⚓ Tunisko

Kartágo, založené Féničany ve 12. století př. n. l., bylo významnou vojenskou a námořní mocností západního Středomoří. Vedlo tři punské války proti Římu, přičemž druhá punská válka byla proslulá díky Hannibalovi a římskému vojevůdci Scipionu Africanovi. Kartágo bylo zničeno v roce 146 př. n. l., po čemž území ovládli Římané. V 5. století n. l. oblast dobyli Vandalové, následně byla začleněna do Byzantské říše. V 7. století dobyli Tunisko Arabové, kteří zde zavedli islám a arabskou kulturu.

V průběhu středověku se Tunisko stalo součástí různých arabských a berberských dynastií, včetně Aghlabidů a Hafsidů, kteří rozvíjeli vojenskou a správní strukturu země. V 16. století oblast ovládli Turci a Tunisko se stalo součástí Osmanské říše, přičemž místní bejové si udržovali značnou autonomii. V této době bylo Tunisko také známé jako základna pirátů, kteří ohrožovali evropské námořní obchodní cesty.

V roce 1881 bylo Tunisko obsazeno Francií a stalo se francouzským protektorátem. Během druhé světové války se Tunisko stalo bojištěm mezi spojeneckými a osovými silami v rámci tzv. tuniské kampaně (1942–1943). Po počátečních úspěších německých a italských jednotek nakonec spojenci zvítězili, což znamenalo konec osovské nadvlády v severní Africe.

Tunisko získalo nezávislost v roce 1956 a vybudovalo vlastní ozbrojené síly, které se zaměřily na udržení vnitřní bezpečnosti a obranu země. V posledních desetiletích čelí Tunisko teroristickým hrozbám, zejména po arabském jaru v roce 2011, kdy došlo k několika teroristickým útokům, například v muzeu Bardo a na plážích v Sousse v roce 2015.