Bitva · 18.–19. století

Bitva u Waterloo

1815 Belgie 18. června 1815

Definitivní pád Napoleona.

Strana A
Francouzské císařství
Strana B
Britsko-nizozemská a pruská koalice
Výsledek

Porážka Napoleona; konec napoleonských válek.

Kdy
18. června 1815
Kde
asi 20 km jižně od Bruselu, Belgie
Počet vojáků (odhad)
≈ 74 500Francouzské císařství ≈ 120 000Britsko-nizozemská a pruská koalice

Francouzské císařství: ~74 500 mužů (francouzská armáda) · Britsko-nizozemská a pruská koalice: ~120 000 mužů (anglo-batavská armáda a pruská armáda)

Celkové ztráty
Francouzské císařství: 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj), 8500–11 000 (český zdroj) · Britsko-nizozemská a pruská koalice: Pruské ztráty 16 000, Wellingtonovy ztráty asi 4700

Velitelé

Pozadí

Po abdikaci Napoleona v roce 1814 a jeho vyhnanství na ostrov Elba se ve Francii vrátil na trůn Ludvík XVIII., což vyvolalo nespokojenost v armádě i mezi obyvatelstvem. Napoleon uprchl z Elby v únoru 1815 a rychle získal podporu armády a lidu, čímž začalo období známé jako Sto dní.

Evropské mocnosti, které se dříve spojily proti Napoleonovi, vytvořily Sedmou koalici a shromáždily armády k jeho porážce. Napoleon se rozhodl zaútočit na spojenecké armády v Belgii dříve, než se spojí, aby zabránil invazi do Francie. Po počátečních bojích u Ligny a Quatre-Bras se spojenci stáhli k Bruselu, kde Wellington zaujmul obranné postavení u Waterloo a čekal na útok.

Síly a velitelé

Francouzská armáda, nazvaná Armée du Nord, čítala asi 74 500 mužů, převážně zkušených a oddaných vojáků, včetně císařské gardy a několika jezdeckých sborů. Velitelem byl Napoleon I., který plánoval rozdělit a porazit spojenecké armády jednotlivě.

Spojenecké síly tvořila anglo-batavská armáda pod velením vévody z Wellingtonu a pruská armáda pod velením polního maršála Blüchera. Dohromady měly přibližně 120 000 mužů, včetně jednotek z Velké Británie, Nizozemska, Hannoveru, Brunšvicka, Nassau a Pruska. Spojenci zaujali obranné pozice na svazích u Waterloo a plánovali odolat francouzským útokům, dokud nedorazí pruská podpora.

Dobová mapa bitvy: Bitva u Waterloo
Dobová mapa bitvy · Ipankonin · Public domain

Průběh bitvy

Bitva začala 18. června 1815 na pozicích u Waterloo, kde Wellingtonova armáda zaujala obranné postavení za odvráceným svahem Ohainské silnice. Francouzská armáda zahájila útoky na spojenecké pozice, přičemž hlavní útok směřoval na střed spojenecké linie, zatímco vedlejší útoky měly odvést pozornost.

Útoky na zámeček Hougoumont na pravém křídle spojenců byly tvrdě odraženy a vázaly značné francouzské síly, což oslabilo hlavní útok. Po poledni zahájila francouzská dělostřelecká příprava útok na střed, vedený I. sborem pod velením maršála Neya, který však nebyl schopen prorazit dobře připravenou obranu.

Kolem 16:00 hodin začaly dorážet pruské jednotky, které postupně tlačily na pravé křídlo francouzské armády. Jejich příchod znamenal zlom v bitvě, protože francouzské síly byly nuceny ustoupit pod tlakem spojeneckých a pruských jednotek.

Večer Napoleon nasadil své poslední rezervy, císařskou gardu, která však byla odražena a bitva skončila porážkou francouzské armády a jejím ústupem.

Výzbroj a technika v bitvě

  • Pěchota — Hlavní složku armád tvořili pěší vojáci, včetně císařské gardy u Francouzů a různých pěších sborů u spojenců.
  • Jezdectvo — Francouzské jezdecké sbory zahrnovaly kyrysníky a další jízdu, avšak některým jednotkám chyběly kyrysy a další výstroj.
  • Dělostřelectvo — Dělostřelectvo bylo rozmístěno po celé délce linií, francouzská velká baterie zahájila silnou palbu na spojenecké pozice.
  • Obléhací technika — Francouzské jednotky postrádaly páčidla a miny při útocích na opevněné pozice, například u zámečku Hougoumont.

Klíčové fáze

  1. Útok na HougoumontFrancouzské útoky na pravé křídlo spojenců u zámečku Hougoumont byly tvrdě odraženy a vázaly značné síly.
  2. Dělostřelecká příprava a útok na středVelká baterie francouzského dělostřelectva zahájila palbu, po níž následoval útok I. sboru na spojenecký střed.
  3. Příchod pruských jednotekKolem 16:00 hodin dorazily pruské sbory, které začaly tlačit na pravé křídlo francouzské armády.
  4. Nasazení císařské gardyVečer Napoleon nasadil císařskou gardu, která však byla odražena a znamenala definitivní zlom bitvy.

Ztráty

Ztráty francouzské armády se podle českého zdroje pohybují mezi 8500 a 11 000 muži, zatímco spojenecké ztráty zahrnují asi 4700 mužů u Wellingtonovy armády a 16 000 u pruské armády. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena a odhady se liší.

Důsledky a význam

Bitva u Waterloo znamenala definitivní konec Napoleona I. jako vládce Francie a ukončila jeho Sto dní na trůnu. Po porážce abdikoval a koaliční síly vstoupily do Paříže, čímž skončilo První francouzské císařství.

Pro Evropu znamenala bitva ukončení napoleonských válek a začátek období relativního míru, často nazývaného Pax Britannica. Městečko Waterloo se stalo synonymem pro rozhodující porážku či fatální selhání.

Napoleonova porážka měla dlouhodobý dopad na evropskou politiku a uspořádání, kdy vítězné mocnosti upevnily své pozice a nastolily novou rovnováhu sil.

Zajímavosti

  • Bitva u Waterloo byla známá také jako bitva u Belle Alliance nebo bitva u Mont-Saint-Jean podle různých dobových názvů.
  • Napoleon ve svých memoárech přičítal porážku neschopnosti svých maršálů, ale příčinou byla souhra mnoha faktorů včetně schopností protivníků.
  • Strategie odvráceného svahu, kterou Wellington používal, byla klíčová pro úspěšnou obranu jeho pozic.
  • Zámeček Hougoumont, i přes opakované útoky, zůstal v držení spojenců a vázal na sebe značné francouzské síly.
  • Přítomnost pruských jednotek na bojišti byla rozhodující pro vítězství spojenců.

Časté otázky

Kdy a kde se bitva u Waterloo odehrála?

Bitva se odehrála 18. června 1815 asi 20 km jižně od Bruselu v Belgii.

Kdo byli hlavními veliteli bitvy u Waterloo?

Francouzskou armádu vedl Napoleon I., spojenecké síly vévoda z Wellingtonu a pruské vojsko polní maršál Blücher.

Jaký byl výsledek bitvy u Waterloo?

Francouzská armáda byla drtivě poražena spojeneckými silami, což znamenalo konec Napoleonovy vlády.

Jaký význam měla bitva u Waterloo pro Evropu?

Bitva ukončila napoleonské války a zahájila období relativního míru známé jako Pax Britannica.

Zdroje

Fotografie

Úplný seznam fotografií, autorů a licencí →

Související bitvy

← Všechny bitvy