Panzerkampfwagen III
Panzerkampfwagen III je tank. Země původu: nacistické Německo. Zavedení do výzbroje: 1939.
Specifikace
| Země původu | nacistické Německo |
|---|---|
| Zavedení | 1939 |
Popis
Panzerkampfwagen III byl německý střední tank, vyvíjený a vyráběný v letech 1939 až 1943 jako hlavní bitevní tank německých vojsk. Původně byl vyzbrojen 37mm kanonem, přičemž konstrukce věže umožňovala pozdější přezbrojení na 50mm kanon. Vývoj tanku probíhal na základě požadavků zbrojního úřadu a inspektorátu motorizovaných vojsk, přičemž do finální podoby se dostaly prototypy firem Krupp a Daimler-Benz.
Konstrukce zahrnovala plně otočnou věž s pětičlennou posádkou (velitel, střelec, nabíječ ve věži, řidič a radista v trupu). Podvozek měl pět pojezdových kol s gumovou obručí, hnací a napínací kolo, a pásy nesené podpůrnými kladkami. Trup byl svařen z pancéřových desek o tloušťce 14,5 mm, s výjimkou dna vany (5 mm). Věž byla vybavena kanonem KwK 36 L/46,5 ráže 37 mm a spřaženými kulomety MG 34. Celková zásoba munice činila 120 nábojů pro kanon a 4425 nábojů pro kulomety.
Bojové nasazení a služba
Tank Pz III se osvědčil v prvních taženích druhé světové války, avšak jeho slabší výzbroj 37mm kanonu se ukázala jako nedostatečná proti odolnějším francouzským a britským tankům. V roce 1940 proto začaly být nasazovány verze s krátkým 50mm kanonem, například v bitvě o Gazalu.
Během operace Barbarossa se Pz III setkal s těžkými sovětskými tanky T-34 a KV-1, proti nimž byly jeho kanony málo účinné. Následně byly vyvinuty verze s dlouhým 50mm kanonem (5 cm KwK 39 L/60) a starší stroje přezbrojeny, avšak tank zůstal nedostatečný pro boj s těmito protějšky. Výroba byla proto v roce 1943 ukončena.
Varianty
Pár prototypů vyzbrojených 3,7cm KwK 36 L/46,5, sloužily v Polsku.
Pár prototypů sloužících v Polsku.
Pár prototypů sloužících v Polsku.
Pár prototypů sloužících v Polsku a Norsku.
Vylepšen podvozek a motor nahrazen modelem Maybach HL 120.
První větší produkce s drobnými vylepšeními.
Drobná vylepšení, později vyzbrojen kanónem 5cm KwK 38 L/42, s 30mm pancéřovými deskami a jen jedním koaxiálním kulometem.
Drobná vylepšení.
Nejvyráběnější verze, upraven pancíř, dočasně toto označení nesly i pozdější stroje s kanonem 5cm KwK 39 L/60.
Velitelský tank.
Stroje Ausf. J vyzbrojené delším kanonem 5cm KwK 39 L/60, některé s přídavným pancéřováním.
Drobná vylepšení.
Podpůrný tank s kanónem 7,5 cm KwK 37 L/24, bez přídavného pancíře na věži.
Zajímavosti
- Pz III byl původně vyzbrojen 37mm kanonem, protože zbrojní úřad preferoval jednotný druh munice s protitankovými kanony 3,7 cm.
- Věž tanku byla konstruována tak, aby umožňovala pozdější osazení kanonem větší ráže, což se později realizovalo.
- Testy prototypů probíhaly v Kummersdorfu a Ulmu na přelomu let 1936 a 1937.
- Celková zásoba munice na palubě činila 120 nábojů pro kanon a 4425 nábojů pro kulomety.
- Výroba tanku byla ukončena v roce 1943, protože nebyl schopen nést dostatečně silnou zbraň proti sovětským tankům.
Časté otázky
Jaká byla původní hlavní výzbroj Panzerkampfwagen III?
Původní verze byly vyzbrojeny 37mm kanonem KwK 36 L/46,5.
Proč byla výroba Panzerkampfwagen III ukončena v roce 1943?
Protože tank byl příliš malý a lehký, neumožňoval instalaci dostatečně silné zbraně proti sovětským tankům T-34 a KV-1.
Kolik členů měla posádka tanku Panzerkampfwagen III?
Posádku tvořilo pět mužů: velitel, střelec, nabíječ ve věži, řidič a radista v trupu.
Jaké byly hlavní varianty výzbroje Panzerkampfwagen III během války?
Původní 37mm kanon byl později nahrazen krátkým a následně dlouhým 50mm kanonem, u podpůrné verze byl použit 7,5cm kanon KwK 37 L/24.