Bitva o Berlín
Pád Třetí říše.
Pád Berlína; konec války v Evropě.
- Kdy
- 16. dubna – 2. května 1945
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 2 062 200Sovětský svaz ≈ 750 000Německo
Sovětský svaz: ~2 062 200 vojáků, 6 250 tanků, 41 000 děl a minometů, 7 500 letadel (Sovětský svaz) · Německo: asi 750 000 až milion mužů a chlapců, 500 tanků, 10 400 děl a minometů, 3 300 letadel (Německo)
- Celkové ztráty
- Sovětský svaz: Odhady se různí, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena · Německo: Odhady se různí, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena
Velitelé
Pozadí
Po viselsko-oderské operaci v lednu a únoru 1945 se Rudá armáda zastavila asi 60 km východně od Berlína. Německo připravilo obranný plán operace Clausewitz a generál Gotthard Heinrici byl jmenován velitelem skupiny armád Visla, která měla bránit přístup k Berlínu.
Sovětské vrchní velení plánovalo ofenzívu na Berlín již od listopadu 1944, ale vzhledem k situaci na západní frontě a žádosti spojenců o odlehčovací útok ji Stalin urychlil. Západní spojenci se rozhodli Berlín nedobývat, aby předešli zbytečným ztrátám a respektovali dohodnuté demarkační linie, což umožnilo Sovětům převzít iniciativu v závěrečné bitvě.
Síly a velitelé
Sovětské síly tvořily tři fronty: 1. běloruský front pod velením maršála Žukova, 1. ukrajinský front pod velením maršála Koněva a 2. běloruský front pod velením maršála Rokossovského. Celkově měly přes 2 miliony vojáků, tisíce tanků, dělostřelectva a letadel.
Německou obranu tvořilo asi 750 000 až milion mužů, včetně vyčerpaných divizí Wehrmachtu, Waffen-SS, Volkssturmu a Hitlerjugend, s omezeným počtem tanků a dělostřelectva. Velitelem obrany Berlína byl od 23. dubna generál Helmuth Weidling.
Průběh bitvy
Bitva začala 16. dubna mohutnou sovětskou dělostřeleckou přípravou a útokem na Seelowské výšiny, které představovaly poslední významnou německou obrannou linii před Berlínem. Německá obrana byla pevná, ale postupně prolomena po čtyřech dnech těžkých bojů.
Sovětské jednotky postupovaly ze severu, východu a jihu, obklíčily město do 24. dubna a začaly přímý útok na předměstí Berlína. Boje v ulicích byly tvrdé, probíhalo bojování v suterénech, kanálech a metru. Německá obrana byla organizována do sektorů, ale byla značně oslabená a dezorganizovaná.
Dne 30. dubna spáchal Adolf Hitler sebevraždu ve svém bunkru. Německá posádka se vzdala 2. května, ale boje pokračovaly na okrajích města až do oficiálního konce války v Evropě 8. května 1945.
Výzbroj a technika v bitvě
- Tanky a samohybné dělostřelectvo — Sovětské síly nasadily přes 6 250 tanků a samohybných děl, německá obrana disponovala asi 500 tanky.
- Dělostřelectvo a minomety — Sovětské dělostřelectvo zahrnovalo 41 000 děl, raketometů a minometů, německá obrana měla asi 10 400 děl a minometů.
- Letadla — Sovětské letectvo mělo k dispozici přibližně 7 500 letadel, německá obrana asi 3 300 letadel.
- Volkssturm a Hitlerjugend — Německá obrana zahrnovala špatně vycvičené členy Volkssturmu a Hitlerjugend, často velmi mladé nebo starší muže.
Klíčové fáze
- Viselsko-oderská operaceSovětská ofenzíva v lednu a únoru 1945, která přiblížila Rudou armádu na linii asi 60 km východně od Berlína.
- Bitva na Seelowských výšináchTěžké boje od 16. do 19. dubna 1945, kde Sověti prolomili poslední významnou německou obranu před Berlínem.
- Obklíčení BerlínaDo 24. dubna 1945 Rudá armáda uzavřela město v obklíčení a zahájila útok na předměstí.
- Boje v Berlíně a kapitulaceTvrdé městské boje od 25. dubna do 2. května 1945, kdy se německá posádka vzdala po Hitlerově sebevraždě.
Ztráty
Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena a odhady se různí. Sovětské ztráty byly vysoké vzhledem k intenzitě bojů a obraně města, německé ztráty zahrnovaly velké množství padlých, raněných a zajatých, včetně civilních obětí.
Důsledky a význam
Dobytí Berlína znamenalo praktický konec Třetí říše a ukončení bojů v Evropě. Sovětská kontrola nad městem posílila jejich pozici při poválečném rozdělení Německa a Evropy.
Sebevražda Hitlera a kapitulace Berlína symbolizovaly konec nacistického režimu. Bitva také ukázala vysokou cenu městských bojů a brutalitu závěrečných fází druhé světové války.
Politicky bitva upevnila sovětský vliv ve střední Evropě a položila základy pro poválečné rozdělení Německa na okupační zóny.
Zajímavosti
- Na Hitlerovy 56. narozeniny 20. dubna 1945 začalo sovětské dělostřelectvo ostřelovat centrum Berlína.
- Sovětské dělostřelectvo vypálilo během bitvy více munice než západní spojenci během celého bombardování Berlína.
- První setkání sovětských a amerických vojáků na Labi u Torgau 25. dubna 1945 bylo bez slov a bez boje.
- Mnozí nacističtí pohlaváři opustili Berlín před jeho dobytím, ale Hitler zůstal v bunkru až do své smrti.
- Sovětské jednotky našly v sídle hlavního velitelství Wehrmachtu v Zossenu ještě zvonící telefony.
Časté otázky
Kdy začala a skončila bitva o Berlín?
Bitva začala 16. dubna 1945 a skončila kapitulací německé posádky 2. května 1945.
Kdo velel sovětským silám během bitvy o Berlín?
Hlavními veliteli byli maršál Georgij Žukov (1. běloruský front), maršál Ivan Koněv (1. ukrajinský front) a maršál Konstantin Rokossovskij (2. běloruský front).
Jaké byly hlavní složky německé obrany Berlína?
Obranu tvořily vyčerpané divize Wehrmachtu a Waffen-SS, Volkssturm, Hitlerjugend a policejní jednotky, celkem asi 750 000 až milion mužů.
Jaký byl výsledek bitvy o Berlín?
Rudá armáda dobyla Berlín, německá posádka se vzdala 2. května 1945, což znamenalo praktický konec druhé světové války v Evropě.