Bitva u Kádisíje
Arabské dobytí Persie — pád sásánovské říše.
Rozhodné arabské vítězství otevřelo cestu k dobytí celé Persie.
- Kdy
- 16. listopadu 636
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 30 000Rášidský chalífát ≈ 30 000Sásánovská Persie
Rášidský chalífát: přibližně 30 000–36 000 mužů (Rášidský chalífát, včetně posil ze Sýrie a místních arabských spojenců) · Sásánovská Persie: přibližně 30 000–60 000 mužů (Sásánovská říše, včetně pěchoty, těžké jízdy a sloního sboru)
Pozadí
Bitva u al-Qadisiyyah se odehrála v kontextu rozsáhlých konfliktů mezi Sásánovskou říší a Byzantskou říší, které vyvrcholily válkou v letech 602–628. Po smrti byzantského císaře Maurikia a následné nestabilitě v Persii došlo k občanské válce, která oslabila centrální moc Sásánovců a připravila půdu pro expanzi nově vznikajícího islámského státu.
Po smrti proroka Muhammada sjednotil chalífa Abú Bakr Arabský poloostrov a zahájil tažení proti Byzanci a Sásánovcům. Po sérii bitev v Mezopotámii a Sýrii se muslimské síly střetly se Sásánovci, kteří se snažili obnovit svou moc a získat zpět ztracená území. Bitva u al-Qadisiyyah byla klíčovým střetem v rámci muslimského dobývání Persie.
Síly a velitelé
Rášidský chalífát shromáždil armádu o síle přibližně 30 000 mužů, která byla později posílena syrským kontingentem a místními arabskými spojenci až na 36 000. Velitelem byl Sa'd ibn Abí Waqqás, který kvůli zdravotním potížím řídil bitvu z paláce v Qadisiyyah prostřednictvím zástupce Khalida ibn Urfuty. Armáda byla organizována na kmenovém základě a rozčleněna do čtyř sborů s vlastní jízdou v záloze.
Sásánovská říše nasadila armádu o síle přibližně 30 000–60 000 mužů, včetně pěchoty, těžké jízdy a sloního sboru (asi 33 slonů). Vrchním velitelem byl generál Rostam Farrokhzad, který rozmístil vojsko do čtyř divizí a sám velel z vyvýšeného stanoviště. Sásánovci doufali v rozhodující vítězství, které by obnovilo jejich kontrolu nad Mezopotámií.
Průběh bitvy
Muslimská armáda byla v Qadisiyyah od července 636 a po několik měsíců probíhala diplomatická jednání, kdy chalífa Umar požadoval konverzi Sásánovců k islámu nebo placení daně. Jednání skončila neúspěchem a napětí přerostlo v otevřený konflikt.
Bitva začala 16. listopadu 636 a trvala několik dní. Sásánovci nasadili těžkou pěchotu, jízdu a sloní sbor, který měl zpočátku značný vliv na průběh boje. Muslimové však využili své lehké pěchoty a efektivních lukostřelců, kteří dokázali slony z boje vyřadit.
Rozhodujícím momentem byla smrt sásánovského generála Rostama Farrokhzada za nejasných okolností, což vedlo k rozkladu perských pozic a panice v jejich řadách. Následný útěk Sásánovců znamenal jejich drtivou porážku.
Po bitvě muslimská armáda rychle obsadila Ctesiphon, hlavní město Sásánovské říše, což znamenalo definitivní ztrátu Mezopotámie pro Sásánovce.
Výzbroj a technika v bitvě
- Sloní sbor (Elephant corps) — Sásánovci nasadili asi 33 bojových slonů, kteří byli vycvičeni a přivedeni z perských provincií v Indii.
- Těžká jízda — Sásánovská armáda disponovala silnou těžkou jízdou, která byla rozdělena mezi čtyři divize a sloužila k protiútokům.
- Pěchota — Obě strany nasadily pěchotu, přičemž muslimská pěchota byla organizována do čtyř sborů a často lépe vyzbrojena než jízda.
- Lukostřelci — Muslimští lukostřelci byli velmi efektivní zejména proti sásánovské jízdě a slonům.
- Meče a kopí — Obě strany používaly meče podobné římskému gladiusu a dlouhá kopí, pěchota měla kopí dlouhá asi 2,5 metru, jízda až 5,5 metru.
Klíčové fáze
- Diplomatická jednání a ultimátaPřed bitvou probíhala několik měsíců diplomatická jednání, která skončila neúspěchem a vedla k otevřenému konfliktu.
- Začátek bitvy a nasazení slonůBitva začala 16. listopadu 636, Sásánovci nasadili sloní sbor, který měl zpočátku převahu.
- Zásah muslimských posilNa druhý den bitvy dorazil syrský kontingent, což posílilo morálku a sílu muslimské armády.
- Smrt generála RostamaSmrt sásánovského velitele Rostama Farrokhzada způsobila rozklad perských pozic a vedla k jejich porážce.
Ztráty
Konkrétní počty ztrát nejsou ve zdroji spolehlivě doloženy; odhady se různí a přesná čísla nejsou uvedena.
Důsledky a význam
Vítězství u al-Qadisiyyah znamenalo zásadní zlom v muslimském dobývání Persie. Sásánovská armáda byla po porážce neschopná bránit hlavní město Ctesiphon, které bylo následně dobyto muslimy, což vedlo ke ztrátě celé Mezopotámie.
Bitva otevřela cestu dalším muslimským ofenzivám do nitra Persie a v konečném důsledku vedla k zániku Sásánovské říše v roce 651. Význam bitvy spočívá v jejím dopadu na rozšíření islámské říše a zásadní změně politické mapy Blízkého východu.
Zajímavosti
- Bitva u al-Qadisiyyah je považována za jednu z nejvýznamnějších bitev muslimského dobývání Persie.
- V roce 2024 byla pravděpodobná lokalita bitvy identifikována archeology z Durham University a University of al-Qadisiyyah.
- Sásánovci údajně navázali spojenectví s Byzantskou říší, aby čelili společné hrozbě muslimské expanze.
- Muslimská armáda byla složena převážně z dobrovolníků a byla posílena veterány ze syrského tažení.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u al-Qadisiyyah odehrála?
Bitva proběhla 16. listopadu 636 u města Al-Qādisiyyah, jižně od dnešní Kúfy v Iráku.
Kdo velel oběma armádám v bitvě u al-Qadisiyyah?
Muslimskou armádu vedl Sa'd ibn Abí Waqqás, sásánovskou armádu generál Rostam Farrokhzad.
Jaký byl výsledek bitvy u al-Qadisiyyah?
Bitva skončila rozhodným vítězstvím Rášidského chalífátu a otevřela cestu k dobytí Ctesiphonu.
Jaký význam měla bitva u al-Qadisiyyah pro dějiny Persie?
Bitva znamenala začátek konce Sásánovské říše a umožnila muslimskou expanzi do Persie.