Bitva u Fontenoy
Francouzské vítězství v rakouské válce o dědictví.
Francouzské vítězství v rakouské válce o dědictví.
- Kdy
- 11. května 1745
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 50 000Francie ≈ 50 000Pragmatická armáda
Francie: ~50 000 mužů (Francie) · Pragmatická armáda: ~50 000 mužů (spojenecká armáda Velká Británie, Rakousko, Hannover, Nizozemsko, Dánsko)
- Celkové ztráty
- Francie: 7 300–8 000 mužů · Pragmatická armáda: 7 400–12 000 mužů (včetně zajatých)
Pozadí
Válka o rakouské dědictví začala po smrti císaře Karla VI. v roce 1740, kdy jeho dcera Marie Terezie nastoupila na trůn, což vyvolalo spory a války o její nástupnictví. Francie, podporující bavorského kandidáta, a Prusko se postavily proti koalici Pragmatických spojenců, včetně Velké Británie, Rakouska, Hannoveru a Nizozemska.
V roce 1745 byla Francie finančně vyčerpaná a hledala rozhodující vítězství, které by ukončilo válku. Klíčovou oblastí se staly Rakouské Nizozemí, kde francouzský maršál Mořic Saský zahájil obléhání pevnosti Tournai, což přimělo spojence k pokusu o její záchranu. Vrchním velitelem spojenců byl mladý vévoda z Cumberlandu, zatímco Francouzi vedl zkušený Mořic Saský.
Síly a velitelé
Francouzská armáda čítala přibližně 50 000 mužů, včetně elitních jednotek jako královská garda (Maison du Roi), a byla vedena maršálem Mořicem Saským, který měl jako poradce dánského žoldnéře Ulricha Löwendala. Francouzi obsadili silně opevněné pozice v okolí vesnic Fontenoy, Antoing a Vezon.
Spojenecká armáda, též asi 50 000 mužů, zahrnovala jednotky Velké Británie, Rakouska, Hannoveru, Nizozemska a Dánska. Vrchním velitelem byl vévoda z Cumberlandu, podporovaný generály jako John Ligonier (pěchota), hrabě Lothar Königsegg-Rothenfels (Rakousko) a princ Karel August Waldeck (Nizozemsko). Spojenci plánovali prolomit francouzské linie a uvolnit obléhané Tournai.
Průběh bitvy
Bitva začala 11. května 1745 brzy ráno, kdy spojenecké jednotky zahájily útok na francouzské opevnění uspořádané do tvaru trojúhelníku. Dělostřelecká palba měla malý účinek kvůli vzdálenosti a silné obraně Francouzů. Spojenci se pokusili prorazit, ale narazili na tvrdý odpor a ztratili vrchního velitele jezdectva Jamese Campbella.
Spojenci pronikli do vesnice Fontenoy, kde se odehrály tvrdé boje, zejména u lesa Barry, kde se střetla elitní pěchota obou stran. Francouzský král Ludvík XV. byl přítomen na bojišti a osobně nařídil nasazení královské gardy, která však byla rozprášena a její velitel padl.
V odpoledních hodinách Mořic Saský koordinoval soustředěný útok s dělostřeleckou podporou, který donutil spojence ustoupit směrem k městu Ath. Spojenci zanechali na bojišti značné množství zbraní a ztratili 35 děl. Bitva skončila francouzským vítězstvím.
Výzbroj a technika v bitvě
- Dělostřelectvo — Použito oběma stranami k podpoře pěchoty a jezdectva, francouzská děla účinně ničila spojenecké jednotky.
- Pěchota — Hlavní bojová složka obou armád, včetně elitních gardových jednotek na francouzské straně a britských gard na straně spojenců.
- Jezdectvo — Francouzské jezdectvo pod velením generálů d’Estrées a Richelieu sehrálo klíčovou roli v manévrech a útocích.
Klíčové fáze
- Přibližování armád a první střetyObě armády se začaly přibližovat začátkem května, první menší střety proběhly 10. května.
- Ranní útok spojenců11. května ráno spojenci zahájili útok na francouzské pozice, pronikli do vesnice Fontenoy, ale narazili na silný odpor.
- Střet elitních gardVe středu bojiště došlo ke střetu francouzské a britské gardy u lesa Barry, spojený s legendárním výměnou výzev k palbě.
- Soustředěný francouzský protiútokOdpoledne Mořic Saský koordinoval útok, který donutil spojence ustoupit a ukončil bitvu francouzským vítězstvím.
Ztráty
Ztráty byly na obou stranách srovnatelné, Francouzi ztratili přibližně 7 300 mužů, spojenci asi 7 500 mužů. Britové měli přes 4 000 ztrát, největší procentuální ztráty utrpěly hannoverské jednotky, kde padla téměř polovina vojáků. Nizozemci měli nejmenší ztráty a podle francouzských svědectví bojovali s menším nasazením. Mezi padlými byli významní velitelé na obou stranách, například francouzský vévoda Louis de Gramont a britský generálporučík James Campbell.
Důsledky a význam
Bitva u Fontenoy znamenala rozhodující francouzské vítězství, které umožnilo Francii okupovat Rakouské Nizozemí až do Cášského míru v roce 1748. Spojenecká armáda se stáhla a ztratila pevnost Tournai, která kapitulovala 20. června 1745, následovaná dobytím Gentu v červenci.
Porážka vyvolala spory mezi spojenci, zejména mezi Brity a Nizozemci, a oslabila spojenecké pozice v severozápadní Evropě. Vévoda z Cumberlandu musel část svých sil přesunout do Británie kvůli povstání Jakobitů, což dále oslabilo spojence. Psychologický dopad vítězství Francie podpořila i osobní přítomnost krále Ludvíka XV. na bojišti.
Zajímavosti
- Král Ludvík XV. byl přítomen bitvě osobně, což bylo po téměř 400 letech výjimečné.
- Legenda praví, že velitelé gard se uctivě pozdravili a francouzská garda prohlásila, že první nestřílí.
- Po bitvě byla ulice ve vesnici Fontenoy pojmenována po Mořici Saském a v sousední vesnici Vezon nese jedna ulice název Anglická.
- Bitva je pozadím příběhu fiktivního dobrodruha Fanfána Tulipána, který byl několikrát zfilmován.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Fontenoy odehrála?
Bitva se odehrála 11. května 1745 u vesnice Fontenoy poblíž Tournai v tehdejším Rakouském Nizozemí.
Kdo vedl francouzskou armádu v bitvě?
Francouzskou armádu vedl maršál Mořic Saský.
Jaký byl výsledek bitvy u Fontenoy?
Bitva skončila vítězstvím Francie, která udržela své pozice a donutila spojeneckou armádu k ústupu.
Jaké byly přibližné ztráty na obou stranách?
Francouzi měli kolem 7 300 až 8 000 ztrát, spojenci mezi 7 400 a 12 000, včetně zajatých.