Bitva u přehrady Čhosin

Po úspěšném vylodění v Inchonu a průlomu z Pusan Perimeter v říjnu 1950 postupovaly jednotky OSN rychle na sever, s cílem sjednotit Koreu. Severní Korea byla rozdělena pohořím Taebaek, které rozdělilo postup OSN na dvě skupiny – západní křídlo Eighth Army a východní křídlo X Corps.

Čínská lidová republika vstoupila do konfliktu v říjnu 1950 a tajně přesunula své jednotky do Severní Koreje. Čínská 9. armáda PVA byla vyslána, aby zastavila postup OSN v oblasti Changjin Reservoir. V listopadu 1950 došlo k překvapivému útoku čínských sil na jednotky X Corps, které byly rozptýlené a poddimenzované na rozsáhlém frontu.

Na straně OSN bojovalo přibližně 30 000 vojáků, včetně 1. námořní divize USA, britského 41 (nezávislého) komanda Royal Marines a jednotek 3. a 7. pěší divize USA. Velitelem X Corps byl generál Edward Almond, zatímco 1. námořní divizi velel generál Oliver P. Smith, který byl opatrnější a zpomalil postup proti Almondovým pokynům.

Čínská 9. armáda PVA, pod velením Song Shiluna, měla kolem 120 000 mužů rozdělených do 12 divizí, z nichž osm bylo nasazeno v hlavním útoku. Čínské jednotky trpěly nedostatkem zimního vybavení, potravin a munice, což spolu s extrémním počasím výrazně ovlivnilo jejich bojovou schopnost. Čínská strategie spočívala v obklíčení a zničení rozptýlených jednotek OSN v oblasti jezera Changjin.

Bitva začala 27. listopadu 1950, kdy čínské 20. a 27. armády zaútočily na rozptýlené pozice OSN kolem Changjin Reservoir a na klíčové body jako Yudam-ni, Sinhung-ni, Hagaru-ri a Kot'o-ri. Čínské jednotky překvapily obránce a rychle je obklíčily.

V oblasti Yudam-ni se 5., 7. a 11. námořní pěší pluk bránily proti útokům 79. a 89. divize PVA, zatímco Fox Company 7. námořního pluku držela důležitý Toktong Pass pod neustálým tlakem čínských útoků po pět dní. Po těžkých bojích a ztrátách se jednotky OSN rozhodly 30. listopadu prorazit obklíčení a stáhnout se k Hagaru-ri.

Průlom byl proveden pod krytím letecké podpory a zahrnoval tvrdé boje o klíčové kopce, které kontrolovaly úzkou silnici. Po několika dnech těžkých bojů a neustálých útoků čínských sil se konvoj OSN podařilo dostat do Hagaru-ri 3. prosince.

Na východní straně jezera držel pozice RCT-31 (Task Force Faith), který byl však rozptýlený a poddimenzovaný, což vedlo k jeho izolaci a těžkým ztrátám během čínských útoků.

Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Obě strany utrpěly těžké ztráty jak v bojích, tak v důsledku extrémního mrazu a špatných podmínek. U čínských jednotek bylo zaznamenáno, že více vojáků zemřelo na podchlazení než v boji. Ztráty OSN byly rovněž vysoké, ale přesná čísla nejsou ve zdroji uvedena.

Bitva u Changjin Reservoir znamenala významný zlom v korejské válce, kdy čínské síly zastavily postup OSN na sever a donutily je k ústupu. Evakuace X Corps z přístavu Hungnam byla největší námořní evakuací v historii americké armády.

Po bitvě se OSN stáhly z většiny Severní Koreje, což znamenalo konec jejich snah o rychlé sjednocení Korejského poloostrova. Čínské vítězství posílilo jejich pozici v konfliktu a prodloužilo válku o další roky.

Bitva také ukázala důležitost přípravy na extrémní počasí a logistiku v horském terénu, což mělo vliv na další vojenské operace v Koreji.