Bitva u Německého Brodu

Po neúspěchu první křížové výpravy proti husitům v roce 1421 byl papežem Martinem V. ustanoven nový papežský legát pro římskoněmeckou říši, kardinál Branda Castilione, který dostal pravomoc vyhlásit novou křížovou výpravu proti Čechám. Plánované tažení mělo proběhnout ve dvou proudech, avšak přípravy byly nekoordinované a východní vojsko vedené Zikmundem Lucemburským vyrazilo do Čech se zpožděním.

Husité, dobře informovaní o pohybech nepřítele, se rozhodli střetnout s křižáky v prostoru Kutné Hory nebo Čáslavi. Po obsazení Kutné Hory byli husité obklíčeni, ale podařilo se jim prorazit obklíčení a ustoupit. Král Zikmund považoval tento manévr za své vítězství a jeho vojsko se rozptýlilo po okolí, což umožnilo husitům podniknout protiútok.

Vojsko křižáků bylo tvořeno oddíly římskoněmeckého, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského, přičemž velení nad ustupujícími jednotkami převzal italský vojevůdce Filippo Scolari. Husitské oddíly vedl slepý hejtman Jan Žižka, jehož vojsko bylo posíleno husity z Jičínska a Turnovska.

Cílem křižáků bylo potlačit husitské povstání a obnovit katolickou moc v Čechách, zatímco husité usilovali o obranu svých pozic a odražení křížové výpravy.

Bitva u Habrů se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vyvýšeném místě poblíž městyse Habry, kde se křižáci pokusili zaujmout defenzivní postavení a vyčkat příchodu husitů. Obrana křižáků se však rozpadla hned po prvním útoku husitů, kteří následně pronásledovali prchající vojsko až k Německému Brodu.

U Německého Brodu se křižáci pokusili znovu postavit husitům v otevřeném poli, pravděpodobně ve snaze krýt ústup krále Zikmunda. I tento boj skončil pro křižáky katastrofou, přičemž několik stovek vojáků utonulo pod prasklým ledem při pokusu o útěk přes zamrzlou Sázavu.

Následující den husité zahájili útok na Německý Brod, kde za silné dělostřelby došlo ke zteči městských hradeb. Obránci město udrželi až do podvečera, kdy byla zahájena jednání o kapitulaci. Část husitů však příměří nerespektovala, vnikla do města a zmasakrovala většinu obránců i obyvatel.

Odhady ztrát křižáků se výrazně liší: verze Š Starých letopisů českých uvádí 12 000 mrtvých, mladší verze M hovoří o 2 000 mrtvých, a podle rukopisu Š zahynulo dalších 548 oděnců pod ledem na Sázavě. O ztrátách husitů prameny mlčí.

Bitva u Habrů a následné dobytí Německého Brodu znamenaly definitivní porážku druhé křížové výpravy v Čechách a byly posledním vojenským vystoupením krále Zikmunda Lucemburského v rámci husitských válek v Čechách. Město Německý Brod bylo vypáleno a zůstalo několik let pusté.

Události v Německém Brodě byly později vnímány i mezi husity jako velký hřích, což dokládá list Jana Žižky z roku 1423. Bitva posílila prestiž husitů a Jan Žižka byl po vítězství pasován na rytíře, stejně jako další zasloužilí bojovníci.