Bitva u Lipska (bitva národů)

Bitva u Lipska byla vyvrcholením německé kampaně roku 1813, kdy Napoleon po katastrofálním ruském tažení ztratil své nejlepší jednotky a jeho armáda byla výrazně oslabena. Spojenci, tvoření Ruskem, Pruskem, Rakouskem a Švédskem, se sjednotili v šestou koalici a usilovali o porážku francouzského císaře.

Napoleon se snažil obnovit svou moc v Německu a vyhrál několik taktických vítězství, ale jeho armáda byla stále více vyčerpaná a složená převážně z nezkušených rekrutů. Koaliční velitelé, inspirováni Trachenberským plánem, se vyhýbali přímým střetům s Napoleonem a zaměřovali se na jeho maršály, což vedlo k postupnému oslabování francouzských sil.

Politická situace se také měnila, když některé německé státy, jako Bavorsko a Sasko, přestaly být loajální Francii a přidaly se ke koalici, což dále zhoršilo Napoleonovu strategickou pozici před bitvou u Lipska.

Francouzská armáda pod velením Napoleona čítala přibližně 198 000 mužů, včetně Poláků, Italů a Němců z Rýnského spolku. Velitelé na francouzské straně zahrnovali maršály Ney, Marmont, MacDonald, Poniatowski a Augereau. Napoleon plánoval využít výhodné polohy Lipska a rychle přesouvat jednotky mezi sektory rozdělenými řekami.

Koaliční síly měly kolem 380 000 vojáků a byly rozděleny do čtyř armád: Armáda Čech pod Schwarzenbergem, Armáda Slezska pod Blücherem, Armáda Polska pod Bennigsenem a Armáda Severu pod švédským korunním princem Karlem Janem. Nejvyšší velení držel car Alexandr I., který také významně ovlivnil plán bitvy, zejména po kritice původního Schwarzenbergova plánu.

Bitva začala 16. října útokem spojeneckých sil z jihu a severu, přičemž první den skončil patem s těžkými ztrátami na obou stranách. Francouzi sice měli menší počet ztrát, ale spojenci postupně posilovali své jednotky, zatímco Napoleon dostal jen omezené posily.

Dne 18. října zahájili spojenci masivní ofenzívu na všech frontách, která trvala devět hodin a přinesla těžké oboustranné ztráty. Napoleon, vidouc, že bitva je ztracena, nařídil ústup přes řeku Elster v noci z 18. na 19. října.

Ústup však byl zkomplikován předčasným zničením jediného únikového mostu přes řeku, což vedlo k odříznutí několika tisíc francouzských vojáků, kteří se pokusili přeplavat řeku a mnozí zahynuli, včetně polského knížete Poniatowského. Zbytek armády ustoupil směrem k Francii.

Během bitvy utrpěly obě strany těžké ztráty; spojenci ztratili přibližně 30 000 mužů, Francouzi asi 25 000. Tyto údaje zahrnují padlé, raněné a zajaté. Přesné číslo ztrát se liší podle zdrojů, ale tyto hodnoty jsou doložené v dostupných pramenech.

Porážka u Lipska znamenala rozhodující zlom v napoleonských válkách. Napoleon byl donucen ustoupit do Francie, kde jeho pozice byla výrazně oslabená. Následně v květnu 1814 abdikoval a byl poslán do vyhnanství na ostrov Elba.

Koalice pokračovala v tažení a rozbila Rýnský spolek, což znamenalo konec francouzské dominance v Německu. Bitva u Lipska je považována za největší střet napoleonských válek a často je označována jako rozhodující bitva těchto konfliktů.