Gaugaméla

Bitva u Gaugamél byla rozhodující střetnutí mezi Alexandrem Velikým a perským králem Dareiem III., které se odehrálo 1. října 331 př. n. l. Po vítězství u Issu a dobytí Egypta Alexandr pokračoval v tažení do srdce perské říše. Dareios se pokusil vyjednávat o míru, ale neúspěšně, a připravil se na další střetnutí.

Alexandr překročil řeky Eufrat a Tigris a postavil se perské armádě na planině u Gaugamély. Perská armáda byla početnější, avšak makedonské vojsko mělo lepší organizaci, výcvik a taktiku. Bitva byla klíčová pro osud Achaimenovské říše a vedla k jejímu definitivnímu pádu.

Alexandr Veliký velel asi 40 000 pěšákům a 7 000 jezdcům, včetně makedonských těžkooděnců (pezhetairoi) ve falanze, elitních hypaspistů, lehkooděnců (peltastů) a těžké jízdy tvořené královými druhy (hetairoi). Jeho vojsko bylo vysoce disciplinované a zkušené.

Perské vojsko pod velením Dareia III. mělo odhadem 60 000 až 100 000 mužů, někteří prameny uvádějí i až 250 000. Skládalo se z různých kmenů z Mezopotámie, Persie, Baktrie a dalších oblastí, včetně 20 000 řeckých žoldnéřů, 2 000 těžkých jezdců, 200 válečných vozů se srpy a 15 válečných slonů. Přestože měli početní převahu, jejich kvalita a motivace byla nižší než u Makedonců.

Bitva začala rozmístěním perské jízdy a válečných vozů na vyčištěném předpolí, Dareios stál uprostřed své linie obklopen nejlepší pěchotou a tělesnou stráží. Alexandr velel pravému křídlu, Parmenion levému. Makedonská falanga byla ve dvou liniích, druhá měla pomoci ohroženým křídlům.

Alexandr použil taktiku stočení křídel pod úhlem 45 stupňů, aby přilákal perskou jízdu a vytvořil mezeru v nepřátelské linii. Poté s těžkou jízdou zaútočil na střed perských linií, kde se střetl s Nesmrtelnými a řeckými žoldnéři. Dareios ztratil kuráž a uprchl, což vedlo k rozkladu perské armády.

Na levém křídle Parmenion čelil proniknutí perské a indické jízdy, která se však místo útoku na falangu vydala na plenění makedonského tábora. Mazaios na pravém křídle ustupoval pod tlakem thesálských jezdců, což vedlo k masakru perských jednotek.

Alexandr byl nucen pomoci Parmenionovi místo pronásledování Dareia, což zabránilo úplnému rozprášení perské armády v první fázi bitvy.

Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Odhady se liší a starověké prameny je neuvádějí jednoznačně. Z dostupných zdrojů nejsou k dispozici přesné údaje o počtu padlých či raněných na obou stranách.

Po bitvě získali Makedonci značnou kořist včetně 4 000 talentů, Dareiova válečného vozu, luku a válečných slonů. Dareios uprchl do Ekbatany, kde plánoval shromáždit novou armádu, ale byl později zavražděn Béssem.

Babylón padl bez boje, což upevnilo Alexandrův vliv v Malé Asii a okolí. Bitva znamenala definitivní pád Achaimenovské říše a otevřela cestu k dalším Alexandrovým výbojům do východních oblastí.