Trebuchet
Mohutný obléhací stroj s protiváhou, schopný vrhat těžké kameny na hradby a do opevněných měst.
Specifikace
| Původ | středověká Evropa a Asie |
|---|---|
| Období | středověk |
| Princip | páka s protiváhou |
| Střelivo | těžké kameny (i přes 100 kg) |
Popis
Trébuchet byl velký "dalekonosný prak" dřevěné konstrukce, určený především k rozbíjení budov a hradeb, ale bylo jej možné použít i proti těsným formacím pěchoty. Pracoval na principu vahadla, tedy nerovnoramenné páky s protizávažím, na rozdíl od katapultů, které využívaly torzní moment. Konstrukce zahrnovala dlouhé břevno na příčné ose, které se pohybovalo jako kyvadlo. Na kratším, silnějším rameni bylo zavěšeno velké závaží, obvykle dřevěná bedna naplněná kamením, zatímco na delším rameni byl na háku a provaze zavěšen vak (kůže), do kterého se vkládaly projektily.
Dlouhé rameno se přitahovalo provazem a rumpálem k zemi a následně bylo jednoduchým spouštěcím zařízením uvolněno. Projektil byl díky dvojí síle – protizávaží a pružnosti ramene – vržen po balistické křivce do dálky. Délka vrhacího vaku prodlužovala efektivní délku ramene a umožňovala větší vypouštěcí rychlost. Zaměřování probíhalo změnou protizávaží, délky kapsy, vzdálenosti od cíle a váhy projektilu.
Bojové nasazení a služba
Většina odborníků se shoduje, že trebuchet byl vynalezen ve 13. století a stal se jednou z hlavních obléhacích zbraní pozdního středověku, než jej v 15. století vytlačila obléhací děla. Určitou přechodnou renesanci zaznamenal při dobývání Střední Ameriky, kdy jej Hernán Cortés použil při dobývání Tenochtitlánu jako náhradu za nedostatková děla, ale jeho použití bylo pouze dočasné.
V roce 1779 si britské síly bránící obležený Gibraltar vyrobily trebuchet, ale ten do bojů nejspíše nijak významně nezasáhl. Trebuchety byly schopné vrhat nejen kameny, ale i zápalné projektily nebo biologickou munici, například při obléhání Karlštejna roku 1422, kdy husité použili soudky plněné mršinami a žumpou.
Zajímavosti
- Trebuchet pracoval na principu nerovnoramenné páky s protizávažím, nikoliv na torzním principu jako katapult.
- Experimentálně bylo prokázáno, že trebuchety mohly dosahovat velmi vysoké přesnosti, s rozptylem pouhých 20 cm při pokusech v Runneburgu.
- Jako projektily byly kromě kamenů používány i zápalné soudky a biologická munice, například mršiny nebo žumpa.
- Při obléhání Karlštejna v roce 1422 bylo do hradu vrženo až 2 000 kusů biologické munice.
- Trebuchet zažil krátkou renesanci při dobývání Střední Ameriky Hernánem Cortésem.
Významné nasazení
obléhání hradů a měst
Uživatelé
středověké armády Evropy a Asie
Časté otázky
Na jakém principu trebuchet fungoval?
Trebuchet fungoval na principu nerovnoramenné páky a protizávaží, které umožňovalo vrhat těžké projektily po balistické křivce.
Kdy a kde byl trebuchet nejvíce používán?
Nejvíce byl používán ve 13. až 15. století jako hlavní obléhací zbraň pozdního středověku.
Jaké typy munice mohl trebuchet vrhat?
Kromě kamenů také zápalné soudky, otepi slámy napuštěné olejem a biologickou munici, například mršiny nebo žumpu.
Jak přesný byl trebuchet při střelbě?
Při pokusech byl rozptyl po sobě následujících vrhů pouhých 20 cm, za různých klimatických podmínek až deset metrů.