Vylodění u Inčchonu
Odvážný obojživelný manévr MacArthura v korejské válce.
Odvážný obojživelný výsadek zvrátil válku; osvobození Soulu.
- Kdy
- 1950
- Ztráty (odhad)
- ≈ 222OSN (USA v čele) ≈ 1 350Severní Korea
Celkem ≈ 1 572 padlých a raněných
OSN (USA v čele): 222 mrtvých · Severní Korea: 1 350 mužů
Velitelé
Pozadí
Vylodění v Inčchonu proběhlo v rámci korejské války, která začala 25. června 1950 útokem Severní Koreje na Jižní Koreu. Severokorejská armáda rychle získala převahu a zatlačila jihokorejské a spojenecké síly do obranného postavení známého jako pusanský perimetr.
Cílem operace bylo ulehčit tlaku na pusanský perimetr a obklíčit severokorejské jednotky, které na něj útočily. Vylodění mělo přinést strategický zvrat ve válce a umožnit znovudobytí hlavního města Soulu, které padlo v prvních dnech konfliktu.
Síly a velitelé
Operaci provedl 10. sbor pod velením generála Edwarda Almonda. Spojenecké síly tvořily především vojáci Spojených států amerických, Jižní Koreje a dalších států OSN, celkem přibližně 75 000 mužů a 261 námořních plavidel.
Velitelem sil OSN byl generál Douglas MacArthur, který prosadil riskantní vylodění v Inčchonu navzdory obavám ostatních velitelů z obtížného terénu a silné obrany. Severokorejské jednotky byly v oblasti Inčchonu v menším počtu a nebyly na vylodění dostatečně připraveny.
Průběh bitvy
První část vylodění byla zaměřena na zničení severokorejské dělostřelecké baterie na ostrově Wolmi-do, která ovládala přístup do přístavu. Po intenzivním námořním a leteckém bombardování následovalo samotné vylodění spojeneckých sil v inčchonském přístavu, které začalo kolem šesté hodiny ranní 15. září 1950.
Vylodění probíhalo v obtížných podmínkách, protože v inčchonském zálivu se nachází mnoho pro lodě nebezpečných skalisek a silné přílivy. Přesto se podařilo rychle překonat odpor obránců a postupovat do města.
Po celodenních bojích padl Inčchon do půlnoci téhož dne do rukou sil OSN. Americké ztráty byly v této fázi poměrně malé v porovnání s následným tažením na Soul.
Operace byla podpořena rozsáhlým ostřelováním a bombardováním, které výrazně oslabily obranu Severokorejců a umožnily rychlý postup vyloděných jednotek.
Klíčové fáze
- Bombardování Wolmi-doPrvní fáze operace zahrnovala intenzivní námořní a letecké bombardování ostrova Wolmi-do, kde byla severokorejská dělostřelecká baterie.
- Vylodění v InčchonuSamotné vylodění začalo kolem šesté hodiny ranní 15. září 1950 a probíhalo v obtížných podmínkách kvůli skaliskům a přílivům.
- Dobytí InčchonuPo celodenních bojích padlo město Inčchon do půlnoci do rukou sil OSN.
Ztráty
Spojenecké síly ztratily při vylodění v Inčchonu 222 mrtvých, zatímco severokorejské ztráty činily 1 350 mužů. Americké ztráty zde byly poměrně malé v porovnání s následným tažením na Soul.
Důsledky a význam
Vylodění v Inčchonu znamenalo rozhodující strategický zvrat ve válce a ukončilo sérii severokorejských vítězství. Spojenecké síly rychle postoupily k Soulu, jehož dobytí přerušilo zásobovací linie severokorejské armády v jižní části Korejského poloostrova.
Úspěch operace Chromite umožnil silám OSN přejít do ofenzivy a zahájit postup na sever, což vedlo k rychlému kolapsu severokorejských jednotek na jihu. Vylodění v Inčchonu je považováno za jeden z nejvýznamnějších obratů v korejské válce a ukázku efektivního využití překvapení a kombinovaných operací.
Zajímavosti
- Vylodění v Inčchonu neslo kódové označení Operace Chromite.
- Operace byla riskantní kvůli nebezpečným skaliskům a silným přílivům v inčchonském zálivu.
- Vylodění bylo provedeno s cílem ulehčit pusanskému perimetru a obklíčit severokorejské jednotky.
Časté otázky
Kdy proběhlo vylodění v Inčchonu?
Vylodění v Inčchonu proběhlo 15. září 1950.
Kdo velel operaci v Inčchonu?
Operaci velel generál Edward Almond pod celkovým velením generála Douglase MacArthura.
Jaké byly ztráty obou stran při vylodění?
Spojenecké síly ztratily 222 mrtvých, severokorejské ztráty činily 1 350 mužů.
Jaký byl význam vylodění v Inčchonu?
Vylodění znamenalo rozhodující zvrat ve válce a umožnilo silám OSN přejít do ofenzivy.