Bitva u Pruského Jílového
Krvavá zimní remíza Napoleonova tažení.
Krvavá zimní remíza Napoleonova tažení.
- Kdy
- 7. a 8. února 1807
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 74 000Francie ≈ 76 000Rusko a Prusko
Francie: ~74 000 mužů (Francouzi, včetně Davoutova a Neyova sboru) · Rusko a Prusko: ~76 000 mužů (Rusko a Prusko, včetně 67 000 Rusů a 9 000 Prusů)
- Celkové ztráty
- Francie: 10 000 až 30 000 (různé odhady) · Rusko a Prusko: 15 000 až 20 000 (různé odhady)
Pozadí
Na jaře 1806 vznikla čtvrtá protinapoleonská koalice, jejíž členy byly Prusko, Rusko a Anglie. Po porážkách pruské armády u Jeny a Auerstädtu a obsazení Berlína francouzskými jednotkami se Napoleon přesunul do Polska, kde očekával střet s ruskou armádou pod velením generála Bennigsena.
Ruský velitel Bennigsen se střetl s částí francouzské armády u Pultuska, kde bitva skončila nerozhodně. Bennigsen ustupoval, ale nakonec se rozhodl postavit se francouzské armádě u města Preussisch Eylau (dnešní Bagrationovsk).
Síly a velitelé
Francouzskou armádu vedl Napoleon Bonaparte, přičemž klíčovou roli hráli maršálové Davout, Ney, Soult, Murat a Augereau. Francouzi disponovali asi 74 000 muži, včetně Davoutova III. sboru a Neyova VI. sboru. Ruské síly pod velením generála Levin August von Bennigsena čítaly asi 67 000 vojáků a 400 děl, k nimž se připojilo 9 000 pruských vojáků pod velením von L'Estocqa, celkem tedy asi 76 000 mužů.
Napoleon se snažil obklíčit levý bok ruské armády a zabránit jejímu ústupu na východ, zatímco Bennigsen chtěl využít výhod terénu a spojit se s pruskými posilami, aby odrazil francouzský útok.
Průběh bitvy
Bitva začala 7. února, kdy francouzské jednotky pod velením maršála Soult a Murata dorazily k Eylau a střetly se s ruskou zadní stráží pod velením Bagrationa. Po tvrdých bojích Francouzi obsadili město, přičemž obě strany utrpěly asi 4 000 ztrát. Noc strávily obě armády většinou v otevřeném terénu bez jídla.
Druhý den ráno zahájil Bennigsen bitvu dělostřeleckou palbou, na kterou Francouzi odpověděli. Napoleon zahájil útok na ruské centrum a levý bok s Augereauovým sborem a Saint-Hilaireovou divizí, ale útok Augereauova sboru skončil katastrofou kvůli vánici, která zmátla francouzské jednotky a přivedla je pod palbu vlastních i ruských děl.
Napoleon nařídil masivní jízdecký útok pod velením maršála Murata, který pomohl stabilizovat situaci a umožnil Davoutovu sboru dorazit a zaútočit na levý bok Rusů. Ruská armáda byla v ohrožení, ale příchod pruských posil pod velením von L'Estocqa zastavil francouzský postup.
Večer dorazil Ney se svým sborem a zaútočil na ruský pravý bok, ale Rusové útok odrazili a zahájili protiútok. Boje skončily za tmy, Bennigsen nařídil ústup a Francouzi později také ustoupili.
Výzbroj a technika v bitvě
- Dělostřelectvo — Obě strany nasadily rozsáhlé dělostřelectvo, Rusové měli kolem 400 děl, Francouzi asi 300.
- Jízda — Francouzská jízda pod velením maršála Murata provedla jednu z největších kavalérských šarvátek v historii.
- Pěchota — Hlavní pěchotní sbory vedli maršálové Davout, Ney, Augereau a Soult.
Klíčové fáze
- První den – boj o EylauFrancouzské jednotky obsadily město po tvrdých bojích, obě strany utrpěly značné ztráty.
- Druhý den – neúspěšný útok AugereauaÚtok Augereauova sboru skončil katastrofou kvůli vánici a palbě vlastních i nepřátelských děl.
- Masivní jízdecký útok MurataMuratova kavalérie provedla rozhodující šarvátku, která pomohla stabilizovat francouzské linie.
- Příchod pruských posil a Neyův útokPruské posily pod von L'Estocqem zastavily francouzský postup, Neyův útok byl odražen.
- Ústup ruské armádyPo dlouhých bojích Bennigsen nařídil ústup, který proběhl v noci bez povšimnutí Francouzů.
Ztráty
Ztráty obou stran byly velmi vysoké a odhady se značně liší. Ruské ztráty se odhadují na 15 000 až 20 000 mrtvých a raněných, přičemž Bennigsen uváděl až 9 000 mrtvých a 7 000 raněných. Francouzské ztráty se pohybují mezi 10 000 a 30 000, přičemž různí autoři uvádějí čísla od 4 893 mrtvých po více než 25 000 celkových ztrát. Přesné číslo není spolehlivě doloženo.
Důsledky a význam
Bitva u Jílového byla první vážnou ranou pro Napoleonovu Velkou armádu a otřásla mýtem o jeho neporazitelnosti. Politicky ji lze považovat za neúspěch Napoleona, protože bitva skončila nerozhodně a nevedla k jeho rozhodujícímu vítězství.
Napoleonova pověst byla obnovena až po čtyřech měsících v bitvě u Friedlandu, kde porazil Bennigsenovu armádu rozhodujícím způsobem. Bitva u Jílového tak představuje významný moment v napoleonských válkách, kdy se ukázala zranitelnost francouzské armády a síla spojených ruských a pruských sil.
Zajímavosti
- Město Preussisch Eylau bylo po roce 1945 přejmenováno na Bagrationovsk a je dnes součástí Kaliningradské oblasti Ruska.
- Napoleon osobně téměř padl do zajetí během bojů u Eylau, když byl v kostelní věži, ale jeho osobní štáb ho ubránil.
- Útok Augereauova sboru byl zmaten vánicí, která způsobila, že jednotky ztratily směr a vjely pod palbu vlastních i nepřátelských děl.
- Muratova jízda byla jedna z největších kavalérských šarvátek v historii a byla klíčová pro záchranu francouzského středu.
- Bitva u Eylau byla první vážnou porážkou Velké armády, která otřásla pověstí Napoleonovy neporazitelnosti.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Eylau odehrála?
Bitva probíhala 7. a 8. února 1807 u města Preussisch Eylau, dnes Bagrationovsk v Kaliningradské oblasti.
Kdo vedl bojující armády?
Francouzskou armádu vedl Napoleon Bonaparte, ruskou armádu generál Levin August von Bennigsen, pruské posily vedl von L'Estocq.
Jaký byl výsledek bitvy?
Bitva skončila nerozhodně, ale politicky znamenala pro Napoleona neúspěch a otřásla jeho pověstí.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Ztráty se odhadují na 10 000 až 30 000 u Francouzů a 15 000 až 20 000 u Rusů, přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.