u vesnice Hřiby.

Radikální husitská levice, tvořená Tábority a Sirotci, měla přibližně 10 700 mužů, včetně pěchoty a jízdy, pod vrchním velením Prokopa Holého. Jejich obranná formace se opírala o strategicky výhodný svah Lipské hory a rybníček Jordán. Velitelé jednotlivých složek byli Ondřej Keřský z Řimovic a Jan Čapek ze Sán.

Obě armády stály proti sobě delší dobu a pokus o vyjednávání skončil neúspěchem kvůli nekompromisním postojům obou stran. Kališnicko-katolická aliance zahájila útok, který začal kanonádou na dálku, jež však byla neúčinná.

Následně aliance předstírala ústup se svými vozy, čímž vyprovokovala radikály k opuštění vozové hradby a útoku. Když radikálové zaútočili, aliance se zastavila a zahájila palbu z vozů, zatímco jejich těžká jízda provedla překvapivý útok z boku a pronikla do otevřeného vozového tábora radikálů.

Radikálové byli rychle rozprášeni, velitel jízdy Jan Čapek ze Sán uprchl s jezdeckými jednotkami do Kolína. Bitva se změnila v masakr lehce vyzbrojených radikálů, během něhož padl i Prokop Holý a další významní vůdci. Někteří zajatí radikálové byli po kapitulaci upáleni.

Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Ví se, že na straně radikálů zahynul jejich vrchní velitel Prokop Holý a asi 700 vojáků bylo po kapitulaci upáleno. Ztráty kališnicko-katolické aliance nejsou v pramenech přesně uvedeny.

Bitva u Lipan znamenala rozhodující porážku radikálního husitského křídla, zejména Táborského svazu a Sirotků, které jako vojenská síla prakticky přestaly existovat. Porážka umožnila umírněným husitům uzavřít dohodu s císařem Zikmundem Lucemburským a legáty basilejského koncilu, což vedlo k ukončení občanské války v zemích Koruny české.

Následně byla v roce 1436 podepsána kompaktáta v Jihlavě a Zikmund byl přijat jako král Čech všemi hlavními frakcemi. Poslední zbytky radikálů byly poraženy a jejich vůdce Jan Roháč z Dubé popraven v roce 1437.