AAM-4
AAM-4 je řízená střela. Země původu: Japonsko.
Specifikace
| Země původu | Japonsko |
|---|
Popis
Vývoj střednědobé vzduch-vzduch řízené střely AAM-4 začal v Japonsku v roce 1985, přičemž samotný design střely byl zahájen v roce 1994. První testy probíhaly již v roce 1996 na upraveném letounu F-4EJ Kai. Střela byla určena k nahrazení semi-aktivně naváděné AIM-7 Sparrow a od roku 1999 je v provozu především na stíhačkách Mitsubishi F-15J a později i na modernizovaných modelech Mitsubishi F-2 s radarem J/APG-2.
Konstrukčně AAM-4 využívá fuzzy logiku řízení, která zohledňuje přes 70 parametrů pro optimalizaci letu a zlepšení odolnosti proti elektronickému rušení. Střela je vybavena směrovou fragmentační hlavicí s proměnným způsobem detonace, která může být iniciována radarovým proximálním nebo nárazovým zápalníkem. Navádění zajišťuje aktivní radarový naváděcí systém s frekvenční modulací, která zvyšuje odolnost proti detekci a rušení. Komunikace s nosičem probíhá přes J/ARG-1 rádiový transceiver v pásmu X-Ku, který rovněž využívá frekvenční modulaci.
Vylepšená verze AAM-4B, zavedená v roce 2010, byla první vzduch-vzduch střelou na světě vybavenou AESA radarovým naváděcím hlavicím pracujícím v pásmu Ka. Tato verze má prodloužený dosah o 20 % a lepší autonomní detekční schopnosti, včetně schopnosti SAR zobrazování, což umožňuje detekci i stealth cílů. Stejný naváděcí systém je použit i u japonských protilodních střel Type 12 a ASM-3.
Bojové nasazení a služba
AAM-4 je primárně nasazena u Japonského letectva (Japan Air Self-Defense Force) na stíhačkách F-15J Eagle a Mitsubishi F-2. Střela slouží jako hlavní střednědobá vzduch-vzduch munice, nahrazující starší AIM-7 Sparrow. Díky své schopnosti aktivního radarového navádění a odolnosti proti elektronickému rušení je efektivní v boji proti letadlům i některým typům protilodních střel, přičemž však může zasáhnout tyto cíle pouze z čelního směru kvůli omezené energii.
Odhad ceny / pořizovací náklad
36.2 miliard jenů
náklady na vývoj AAM-4
Údaj dle uvedeného zdroje; ceny se liší podle roku, verze a kontraktu.
Varianty
Původní verze s dosahem 85 km, zavedená do služby v roce 1999.
Vylepšená verze z roku 2010 s AESA radarovým naváděcím hlavicím v pásmu Ka, dosahem 105 km a schopností SAR zobrazování.
Námořní verze pro odpal z povrchových lodí, projekt byl zrušen a následně obnoven v roce 2016.
Testovací model s throttleable ducted rocket pohonem, řízením tahu a bank-to-turn manévry, s odhadovaným dosahem 1,6 až 2násobkem AAM-4.
Zajímavosti
- AAM-4B byla první vzduch-vzduch střelou na světě vybavenou AESA radarovým naváděcím hlavicím (2010).
- Střela používá fuzzy logiku řízení s více než 70 parametry pro optimalizaci letu a odolnost proti rušení.
- Pro komunikaci a navádění využívá frekvenční modulaci, která snižuje pravděpodobnost detekce a zvyšuje odolnost proti elektronickému rušení.
- AAM-4 nemůže být integrována do vnitřních zbraňových šachet F-35 bez úprav kvůli velikosti křídel a požadavku na J/ARG-1 transceiver.
- Japonsko a Velká Británie spolupracovaly na projektu JNAAM, který měl kombinovat britské a japonské technologie, ale projekt byl v roce 2025 ukončen.
Časté otázky
Jaký je dosah střely AAM-4 a její verze AAM-4B?
AAM-4 má dosah přibližně 85 km, zatímco vylepšená verze AAM-4B dosahuje až 105 km.
Na kterých letounech je AAM-4 nasazena?
Střela je nasazena na japonských stíhačkách Mitsubishi F-15J Eagle a Mitsubishi F-2.
Jaký typ navádění používá AAM-4?
AAM-4 využívá kombinaci inerciálního navádění, datalink, semi-aktivního a aktivního radarového navádění.
Proč nelze AAM-4 použít na F-35 bez úprav?
Kvůli příliš velkým křídlům střely a požadavku na J/ARG-1 rádiový transceiver, který nelze na F-35 namontovat.