Bitva · Středověk

Bitva u Hastingsu

1066 Anglie 14. října 1066

Vilém Dobyvatel a normanské podmanění Anglie.

Strana A
Normané
Strana B
Anglosaské království
Výsledek

Normanské vítězství; dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem.

Kdy
14. října 1066
Kde
Senlacký vrch, asi 10 km na severozápad od Hastingsu (dnes obec Battle)
Počet vojáků (odhad)
≈ 8 400Normané ≈ 7 500Anglosaské království

Normané: asi 8 400 mužů (Normanské vojsko) · Anglosaské království: asi 7 500 mužů (Anglosaské vojsko)

Ztráty (odhad)
≈ 3 000Normané ≈ 5 000Anglosaské království

Celkem ≈ 8 000 padlých a raněných

Normané: asi 3 000 Normanů · Anglosaské království: asi 5 000 Anglosasů

Pozadí

Po smrti krále Eduarda v lednu 1066 vznikl spor o anglický trůn mezi Haroldem Godwinsonem a Vilémem, vévodou z Normandie. Harold si zajistil podporu witenagemotu a byl korunován králem, ale Vilém považoval jeho nárok za nelegitimní a připravil invazi.

Harold musel čelit i dalším hrozbám, když na severu Anglie porazil norského krále Haralda Hardradu a svého bratra Tostiga v bitvě u Stamford Bridge. Poté spěchal na jih, aby čelil normanské invazi, která se vylodila 28. září 1066 u Hastingsu.

Vilém si svou pozici v Anglii budoval 15 let, zajistil si podporu papeže a šlechticů z jihu Evropy, a připravil flotilu 700 lodí pro invazi. Harold shromáždil vojsko a zaujal obrannou pozici na Senlackém vrchu, aby čelil normanskému útoku.

Síly a velitelé

Anglosaské vojsko čítalo asi 7 500 mužů, tvořených převážně pěchotou, včetně profesionálních žoldáků huskarlů a svobodných sedláků fyrd. Jejich hlavní obranou byla štítová hradba.

Normanské vojsko mělo asi 8 400 mužů, z toho 2 200 jezdce, 4 500 pěchoty a 1 700 lukostřelců. Jezdectvo bylo považováno za nejsilnější složku armády. Vilémova taktika počítala s postupným oslabením nepřítele lukostřelci, následným útokem pěchoty a konečným nasazením kavalérie.

Dobová mapa bitvy: Bitva u Hastingsu
Dobová mapa bitvy · Andrein · CC BY 2.5

Průběh bitvy

Bitva začala střelbou normanských lukostřelců, která však neměla výrazný efekt díky štítové hradbě Anglosasů. Následoval útok normanské pěchoty, která byla odrazena kameny, oštěpy a palcáty.

Poté Vilém zavelel k útoku kavalérie, která však narazila na pevnou obranu a část jednotek na levém křídle prchala. Anglosasové se pokusili o pronásledování, což vedlo k dočasnému zmatku a ústupu Normanů, ale Vilém rychle obnovil pořádek a zahájil protiútok.

Postupně se Vilémovi podařilo rozbít štítovou hradbu, zejména po zasažení týlových částí anglosaské obrany šípy. Harold byl pravděpodobně zabit šípem do oka, což vedlo k ústupu a porážce anglosaské armády.

Po bitvě bylo pole očištěno, Vilém zřídil tábor a slavnostně večeřel, zatímco zbytky anglosaských obránců unikly do lesa.

Výzbroj a technika v bitvě

  • Vikingská sekera — Hlavní zbraní huskarlů, ovládána obouruč.
  • Kroužkové brnění — Používané jak huskarly, tak normanskými vojáky kromě lukostřelců.
  • Kuželovitá helmice — Typ helmy používaný huskarly.
  • Štítová hradba — Obranná formace anglosaských pěšáků, spojující štíty v pevný val.
  • Luk a kušeDetail → — Používány normanskými lukostřelci, kuše byla v Anglii poprvé použita právě zde.

Klíčové fáze

  1. Úvodní střelba lukostřelcůNormanští lučištníci zahájili bitvu střelbou na anglosaskou štítovou hradbu, která však byla málo účinná.
  2. Útok pěchoty a kavalérieNormanská pěchota a kavalérie zaútočily na obranu, ale byly odraženy a část kavalérie prchala.
  3. Zmatený ústup a protiútok VilémaPo falešném ústupu Normanů Vilém obnovil pořádek a vedl protiútok proti rozptýleným Anglosasům.
  4. Průlom obrany a smrt HaroldaNormané vytvořili mezery v obranném valu, Harold byl zabit a anglosaská armáda se rozprchla.

Ztráty

Odhady ztrát se liší, ale podle českých zdrojů padlo asi 5 000 Anglosasů a 3 000 Normanů. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.

Důsledky a význam

Po bitvě se zbytky anglosaských obránců ukryly v lese, někteří byli později zabiti. Vilém nechal své vojsko odpočívat u Hastingsu dva týdny a čekal na uznání své svrchovanosti od anglosaských šlechticů, což se nestalo.

Následně Vilém vyrazil na Londýn, kde byl 25. prosince 1066 korunován anglickým králem. Bitva u Hastingsu znamenala rozhodující moment v normanském ovládnutí Anglie a položila základy nové vlády.

Přestože po bitvě pokračoval anglický odpor a povstání, Hastings byl klíčovým bodem v získání moci Vilémem a změnil politickou mapu Anglie.

Zajímavosti

  • Bitva u Hastingsu byla poprvé v Anglii místem použití kuše.
  • Harold Godwinson byl podle tradice zabit šípem do oka, což je zobrazeno na tapisérii z Bayeux.
  • Na místě bitvy bylo krátce po ní postaveno opatství Battle Abbey.
  • Vilém nechal postavit 700 lodí pro invazi do Anglie.
  • Bitva trvala od 9 hodin ráno do soumraku, přibližně do 17 hodin.

Časté otázky

Kdy se bitva u Hastingsu odehrála?

Bitva se odehrála 14. října 1066.

Kdo vedl normanské a anglosaské vojsko?

Normanské vojsko vedl Vilém, vévoda z Normandie, anglosaské vojsko vedl král Harold Godwinson.

Jaká byla taktika Viléma během bitvy?

Vilém plánoval použít lukostřelce k oslabení nepřítele, následně pěchotu a nakonec kavalérii k průlomu obrany.

Jaký byl výsledek bitvy?

Bitva skončila vítězstvím Normanů, Harold Godwinson byl zabit a Vilém se stal králem Anglie.

Zdroje

Fotografie

Snímky jsou oříznuté na jednotný formát a převedené do WebP. Úplný seznam fotografií, autorů a licencí →

Související bitvy

← Všechny bitvy