Bitva u Lipska (bitva národů)
Největší bitva před 1. sv. válkou — porážka Napoleona koalicí.
Porážka Napoleona; ztráta kontroly nad Německem.
- Kdy
- 16. října až 19. října 1813
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 198 000Koalice (Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko) ≈ 380 000Francouzské císařství
Koalice (Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko): ~198 000 mužů (Francouzi a spojenci) · Francouzské císařství: ~380 000 mužů (Koalice: Rusko, Rakousko, Prusko, Švédsko)
- Ztráty (odhad)
- ≈ 25 000Koalice (Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko) ≈ 30 000Francouzské císařství
Celkem ≈ 55 000 padlých a raněných
Koalice (Rusko, Prusko, Rakousko, Švédsko): asi 25 000 · Francouzské císařství: asi 30 000
Velitelé
Pozadí
Bitva u Lipska byla vyvrcholením německé kampaně roku 1813, kdy Napoleon po katastrofálním ruském tažení ztratil své nejlepší jednotky a jeho armáda byla výrazně oslabena. Spojenci, tvoření Ruskem, Pruskem, Rakouskem a Švédskem, se sjednotili v šestou koalici a usilovali o porážku francouzského císaře.
Napoleon se snažil obnovit svou moc v Německu a vyhrál několik taktických vítězství, ale jeho armáda byla stále více vyčerpaná a složená převážně z nezkušených rekrutů. Koaliční velitelé, inspirováni Trachenberským plánem, se vyhýbali přímým střetům s Napoleonem a zaměřovali se na jeho maršály, což vedlo k postupnému oslabování francouzských sil.
Politická situace se také měnila, když některé německé státy, jako Bavorsko a Sasko, přestaly být loajální Francii a přidaly se ke koalici, což dále zhoršilo Napoleonovu strategickou pozici před bitvou u Lipska.
Síly a velitelé
Francouzská armáda pod velením Napoleona čítala přibližně 198 000 mužů, včetně Poláků, Italů a Němců z Rýnského spolku. Velitelé na francouzské straně zahrnovali maršály Ney, Marmont, MacDonald, Poniatowski a Augereau. Napoleon plánoval využít výhodné polohy Lipska a rychle přesouvat jednotky mezi sektory rozdělenými řekami.
Koaliční síly měly kolem 380 000 vojáků a byly rozděleny do čtyř armád: Armáda Čech pod Schwarzenbergem, Armáda Slezska pod Blücherem, Armáda Polska pod Bennigsenem a Armáda Severu pod švédským korunním princem Karlem Janem. Nejvyšší velení držel car Alexandr I., který také významně ovlivnil plán bitvy, zejména po kritice původního Schwarzenbergova plánu.
Průběh bitvy
Bitva začala 16. října útokem spojeneckých sil z jihu a severu, přičemž první den skončil patem s těžkými ztrátami na obou stranách. Francouzi sice měli menší počet ztrát, ale spojenci postupně posilovali své jednotky, zatímco Napoleon dostal jen omezené posily.
Dne 18. října zahájili spojenci masivní ofenzívu na všech frontách, která trvala devět hodin a přinesla těžké oboustranné ztráty. Napoleon, vidouc, že bitva je ztracena, nařídil ústup přes řeku Elster v noci z 18. na 19. října.
Ústup však byl zkomplikován předčasným zničením jediného únikového mostu přes řeku, což vedlo k odříznutí několika tisíc francouzských vojáků, kteří se pokusili přeplavat řeku a mnozí zahynuli, včetně polského knížete Poniatowského. Zbytek armády ustoupil směrem k Francii.
Výzbroj a technika v bitvě
- Dělostřelectvo — Koaliční armády nasadily přibližně 1 500 děl, francouzská armáda měla kolem 900 děl.
- Kavalerie — Francouzská jízda pod velením maršála Murata byla významnou silou, avšak její útoky byly úspěšně odraženy koaliční lehkou a těžkou jízdou.
- Infanterie — Obě strany nasadily rozsáhlé pěší jednotky, včetně zkušených i nově naverbovaných vojáků.
Klíčové fáze
- První den bojů (16. října)Spojenecký útok z jihu a severu skončil patem s těžkými ztrátami na obou stranách.
- Přestávka a posilování (17. října)Obě strany organizovaly posily; Francouzi přidali 14 000 mužů, spojenci 145 000.
- Masivní ofenzíva spojenců (18. října)Devítihodinová bitva s těžkými ztrátami, která rozhodla o porážce Napoleona.
- Ústup a zničení mostu (noc 18.–19. října)Napoleonův ústup byl zkomplikován předčasným zničením mostu přes řeku Elster, což vedlo k odříznutí části armády.
Ztráty
Během bitvy utrpěly obě strany těžké ztráty; spojenci ztratili přibližně 30 000 mužů, Francouzi asi 25 000. Tyto údaje zahrnují padlé, raněné a zajaté. Přesné číslo ztrát se liší podle zdrojů, ale tyto hodnoty jsou doložené v dostupných pramenech.
Důsledky a význam
Porážka u Lipska znamenala rozhodující zlom v napoleonských válkách. Napoleon byl donucen ustoupit do Francie, kde jeho pozice byla výrazně oslabená. Následně v květnu 1814 abdikoval a byl poslán do vyhnanství na ostrov Elba.
Koalice pokračovala v tažení a rozbila Rýnský spolek, což znamenalo konec francouzské dominance v Německu. Bitva u Lipska je považována za největší střet napoleonských válek a často je označována jako rozhodující bitva těchto konfliktů.
Zajímavosti
- Bitva u Lipska je známá také jako Bitva národů.
- Polský kníže Poniatowski, maršál francouzského císařství, zahynul při ústupu přes řeku Elster.
- Car Alexandr I. měl výlučné velení nad ruskými vojsky a významně ovlivnil koaliční plán bitvy.
- Napoleonova armáda byla po ruském tažení výrazně oslabena a složená převážně z nezkušených rekrutů.
- Koaliční plán bitvy byl modifikován na základě návrhů cara Alexandra, což vedlo k úspěchu spojenců.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Lipska odehrála?
Bitva se odehrála od 16. do 19. října 1813 u německého Lipska.
Kdo vedl koaliční armády v bitvě u Lipska?
Koaliční armády vedli car Alexandr I. (Rusko), kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu (Rakousko), generál Gebhard von Blücher (Prusko) a švédský korunní princ Karel Jan.
Jaký byl výsledek bitvy u Lipska?
Koaliční armády porazily Napoleona, který byl donucen ustoupit a později abdikovat.
Jaké byly přibližné počty vojáků a ztráty na obou stranách?
Francouzi měli asi 198 000 mužů a ztratili přibližně 25 000, spojenci měli kolem 380 000 mužů a ztratili asi 30 000.